Archiv autora: Ivona

Natálčin andulák – divadelní inscenace souboru HOP-HOP

Dramatizace knihy Natálčin andulák

Ostrov 2021

HRAJÍ

Natálka:
Karolína Pöseltová

 

 

 

 

Maminky:
Adéla Hájková
Ivana Chernyavska
Eliška Mikesková
Kateřina Staňková
Natálie Szabo
Ella Zeroniková

 

 

Tatínkové:
Samuel Tomáš Machač
Tadeáš Matoušek

 

 

 

HUDBA:
Vlastislav Mareš

VÝROBA ANDULÁKA:
Ondřej Šulc, Lukáš Lerch

KAMERA A STŘIH:
Karel Oláh

 

SCÉNÁŘ A REŽIE:
Irena Konývková

 

 

 

https://youtu.be/3vkL0yFT20A

https://youtu.be/3vkL0yFT20A?t=17

 

 

 

GO! – Netvor třese zemí

 

Pátá kniha ze série GO! a první z řady ŽIVLY. Šest kamarádů z Gangu odvážných míří do Japonska. Atraktivní výlet však naruší zemětřesení, při kterém jde všem o život.

 

 

POSTAVY (nová předsádka)

 

MAPA OBLASTI, KDE SE PŘÍBĚH ODEHRÁVÁ

 

ANOTACE:

Gang odvážných míří do Japonska. Pátá kniha ze série GO!

Šestice Gangu odvážných spolu se čtyřmi dospělými přiletí za přáteli do Tokia. Hodlají strávit poklidný den v tradiční japonské zahradě poblíž světoznámého chrámu, na nejvyšší věži světa i v muzeu japonských strašidel a démonů. Jenže země se zničehonic začne otřásat… a všechny plány se během několika sekund změní v strastiplné čekání na záchranu. Přijde pomoc včas?

 

UKÁZKA:
.

Vyrazili v osvědčeném pořadí, Hardy jako první. Kuželem baterky si svítil před sebe, aby neupadl. V klidu zatočil do boční chodby a vzápětí polekaně zařval, když tváří v tvář zíral hrozivě se šklebícímu jednookému mnichovi. Sotva obličej zmizel, vyletěla z protější zdi ohnivá koule a řítila se přímo na Hardyho. Neměl čas uskočit zpátky za roh, takže koule ho dostihla. Prošla však jeho tělem naprosto neškodně.

„To jsou teda fórky,“ brblal stále ještě trochu otřesený.

„Co to bylo? Viděls něco?“ vyzvídal Tim, ale konec jeho otázky se změnil v jekot, jak se jednooký mnich a posléze i planoucí objekt tentokrát vrhl na něj a na Alfu za ním.

„Taimacu-maru. Ohenivý démon,“ informoval je Hitoši. „Neboj, nepálí.“

„A tam… v rohu? Další mnich. Ale… neměl… neměl obličej,“ blekotala Alfa.

„To asi být Noppera-bó, munich bez tvárže,“ prozradil Hitoši šeptem.

„Já se bojím,“ vřískla Alfa.

„Já ne,“ kasal se Tim. „Chci vidět vodníka. Kappu.“

Opatrně postupovali dál. Prostor prošpikovaný reproduktory na ně útočil nejrůznějšími zvuky. Zneklidňující šramot, zlověstné šeptání neviditelných rtů. A do toho náhlý rambajs plechového burácení. Pak zase vzdálené kvílení, které zvolna přecházelo v děsivý chechot.

„Áááá!“ zapištěla znovu Alfa. „Něco na mě sáhlo. Něco… mokrýho a studenýho. Brrr!“

„Zebe? Tak to Sněžná žena Juki-onna. Ale i voda, tak to Nure-onna, Mokrá žena,“ usoudil Hitoši. „Zjevuje se i jako hada s tvárží črověka.“

„Mokrá žena? A nemohl to být vodník? Kdy už bude vodník Kappa?“ dožadoval se Tim.

„Kappa je dál.“

Trasa vedla chodbou plnou zákrut a zákoutí, z nichž na ně každou chvíli něco vybaflo. Jindy byly výklenky tiché a prázdné, což je zneklidňovalo snad ještě víc. Tu a tam se chodba rozšiřovala do větších místností, někdy museli sestoupit i po schodech vedoucích do podzemí.

„Vážně tu nemůžeme zabloudit?“ strachovala se Alfa.

„Neboj. Cesta se stáčí do kruhu. Myslím, že vyjdeme tam, odkud jsme vyšli,“ uklidňovala ji Mariana, jejíž orientační schopnosti vydaly za spolehlivou džípíesku.

„Jen aby,“ vzdychla Alfa, která v kimonu a nových dřevácích už pěknou chvíli litovala, že si přece jen nevzala svoje pohodlné boty.

Mariana se protáhla v zádech, a jak zaklonila hlavu, na okamžik úplně zkameněla, až do ní Jonáš zezadu vrazil.

„Proč zastavuješ?“

Mlčky zvedla ruku a zády se bezděčně přitiskla k Jonášovi, který teď sledoval její pohled.

„To je ale pěkná potvůrka,“ vydechl a s nepředstíraným zaujetím pozoroval, jak se na ně ze stropu snáší pavouk větší než lidská hlava, který vypadal a hýbal se jako živý.

Mariana chápala, že jde o atrapu, ale právě proto, že pavouk působil tak realisticky, polekal ji víc než ohnivý přízrak.

„Tohle je taky místní strašidlo?“ zeptal se Jonáš Hitošiho a ukázal na pavouka.

„Taky démon. Ržíkáme Cušigumo.“

„Do pytle!“ zanadával vpředu Hardy, jak mu baterka vypadla z ruky. „Zakopl jsem o krk nějaký ženský! Hlavu má v jedný místnosti a tělo v druhý. A ten krk leží přes chodbu jako hadice.“

„Možuná uviděl Rokuro-kubi,“ zašeptal Hitoši. „Ženu s natahovacím kurukem.“

Krkem, pochopila Alfa a bezděčně se chytla za hrdlo.

„Jdeme za tebou!“

Hardyho našli klečícího, jak hledá zakutálenou svítilnu. Mariana se mu snažila posvítit. V tu chvíli ucítila šátravý dotek.

„Něco se o mě otřelo!“ vyjekla.

„O mě taky!“ přidala se Alfa.

„Já to nebyl,“ dušoval se Jonáš pobaveně.

„Je to drouho, nepamatuju tady. Napadá mě možuná Vlasový démon Kami-oni.“

„Kami-oni?“ zachvěla se Mariana.

Představa, že Vlasový démon sáhl právě na ni, jejíž vlasy jsou první, čím na sebe lidi upozorní, jí nebyla ani trochu po chuti.

Hardy konečně nahmatal baterku, znovu ji zapnul a kuželem světla přejel po skupince přátel.„Kde je Tim?“ zarazil se.

 

ZÁSADY PŘEŽITÍ PŘI ZEMĚTŘESENÍ

Zemětřesení na našem území bývají tak malá, že je většinou ani nepostřehneme. Ale v Japonsku jsou na denním pořádku, takže jak se při něm chovat se tam učí už děti v mateřské škole. Prostudujte si zásady přežití v závěru knihy. Jen tak pro jistotu… Ale před cestou do seizmicky aktivních míst docela určitě!

 

 

 

ČTENÁŘSKÁ RECENZE:

Neskutečně napínavá a dobrodružná edice s názvem GANG ODVÁŽNÝCH zavádí čtenáře na různá místa na světě, kde děti obdivují moře, džungli, poušť, ale klidně i naše Krkonoše. Ze začátku je to vždycky dobrodružství a zábava, které se zvrtnou doslova v boj o holý život. Je v tom shoda okolností, náhod, podcenění situace, zrádnost počasí, nepřipravenost… zkrátka to, co se občas běžně stalo-stává-stane komukoliv z nás.
Nejnovější díl s názvem NETVOR TŘESE ZEMÍ se tentokrát odehrává až ve vzdáleném Japonsku. Známá šestka dětí a teenagerů letí s dospělými do hlavního a zároveň největšího japonského města Tokia za kamarády. V plánu mají poznat nejen japonskou kulturu, tak vzdálenou té naší, ale také zajímavá místa. Samozřejmě jsou uneseni vším, co se kolem nich odehrává, vždyť největší metropole na světě skýtá takové možnosti, o kterých si našinec může leda tak nechat zdát. Původní kultura, historické chrámy, pagody a tradiční obřady se tu mísí s ultramoderní výstavbou s nezadržitelným high-tech vývojem.
Jenže stačí pár okamžiků a zemětřesení obrátí vše vzhůru nohama. Jak to dopadne, to si každý čtenář přečte, ale budou to pěkně perné okamžiky. Marianna, Jonáš, Tim, Hardy a dvojčata Alfa a Beta si sáhnou na dno.
Nechybí slovníček japonských výrazů, děti se tak dozví, jak se řekne japonsky zemětřesení, démoni nebo maminka. A také co znamená hanafubuki nebo konničiwa.
I když naše republika neleží v seizmicky aktivní části světa, neznamená, že se nám informace o zásadách přežití při zemětřesení nebudou hodit, protože prázdniny jsou za dveřmi a seizmicky aktivní je také Středomoří nebo indonéské ostrovy. V sedmadvaceti bodech se dovíte, jak se při zemětřesení zachovat, kde se ukrýt, čím se nejlépe ochránit, jak přivolat pomoc atd.
Více najdete na www.gangodvaznych.cz
Knihy z edice GANG ODVÁŽNÝCH má moje neteř nejraději, a tak je tenhle díl jasná volba za krásné vysvědčení.

Lucie Cooper 28.6. 2021
https://www.kosmas.cz/knihy/289203/netvor-trese-zemi/

Zemětřesení na vlastní kůži (Lucie B. , 28.6.2021)

vřele doporučuji (*****)
Edice GANG ODVÁŽNÝCH přináší nový díl NETVOR TŘESE ZEMÍ. Pozor! Zemětřesení není radno podceńovat, i když se příběh odehrává až v dalekém Japonsku. Budete si napětím kousat nehty, protože tady končí legrace. Naše partička se dostane do pěkně svízelné situace… Velice oblíbené čtení našich dětí, DOPORUČUJI.

Vpij potiho, brat (slovinsky)

Překlad knihy Řvi potichu, brácho do slovinštiny. Použity ilustrace i grafická úprava českého originálu.

 

HLEDEJ ROZDÍLY – Vire, padni! 3

Ilustrace Lukáše Fibricha z knihy Vire, padni! se liší ve 12 detailech.

Správné řešení dole pod obrázky.

 

   

A                                                                                      B

 

 

 

Správné řešení:

 

Změny na obrázku B

1)  Na svazku chybí jeden klíč.
2)  Lebka nemá zuby.
3)  Děda nemá huňaté obočí.
4)  Dědovi zmizela z čela jedna vráska.
5)  Na tablu zvonku chybí horní tlačítko v levém sloupci.
6)  Stropní lampa nemá lem.
7)  Zmizelo škrabadlo na boty vpravo vedle dveří.
8)  Maminka ztratila z kabelky přívěsek.
9)  V horní řadě dopisních schránek nejsou otvory na vhození dopisů.
10)  Maminka nemá kapsy na kalhotách.
11)  Tatínkovi se ulomil konec šroubováku.
12)  Vlevo od dveří chybí stébla trávy.

Další podobné úkoly k této knize:

HLEDEJ ROZDÍLY – Vire, padni! 1

HLEDEJ ROZDÍLY – Vire, padni! 2

 

Zuby nehty (3. vydání)

Třetí vydání sborníku hrůzostrašných příběhů pro mládež, které napsali bývalí studenti Literární akademie. Texty vznikly na seminářích tvůrčího psaní Ivony Březinové, která je editorkou sborníku. Od 2. vydání kniha obsahuje i povídku editorky.

  • Rok vydání: 2020
  • Napsáno: 2006 a 2012
  • Stran: 224
  • Žánr: hororové povídky
  • Ilustrátor: Tomáš Tvrdý
  • Nakladatel: JaS
  • Náklad:
  • ISBN: 978-80-87654-28-6
  • Poznámka: 3. vydání je totožné s 2. vydáním knihy. Oproti 1. vydání knihy Zuby nehty (Albatros 2007), doplněno o povídku Ivony Březinové Leze, leze po železe a Tomáše Tvrdého Všechno zlé je k něčemu dobré.

 

UKÁZKA z povídky Leze, leze po železe

 

      1. vydání (Albatros 2007)                 2. vydání (JaS 2013)                       3. vydání (JaS 2020)

 

slovenský překlad (Gabis 2008)

Chvilka pro pohádku

Sbírka 12 klasických pohádek vznikla pro projekt BOOKSTART – S knížkou do života určený dětem ve věku 3 – 6 let. Vybízí k předčítání dětem a následným aktivitám, rozšiřování slovní zásoby dětí a společnému vyprávění.

 

  • Vyšlo: 2020
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 168
  • Žánr: pohádka
  • IlustrátorBára Buchalová
  • Nakladatel: SKIP ČR
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-85851-27-4
  • Poznámka 1: Kniha není volně prodejná. Distribuci rodičům dětí provádějí knihovny.
  • Poznámka 2: Projekt Bookstart pro děti 3 – 6 let navazuje na projekt Bookstart pro děti 0 – 3 roky a předchází projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka.
  • Poznámka 3: Online křest knihy zde nebo v sekci VIDEA

 

OBSAH

Červená karkulka
Vlk a sedm kůzlátek
Sněhurka a sedm trpaslíků
Hrnečku, vař!
Budulínek
Popelka
O kohoutkovi a slepičce
Koblížek
O veliké řepě
Šípková Růženka
O Smolíčkovi
Perníková chaloupka

 

 

 

UKÁZKY:

 

HRA

K knize vzniklo PEXETRIO s ilustracemi Báry Buchalové. Hra je pokročilejší variantou hry PEXESO. Obsahuje 36 kartiček s obrázky (tři pro každou z dvanácti pohádek).

 

Herní varianty:
1. klasické pexeso (pexetrio) – hledání tří karet ze stejné pohádky
2. vyprávění příběhu podle vylosovaných obrázků
3. Kimova hra- zapamatování několika obrázků
4. Pro nejmenší – otázky nad obrázky

Surikaty na poušti

Obrázkové leporelo pro nejmenší obsahuje deset veselých říkanek, které přibližují život surikatí rodinky v africké poušti.

  • Vyšlo: 2020
  • Napsáno: 2017
  • Stran: 12
  • Žánr: leporelo, příběhy se zvířecím hrdinou
  • Ilustrátor: Alena Schulz
  • Nakladatel: Albatros
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-00-05991-4
  • Poznámka 1: Pro děti od 3 let
  • Poznámka 2: Začínajícím čtenářům je určena kniha Fína a Zef. Příběh surikat od stejné ilustrátorky.

UKÁZKY:

 

 

Ahoj, zdraví vás surikata!

Jsem malá šelma a patřím mezi savce. To znamená, že se po narození živím mlékem od maminky. Jakmile povyrostu, smlsnu si na koříncích, hmyzu, ještěrce nebo žábě. Ovšem ulovím i hada. A jedovatá kobra se mě doopravdy bojí! Já se zase bojím dravých ptáků. Když se vyhříváme na sluníčku, někdo z naší velké rodiny musí pořád dávat pozor. Pokud spatří nebezpečí, křikne a všichni se hned schováme do děr v zemi. Žijeme na poušti nebo na savaně jižní Afriky. Ale klidně se na nás přijďte podívat i do zoo.

 

 

 

 

 

 

 

ČTENÁŘSKÁ RECENZE:

Tahle zvířátka nejde nemilovat. Leporelo pro malé děti o roztomilých surikatách pobaví malé posluchače. Už se moc těšíme do zoo, až tyhle šelmičky uvidíme naživo. Leporelo v kostce shrne, kde a jak surikaty žijí.
autor recenze: Lucie Cooper, 9. 12. 2020, Kosmas
https://www.kosmas.cz/knihy/281722/surikaty-na-pousti/

Kalendář jmen hrdinů z knih IB

 

Kalendář hrdinů knih Ivony Březinové (poslední aktualizace – červenec 2021)

Kalendář hrdinů knih Ivony Březinové

 

  1. 1. – Nový rok, Mečislav, Mečislava

Jak na Nový rok, tak po celý rok, říká hlavní hrdina knihy O Puclíkovi.

Mečislav
Mečislav, kozí král převlečený za zahradníka v pohádce Pyšná koza, kniha Kozí pohádky

Mečislava, koza z knihy Danda má hlad.

 

  1. 1. – Karina, Vasil, Ábel

Karina
1. Karin Kaplánková, maminka Darinky, Daníka a Davida v knihách série Trosečníci.
2. Karina, Toníkova spolužačka v knize Ňouma z áčka

Vasilisa
Medvědice Vasilisa z knihy Táta to motá

Ábel
Ábel Cedník, autor kouzelné knihy v příběhu Q a kouzelná prakniha

 

  1. 1. – Radmila, Radomil

Radmila
teta Radmila, vychovatelka v dětském domově z knihy Držkou na rohožce

 

  1. 1. – Diana, Dajana

Diana
Diana, Jirkova dívka v knize Blonďatá Kerolajn

 

  1. 1. – Dalimil, Dalimila

Dalimila
Dalimila, jedna ze tří sester léčitelek v knize Cval mořského koníka

 

  1. 1. – Tři králové

V tento den se Puclík a jeho kamarádi převléknou za Tři krále, kniha O Puclíkovi.

Kašpar
1. Kašpík, oslík v knize Chobotem sem, chobotem tam
2. Kašpárek v knize Pojďme hrát divadlo
3. Kašpárek v knize I hračky si chtějí hrát

Melichar
Melichar, hospodský (Čtyřlístek)

Baltazar
šašek Baltazar v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 1. – Vilma, Vilemína

Vilma
víla Vilma z knihy Panáček Paneláček

Vilemína
prateta Vilemína z knihy Danda má hlad

 

  1. 1. – Čestmír, Erhard

Čestmír
krtek Čestmír, sudí a také snoubenec ropuchy Otýlie v knize Eliáš a liška

 

  1. 1. – Vladan, Vladana, Vlaďka, Valtr

Vladana
Vladana, prostřední dcera princezny se zlatou hvězdou na čele v knize Jak to bylo dál…

Vlaďka
Vlaďka, Maminka Pamely a Jeremiáše v knize Řvi potichu, brácho

Valtr
Valtr, policista pomáhající při hledání Kryšpína v knize Útěk Kryšpína N.

 

  1. 1. – Břetislav, Břetislava

Břetislav
Břéťa, Julinův soused v knize Kluk a pes

 

  1. 1. – Bohdana, Teodora

Bohdana
paní Bohdana, majitelka koní a maminka malé Mušky z knihy Cval mořského koníka

Teodora
Dorka, hlavní hrdinka v knihách Q je O s ocáskem a Q a kouzelná prakniha

 

  1. 1. – Pravoslav, Pravoslava

Pravoslav
pan Pravoslav, majitel koní a tatínek malé Mušky z knihy Cval mořského koníka

 

  1. 1. – Edita, Leontýna

Edita
Edita, teta Kamily a Michala Kukačkových, majitelka papouška Korduly v knize O kočce Kačce

 

  1. 1. – Radovan, Radovana

Radovan
vodník Radovan, bratr dědy Kapráska z knihy Deník vodnice Puškvory

 

  1. 1. – Alice, Alison, Severín

Alice
1. narkomanka Alice, hlavní hrdinka knihy Jmenuji se Alice
2. fotbalistka Alice v knize Lauro, ty jsi ale číslo

Severín
princ Severín z pohádky Kdo má pod čepicí na webu Pohádkové čepičky

 

  1. 1. – Ctirad, Ctislav

Ctirad
Ctir, jeden z vedlejších hrdinů apokalyptické povídky Pijáci

 

  1. 1. – Drahoslav, Drahoš

Drahoslav
1. děda Drahoslav z povídky Fotr na tři
2. děda Drahoslav Vejklubec v knize Vire, padni!

Drahoš
psovod Drahoš v knize Nevinná lavina

 

  1. 1. – Vladislav, Vladislava, Priska

Vladislav
1. Vládík, prvňák z knihy Chobotem sem, chobotem tam
2. Vláďa, spolužák druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 1. – Doubravka, Fabián

Doubravka
Doubravka, Kubova nevěsta z pohádky Jak šel Kuba kácet duby, kniha Bramborová Bára

Fabián
Fabiana, Kájova spolužačka ze školky ve slabikáři Zetíkova cesta

 

  1. 1. – Ilona, Sebastián

Ilona
1. Ilonka, sekretářka vedoucího katedry historie v knize Madona v kabátě
2. Ilča, Julinova kamarádka v knize Kluk a pes

Sebastián
Sebík, spolužák druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 1. – Běla, Bianka

Běla
1. Běla, nevěsta vodníka Vodomila z pohádky O špinavé Běle, kniha Bramborová Bára
2. koza z pohádky Koza Běla a sedm králíků, kniha Kozí pohádky

Bianka
malá bílá víla Bianka, rehabilitační sestra v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 1. – Slavomír, Slávek

Slávek
Slávek, policejní psovod z knihy Útěk Kryšpína N.

 

  1. 1. – Zdeněk, Raimund, Ramon

Zdeněk
1. Zdeněk, ženich princezny Elišky z pohádky O Zdeňkovi, který procházel zdí, kniha Bramborová Bára
2. fotbalista Zdeněk z knihy Fotbal s Fandou
3. soused Zdeněk v knize Lauro, ty jsi ale číslo
4. Zdenda, Přemkův kamarád z karatistického oddílu v knize Řád sladkého sněhuláka

Ramon
Ramon, jedno ze jmen, které dostal při křtu Manuel ze série literárních cestopisů pro mládež, např. kniha Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 1. – Milena, Timotej, Amanda

Milena
Milena Jesenská, přítelkyně Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna

Amanda
Amanda, trenérka karatistek v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 1. – Miloš, Miloň

Miloš
1. Miloš Mahdalík, dvanáctiletý bratr Leoše a Oldřišky z knihy Johanka z parku
2. strejda Miloš, oddávající úředník v povídce Cestopis, sborník Mlok 2012

 

  1. 1. – Zora, Zoran, Danica, Aurora

Zora
Zora Marková, doktorka archeologie, Luciina spolubydlící a kolegyně z katedry historie v knize Madona v kabátě

Zoran
Zoran a Zlatan – chorvatská dvojčata v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 1. – Ingrid, Ingeborg, Inka

Ingrid
Ingrid, Puškvořina spolužačka z knihy Deník vodnice Puškvory

 

  1. 1. – Otýlie, Manfréd

Otýlie
1. ropucha Otýlie, snoubenka krtka Čestmíra v knize Eliáš a liška
2. Ottylie, řečená Ottla, nejmilejší sestra Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 1. – Zdislava, Zdislav

Zdislava
královna Zdislava, manželka Václava XXIX. v povídce Přemci, sborník Imperium Bohemorum

 

  1. 1. – Robin, Erna

Robin
1. Robík, kluk z mateřské školky, těší se na Vánoce v povídce Ježíšek je holka? z knihy Ježíšek
2. Robin, Pamelin spolužák v knize Řvi potichu, brácho
3. Robin Houdek, hlavní hrdina knih Q je O s ocáskem a Q a kouzelná prakniha

 

  1. 1. – Marika, Marieta

Marika
Marika, Petrošova dívka ze Slovenska, vystupuje v knihách Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bleděmodrá kafkárna, hlavní hrdinka knihy Bojíš se, Margito?

Marieta
Marieta, marioneta z pohádky Louka loutek, Pohádky pro kulíšky

 

  1. 2. – Hynek, Jasmína

Hynek
1. Karel Hynek Mácha v knize Básník v báglu
2. Hynek, velitel zbrojnošů na vamberské tvrzi v knize Ať žijí rytíři!
3. mladý učitel Hynek v knize Útěk Kryšpína N.

Jasmína
princezna Jasmína, snoubenka prince Severína v pohádce Kdo má pod čepicí, na webu Pohádkové čepičky

 

  1. 2. – Nela, Aida, Hromnice

Nela
Nelka, holčička, která ráda lelkuje v knize Okno do komína

Aida
Aida, spolužačka druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

Hromnice
Hromnice. V tento den došlo za nečekané bouřky k zásahu pěti počítačů bleskem, což odstartovalo řadu podivných událostí v příběhu Gotické okno ze série Strážci světla.

 

  1. 2. – Blažej, Donald

Blažej
Žabák Blažej, přítel žabiny Sabiny v knize Eliáš a liška

 

  1. 2. – Jarmila, Gilbert

Jarmila
1. Jarmila, hlavní dívčí hrdinka Máchova Máje, v knize Básník v báglu podaná tak, jak ji vidí šestnáctiletá Fany
2. Jarmila, Luciina starší kolegyně z katedry historie v knize Madona v kabátě

 

  1. 2. – Dobromila, Dobromil

Dobromila
babička Dobromila z knihy Štěkej, Mourku!

 

  1. 2. – Vanda, Samanta

Vanda
Van, kamarádka Iv v apokalyptické povídce Pijáci

 

  1. 2. – Veronika, Verona, Berenika

Veronika
1. Veronika Černá, sedmiletá holčička, která se se svou kamarádkou Věrou snaží dát dohromady jejich osamělé rodiče v knize Věra, Nika a sedm babiček
2. Verunka, zlatovlasé miminko v knize Panáček Paneláček

Berenika
Berenika Broučková, dvojče Bertíka v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 2. – Milada, Aranka

Milada
Milada, dcera Lady, princezny se zlatou hvězdou na čele, v knize Jak to bylo dál…

 

  1. 2. – Apolena, Ronald

Apolena
1. Apča Michalcová, desetiletá Tyldina sestra, obě jsou hlavní hrdinky knihy Lufťačky
2. Apolenka, holčička z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 2. – Mojmír, Mojmíra

Mojmír
Mojmír, prapradědeček Miloše, Leoše a Oldřišky v knize Johanka z parku

 

  1. 2. – Božena, Dezider

Božena
1. babička Boženka, matka Verunčiny maminky a jedna ze sedmi babiček z knihy Věra, Nika a sedm babiček
2. Božena Němcová v knize Báro, nebreč

 

  1. 2. – Slavěna, Slávka, Glorie

Slavěna
Slavěna Horáková, svérázná dáma, v jejímž panelákovém bytě nachází Tony z knihy Držkou na rohožce přechodný azyl

 

  1. 2. – Věnceslav, Věnceslava

Věnceslava
Věnceslava se jmenovala babička Otíka a Olivy v knize Danda má hlad

 

  1. 2. – Valentýn, Valentýna

Valentýna
Valina, Kryšpínova spolužačka v knize Útěk Kryšpína N.

 

  1. 2. – Jiřina, Jorga, Jorika

Jiřina
1. princezna Jiřinka, dcera Šípkové Růženky v knize Jak to bylo dál
2. Žorža, komparsistka z knihy Kde jsi, Pierote?
3. Jířa, kamarádka Tyldy v knize Lufťačky
4. Jiřina, česká spolužačka Reginy v knize Panenka z ebenového dřeva

Jorga
Jorga, Toníkova teta v knize Ňouma z áčka

Jorika
Jorika, Přemkova kamarádka z nemocnice a tábora v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 2. – Ljuba, Danuta

Ljuba
teta Ljuba, vychovatelka v dětském domově v knize Držkou na rohožce

Danuta
Danuta, sestra Agnieszky v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 2. – Miloslava, Fiona

Miloslava
PhDr. Miloslava Rohanová, Ph.D.,Rudolfova manželka z povídky Cestopis ve sborníku Mlok 2012

 

  1. 2. – Gizela, Flavie

Gizela
Gizela, Gábinova patnáctiletá sestra v dětském domově v knize Držkou na rohožce

 

  1. 2. – Patrik, Konrád, Mansvet

Patrik
1. Patrik, Petrův starší bratr v sérii Strážci světla
2. Patrik Horák, osmák s Aspergerovým syndromem v knize Řvi potichu, brácho
3. Páťa, kluk z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 2. – Oldřich, Dorián, Žitomír

Oldřich
1. Oldřich, vnuk dědy Edy a otec Honzíka v knize Lentilka pro dědu Edu
2. princ Oldřich, narkoman a syn Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
3. Olda, kluk z diatábora v knize Řád sladkého sněhuláka

Žitomír
kouzelník Žito z knihy o symbolech České republiky

 

  1. 2. – Lenka, Eleonora, Lena

Lenka
1. Lenka, majitelka plyšového medvěda v knize Medvídek Knoflík
2. holčička Lenka na zamrzlém rybníku v knize Sněhuláci z Mrkvonos

Eleonora
1. Eleonora Šomková, zvaná Lori, milenka K.H. Máchy v knize Básník v báglu
2. liška Eleonora v knize Emánek má nápady
3. královna Eleonora, manželka mucholánského krále Písmomila III. v knize Q a kouzelná prakniha

 

  1. 2. – Petr, Etela

Petr
1. Petráš z knihy Praprázdniny
2. Petroš z knih Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč a Bojíš se, Margito?
3. Petr Havránek, Věrčin tatínek z knihy Věra, Nika a sedm babiček
4. Petr, jeden ze strážců v sérii Strážci světla
5. Petr, šestnáctiletý dědic Martina z Vamberka v knize Ať žijí rytíři!
6. Petr, tatínek a strýc sedmi bratranců a sestřenic Kaplánkových v sérii Trosečníci
7. Petr, Peťulčin tatínek v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 2. – Svatopluk, Svatobor

Svatopluk
1. Sváťa, kluk z děcáku, zakoukaný do Bohunky v knize Držkou na rohožce
2. Sváťa, psovod v knize Nevinná lavina

 

  1. 2. – Matěj, Matyáš

Matěj
1. kluk Matěj z dětského domova z knihy Mít tak psa
2. Matěj Kaplánek ze série Trosečníci
3. Matěj a Maxim Maškovi – zlobivá dvojčata z knihy Kočka Kačka herečkou
4. Matěj, lesníkův syn v knize Medvídek – Kdo si se mnou bude hrát?
5. Matěj, Lauřin spolužák v knize Lauro, ty jsi ale číslo

Matyáš
1. Matyáš, kluk, který poslouchá vyprávění o svém pradědečkovi v knize Emánek má nápady
2. Maty, spolužák Toníka z knihy Ňouma z áčka
3. Mates, z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 2. – Liliana, Valburga, Taras, Nevena

Liliana
1. Liliana, kamarádka Benedikty, sestry Venezuelana Manuela z knihy Blázniví donkichoti
2. Lili, liška z knihy Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 2. – Dorota, Dora, Doris

Dorota
Dorotka, zrzavá holčička toužící po brýlích v příběhu Dorotka a brýle

Dora
1. Dora Dymantová, poslední láska Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna
2. Dorka, spolužačka druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 2. – Alexandr, Saša

Alexandr
Alex, Xandřino dvojče z knihy Strážci světla – Písmeno X

 

  1. 2. – Lumír, Kira

Lumír
Lumír, s manželkou Libuší tvoří starší nerudný pár v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

Kira
Kira, fenka z povídky Privilegovaní ve sborníku Dekameron 2020

 

  1. 2. – Horymír, Gorana

Tento den je v kalendáři pouze v přestupném roce. Puclík o něm mluví v kapitole Den, který je jen jednou za čtyři roky. Kniha O Puclíkovi.

Horymír
Horymír, hrdina knihy popletených pověstí Yveta to ví
Horyboj Zával (Čtyřlístek)

Gorana
Bohyně Gorana z pohádky O zlomené holi ve sborníku Černobílé pohádky

 

  1. 3. – Bedřich, Bedřiška, Dětřich

Bedřich
Bedřich, řečený Béďa, levoboček krále Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum

Bedřiška
Bedřiška, kamarádka druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

Dětřich
Dětřich, tlustý výběrčí (Čtyřlístek)

 

  1. 3. – Anežka, Inéz, Inesa

Anežka
1. babička Áža Lážoplážo, matka Věrčina otce, jedna z babiček v knize Věra, Nika a sedm babiček
2. Anežka, Dominikova milá v pohádce Jak se Dominik nestal kominíkem. Kniha Bramborová Bára
3. stařičká princezna Anežka v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
4. Agnieszka, Polka z Varšavy, Alešova láska v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 3. – Kamil, Vladivoj

Kamil
1. Kamil, Julinův kamarád v knize Kluk a pes
2. Kamil, manžel Kláry a otec Klárky v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 3. – Stela, Jadranka

Stela
Stela, babička třináctileté kouzelnice a klavíristky Viki ze série Strážci světla

 

  1. 3. – Kazimír, Kazimíra

Kazimír
Kazimír Zával (Čtyřlístek)

Kazimíra
1. Kazi, mladičká neteř krále Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
2. Kazi, sestra kněžny Libuše v popletených pověstech knihy Yveta to ví, Kazi se tu jmenuje Koza

 

  1. 3. – Miroslav, Mirek, Fridolín

Miroslav
1. Mirek, Julinův kamarád v knize Kluk a pes
2. Mirek, Lauřin spolužák v knize Lauro, ty jsi ale číslo
3. Mirek, jeden z lodníků v Edmundově soutěsce – kniha V pasti dravé řeky

Fridolín
Fridolín, hlavní hrdina pohádky O zlomené holi ve sborníku Černobílé pohádky

 

  1. 3. – Tomáš, Tom, Tomislav

Tom
1. sedmiletý Tom, bratr Týny Květoňové v knize Panáček Paneláček
2. Tom, kamarád kluka Luka z knihy Okno do komína

 

  1. 3. – Gabriela, Zoltán, Merlin

Gabriela
1. třináctiletá Gábina, dcera archeologa s přezdívkou Šaman v knize Praprázdniny
2. Gabriele, řečená Elli, jedna ze tří sester Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna
3. Gabča, Divišova spolužačka v knize Šel jsem se psem

 

  1. 3. – Františka, Rebeka, Radúz

Františka
Fany, studentka gymnázia, na její popud se trojice kamarádek vydává o prázdninách po stopách básníka Karla Hynka Máchy v knize Básník v báglu, jedna z hlavních postav knih Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojíš se,Margito?, Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna

Rebeka
Rebeka, jedna z pětice strážců v sérii Strážci světla

 

  1. 3. – Viktorie, Melita, Melisa

Viktorie
Viki, členka pětice strážců v sérii Strážci světla

Melita
Melitta, diabetoložka na táboře v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 3. – Anděla, Angelika

Anděla
1. Andy Koukolová, Medova starší sestra z knihy Zrcátko pro Markétu (Pomeranče v podprsence)
2. bílá kočka Andělína z knihy Lucka Luciperka

 

  1. 3. – Řehoř, Křesomysl

Řehoř
1. Řehoř, jeden z Albrechtových zbrojnošů v knize Ať žijí rytíři!
2. úhoř Řehoř v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 3. – Růžena, Róza, Rosana

Růžena
1. Šípková Růženka z knihy Jak to bylo dál…
2. babička Růža, jedna z babiček v knize Věra, Nika a sedm babiček

Róza
koza Róza, jedna ze tří sudiček v pohádce Spící chlívek, kniha Kozí pohádky

Rosana
víla Rosana v pohádce Louka loutek (Pohádky pro kulíšky)

 

  1. 3. – Matylda, Rút, Maud

Matylda
Tylda, dvanáctiletá sestra Apolenky Michalcové v knize Lufťačky

Rút
Rút, tajemná černovláska s dlouhýma nohama v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 3. – Ida, Hilda

Ida
Ida, nedosažitelná láska osmnáctiletého Tonyho Farkaše z dětského domova v knize Držkou na rohožce

 

  1. 3. – Elena, Ella, Herbert, Amos

Elena
Elena, Oškliváčkova nevěsta z pohádky Kráska a Zvíře zařazené do knihy Jak to bylo dál…

Ella
Ela, jedna z trojice želviček v knize F jako Fík

Herbert
Herbert, německý lyžař v knize Blonďatá Kerolajn

Amos
Amos – Jan Ámos Komenský, údajný předek slovenské spisovatelky Margity Figuli v knize Bojíš se, Margito?

 

  1. 3. – Vlastimil, Vlastimila

Vlastimil
Vlastík Chameleon v knize Začarovaná třída

 

  1. 3. – Eduard, Eduarda

Eduard
děda Eda, pradědeček Honzíka, trpí Alzheimerovou chorobou v knize Lentilka pro dědu Edu

 

  1. 3. – Josef, Josefa, Josefína, Sibyla

Josef
1. sněhulák Josef, tatínek sněhuláka Bambulky v knize Sněhuláci z Mrkvonos
2. Pepan, kluk trénující psy na flyball v knize Kluk a pes
3. Pepík, kapitán soupeřů v knize Fotbal s Fandou
4. Jožin, kluk z diatábora v knize Řád sladkého sněhuláka
5. Zef, surikatí kluk, hrdina knihy Fína a Zef. Příběh surikat

Josefína
1. Pepina, starší Přemkova sestra v knize Řád sladkého sněhuláka
2. Fína, surikatí holčička, hrdinka knihy Fína a Zef. Příběh surikat

 

  1. 3. – Světlana, Světla, Roxana

Světlana
1. Světlana, kamarádka ztracené Justýnky v knize Rozpustilá ozvěna
2. Světlana, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo

 

  1. 3. – Radek, Radko

Radek
1. Radek, kluk ze skupiny historického šermu v knize Básník v báglu
2. Radek, spolužák Mirky, Ivany a Pavlíny v povídce Tajemná noc svatého Ondřeje. Sborník Zapomenutá velikonoční vajíčka

 

  1. 3. – Leona, Lea, Leokádie, Leonie

Leona
Leona, osamělá holčička z pohádky Leona a lev v knize Bramborová Bára

 

  1. 3. – Ivona, Alfons, Axel

Ivona – jméno autorky

 

  1. 3. – Gabriel, Zbyslav

Gabriel
Gábin, nejlepší Tonyho kamarád a Gizelin bratr v knize Držkou na rohožce

 

  1. 3. – Marián, Mario, Marius

Marián
Marián, Kryšpínův spolužák v knize Útěk Kryšpína N.

Mario
Mario, jedno z křestních jmen Manuela Fernandeze v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 3. – Emanuel, Emanuela, Manuel, Manuela

Emanuel
Emánek, zvídavý předškolák, hlavní hrdina knihy Emánek má nápady

Manuel
Manuel Fernandez, mladý Venezuelan, který chodí se Simčou v knihách Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojíš se, Margito? Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna

Manuela
Manuela, venezuelská dívka, kamarádka Reginy v Africe v knize Panenka z ebenového dřeva

 

  1. 3. – Dita, Malvína, Ruprecht

Dita
1. Dita, dívka z party maturantů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
2. veverka Dita z knihy Emánek má nápady

Ruprecht
Ruprecht, vůdce loupežníků v knize Ať žijí rytíři!

 

  1. 3. – Soňa, Gedeon

Soňa
1. Slovenka Soňa, matka mladého bači Štefana v knize Bojíš se, Margito?
2. Soňa, Puškvořina spolužačka v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 3. – Taťána, Slavomil, Slavomila

Taťána
Táňa, Robíkova spolužačka z mateřské školy v povídce Ježíšek je holka? z knihy Ježíšek

 

  1. 3. – Arnošt, Ernest, Arnold, Arnoštka, Arne, Arna

Arnošt
děda Arnošt, syn Honzíkova pradědečka Edy v knize Lentilka pro dědu Edu

Ernest
Ernesto, malý Venezuelan, bratr Manuely, oba jsou kamarádi desetileté Reginy při jejím pobytu v Africe. Kniha Panenka z ebenového dřeva

 

  1. 3. – Kvido, Quido, Arpád

Kvido
Kvido, kamarád Huga z knihy Eliáš a liška

Kvida
Kvída, kočka v knize Q a kouzelná prakniha

 

  1. 4. – Hugo, Veleslav, Velen

Hugo
1. Hugo, kamarád Kvida z knihy Eliáš a liška
2. Hugo Koukolec, povedený právník v knize Rozpustilá ozvěna

 

  1. 4. – Erika, Áron

Erika
Er, malá dcerka Iv a Zika v apokalyptické povídce Pijáci

Áron
Áron, služebník rabiho Löwa v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 4. – Richard, Richarda

Richard
1. Richard, nápadník Martininy matky v knize Jmenuji se Martina
2. Richard, vedoucí kouzelnického kroužku v knize Gotické okno ze série Strážci světla
3. Ríša, Otíkův kamarád v knize Danda má hlad

 

  1. 4. – Ivana, Izidor

Ivana
Ivana, jedna ze tří kamarádek v povídce Tajemná noc svatého Ondřeje. Sborník Zapomenutá velikonoční vajíčka

Izidor
Izidor, loupežník z knihy Q a kouzelná prakniha

 

  1. 4. – Miroslava, Mirka

Mirka
1. Mirka, jedna ze tří kamarádek v povídce Tajemná noc svatého Ondřeje.Sborník Zapomenutá velikonoční vajíčka
2. Mirka, Míšina maminka v knize Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 4. – Vendula, Venuše

Vendula
1. Vendulka – právě narozená sestřička malého Vítka z knihy Mimínek
2. Vendula, Lauřina spoluhráčka fotbalu v knize Lauro, ty jsi ale číslo

 

  1. 4. – Heřman, Hermína, Armin, Armand, Mína

Heřman
1. Heřmánek, Sněhurčin syn v knize Jak to bylo dál
2. Heřman, jeden z Albrechtových zbrojnošů v knize Až žijí rytíři!

Hermína
Hermína, babička Miloše, Leoše a Oldřišky v knize Johanka z parku

Mína
kočka Mína v knize Emánek má nápady

 

  1. 4. – Ema, Konstantýna

Ema
1. Ema z III.C (III.A) v knize Začarovaná třída
2. Ema, jedna ze tří želviček v knize F jako Fík
3. Ema ze slabikáře Zetíkova cesta a z knihy Cesta na planetu Zet nakladatelství Didaktis

 

  1. 4. – Dušan, Dušana, Dustin

Dušan
1. Dušan Klajn, herpetolog a Luciin přítel z fakulty v knize Madona bez kabátu
2. Dušan, Lauřin spolužák v knize Lauro, ty jsi ale číslo

Dušana
Dušana Stýblová, Puškvořina starší sestra v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 4. – Darja, Darie

Darja
Darja, Pamelina spolužačka v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 4. – Izabela, Areta, Ratmír, Arie

Izabela
Izabela, Manuelova sestra v knize Blázniví donkichoti

 

  1. 4. – Julius, Julián, Zenon

Julius
Julin Váša, třeťák, hlavní hrdina knihy Kluk a pes

 

  1. 4. – Aleš, Aleška, Norma

Aleš
1. Aleš, Rosťův starší bratr v knihách Blonďatá Kerolajn a Bleděmodrá kafkárna
2. Aleš, hotelový poslíček v knize Rozpustilá ozvěna

 

  1. 4. – Vincenc, Vincent, Pravomil, Pravomila

Vincent
1. Vincente, Manuelův malý španělský bratranec v knize Blázniví donkichoti
2. Vincent Vejklubec, prvňák v knize Vire, padni!

Vincenc
Vincenc, sedmiletý kluk z povídky Fotr na tři

 

  1. 4. – Anastázie, Oktavián

Anastázie
Stázka, holčička ze školky v knize Emánek má nápady

 

  1. 4. – Irena, Erina, Ireneus

Irena
1. Irča, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo
2. Irenka, mladší Ivanova sestra a Ládíkova kamarádka z knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 4. – Rudolf, Rudolfa, Rolf, Ralf, Raul

Rudolf
1. Rudolf, Alexův otec v knize Písmeno X ze série Strážci světla
2. Rudolf, manžel doc. PhDr. Miloslavy Rohanové, Ph.D. v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
3. Rudla, kapitán fotbalového družstva v knize Fotbal s Fandou
4. Rudolf II., císař v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 4. – Valérie, Verner, Valer

Valérie
1. Slovenka Valérie, kamarádka Mariky v knize Bojíš se, Margito?
2. Valli, přezdívka Valerie Kafkové, jedné ze sester Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 4. – Rostislav, Rostislava, Timon

Rostislav
Rosťa, člen skupiny historického šermu, o prázdninách provádí na hradech, jeden z hlavních hrdinů knihy Blonďatá Kerolajn, vystupuje i v knihách Básník v báglu, Báro, nebreč, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti a Bleděmodrá kafkárna, hlavní protagonista knihy Blbnutí s Oscarem

Timon
Tim Fiala, jeden z hlavních hrdinů knižní řady Gang odvážných

 

  1. 4. – Marcela, Odeta, Celina

Marcela
Marcela, mlsná holčička z pohádky Marcela celá z marcipánu v knize Bramborová Bára

 

  1. 4. – Alexandra, Selma

Alexandra
Xandra, tajemná dívka s barevnými vlasy v knize Písmeno X ze série Strážci světla

 

  1. 4. – Evženie, Leonid

Evženie
Evženie, jedna ze tří sester léčitelek v knize Cval mořského koníka

 

  1. 4. – Vojtěch, Vojtěška, Gerhard, Garik

Vojtěch
1. Vojtěch, hyperaktivní markrabě v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
2. Vojta, kluk Marti z knihy Řvi potichu, brácho

Gerhard
Hardy Klein, jeden z hlavních hrdinů knižní řady Gang odvážných

 

  1. 4. – Jiří, Fidel

Jiří
1. Jiřík, manžel Zlatovlásky v knize Jak to bylo dál…
2. Jiřík, manžel Zlatorožky v knize Kozí pohádky
3. Jirka ze skupiny šermířů v knihách Básník v báglu a Blonďatá Kerolajn
4. Jirka, student zamilovaný do asistentky Lucie v knize Madona v kabátě
5. Jirka, komparsista v knize Kde jsi, Pierote?

 

  1. 4. – Marek, Ervín, Ervína

Marek
1. Marek, Sářin kamarád v knize Dárek pro Sáru
2. rytíř Marek v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 4. – Oto, Ota, Uve, Udo

Oto
1. Oto, jeden z Luciiných ctitelů v knize Madona v kabátě
2. Otakar Přemysl a Přemysl Otakar, zvaní Oťas a Otin, jednapadesátiletá jednovaječná, ale druhorozená dvojčata, bratři krále Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
3. Otík, hlavní hrdina knížky Danda má hlad

 

  1. 4. – Jaroslav, Jarolím

Jaroslav
Jarda, fotbalista s knihy Fotbal s Fandou

Jarolím
Jarolím, spolužák druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 4. – Vlastislav, Vlastislava, Paris

Vlastislav
Vlasta Vousar, Pamelin spolužák v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 4. – Robert, Roberta, Roderik, Roger

Robert
1. Robert, Nikolin přítel, student medicíny v knize Blonďatá Kerolajn
2. Robert, bezdomovec v knize Gotické ono ze série Strážci světla

 

  1. 4. – Blahoslav, Blahoslava, Blahomír, Blahomil

Blahoslav
dlaždič Blahoslav v knize Emánek má nápady

 

  1. 5. – Pamela, Jeremiáš, Svátek práce

Pamela
Pamela Čermáková, hlavní hrdinka knihy Řvi potichu, brácho

Jeremiáš
Jeremiáš Čermák, Pamelino autistické dvojče v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 5. – Zikmund, Atanas

Zikmund
1. Zik, hlavní postava apokalyptické povídky Pijáci
2. Zikmund, český král, syn Karla IV. V knize Ďasík a Ďáblík
3. Zikmund, zrzavý kocour Toníkovy babičky v knize Ňouma z áčka

 

  1. 5. – Alexej, Alexa

Alexej
Alex, utajené Xandřino dvojče v knize Strážci světla – Písmeno X

 

  1. 5. – Květoslav, Florián

Květoslav
1. Květoslav Sýkora, zahradník v knize Žofinka Ofinka
2. Květoslav, zeť Šípkové Růženky v knize pohádek Jak to bylo dál…

Florián
1. Florián, motýl v pohádce Louka loutek, Pohádky pro kulíšky
2. Florian, jelen v knize Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 5. – Klaudie, Klaudius

Klaudie
1. Klaudie, matka z povídky Fotr na tři
2. Klaudie Vejklubcová, maminka v knize Vire, padni!

 

  1. 5. – Radoslav, Radislav

Radoslav
Radek, Pamelin spolužák v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 5. – Stanislav, Stojan, Dalma

Stanislav
1. Standa, Kryšpínův spolužák v knize Útěk Kryšpína N.
2. Standa, fotbalista z knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 5. – Zlatan, Zlatko, Zlatomír, Aurel, Státní svátek

Zlatan
Zlatan a Zoran – chorvatská dvojčata v knize Řád sladkého sněhuláka

Aurel
Aurel Kaprásek, Puškvořin děda v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 5. – Ctibor, Ctibora, Honorita

Ctibor
Ctibor, přítel a zachránce Nony v knize Cval mořského koníka

 

  1. 5. – Blažena, Gordon

Blažena
Blaženka, dcera dlaždiče Blahoslava v knize Emánek má nápady

 

  1. 5. – Svatava, Svatoslava, Svatomíra

Svatava
1. Svatava, druhá manželka Zbyška, senilního otce Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
2. Svatava Polská, první česká královna v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 5. – Pankrác, Vsevolod

Vsevolod
Vsevolod Splávek, žák vodní školy v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 5. – Servác, Ofélie

Servác
Servác, syn Viktora a Sylvy, jeden z hlavních hrdinů povídky Cestopis. Sborník Mlok 2012

Ofélie
1. kvílivá Ofélie, knihovnické strašidlo v knize Q je O s ocáskem
2. Ofélie, fintivá vydra z knihy Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 5. – Bonifác, Dina

Bonifác
1. sumec Bonifác v knize Deník vodnice Puškvory
2. jezevec Bonifác v knize Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 5. – Žofie, Sofie, Harald

Žofie
Žofinka z mateřské školy, která odjíždí na školku v přírodě v knize Žofinka Ofinka

 

  1. 5. – Přemysl, Přemek, Přemyslav

Přemysl
1. Přemysl Otakar a Otakar Přemysl, jednapadesátiletá jednovaječná, ale druhorozená dvojčata, bratři Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
2. Přemysl Oráč v knize popletených pověstí Yveta to ví

Přemek
1. Přemek, karatista, páťák, hlavní hrdina knihy Řád sladkého sněhuláka
2. Přemek Bláha, ortotik – protetik v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 5. – Aneta, Paskal, Dětmar

Aneta
1. Aneta, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo
2. Aneta, Julinova kamarádka v knize Kluk a pes

 

  1. 5. – Nataša, Timea

Nataša
Nataša, dívka z party maturantů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 5. – Ivo, Celestýn, Alvin

Celestýn
Celestýn, morče z knihy Štěkej, Mourku!

 

  1. 5. – Zbyšek, Zbyška

Zbyšek
Zbyšek, stařičký král ve výslužbě, otec Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum

 

  1. 5. – Monika, Mona

Monika
1. Monika, Žoržina spolužačka z učňáku v knize Kde jsi, Pierote?
2. Mon, kamarádka Iv v apokalyptické povídce Pijáci

 

  1. 5. – Emil, Rita, Emilián

Emil
1. Em, partner Mon v apokalyptické povídce Pijáci
2. Emil, mladý vozíčkář v knize www.bez-bot.cz

Rita
veverka Rita z knihy Emánek má nápady

 

  1. 5. – Vladimír, Vladimíra, Želmíra

Vladimír
Vladimír z Otradovic, přítel Martina z Vamberka v knize Ať žijí rytíři!

Želmíra
víla Želmíra z pohádky Louka loutek (Pohádky pro kulíšky)

 

  1. 5. – Jana, Vanesa

Jana
1. Janka, Reginina maminka v knize Panenka z ebenového dřeva
2. Jana, šestnáctiletá dcera Vladimíra z Otradovic v knize Ať žijí rytíři!

Vanesa
Vanesa, malá vnučka dědy fotbalisty v knize Fotbal s Fandou

 

  1. 5. – Viola, Violeta, Urban

Viola
Viola, malá Juliina sestra z knihy Gotické okno, série Strážci světla

Violeta
1. Violeta, Manuelina a Ernestova babička v knize Panenka z ebenového dřeva
2. Violeta, marioneta z pohádky Louka loutek (Pohádky pro kulíšky)

 

  1. 5. – Filip, Filipa, Filipína

Filip
1. Filip Král, ženich Marcely celé z marcipánu v knize Bramborová Bára
2. Filip, kluk, který má rád bělouše Juráška z knihy Lufťačky
3. Filípek, kluk z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 5. – Valdemar, Vadim

Valdemar
1. táta Valdík z povídky Fotr na tři
2. táta Valda Vejklubec v knize Vire, padni!

 

  1. 5. – Vilém, Viliam

Vilém
1. Vilém, hlavní hrdina Máchova Máje viděný očima šestnáctileté Fany v knize Básník v báglu
2. Vilím, mladší bratr narkomanky Alice v knize Jmenuji se Alice

Vilibald
skřítek Vilibald z knihy Emánek má nápady

 

  1. 5. – Maxmilián, Maxim, Max

Maxim
Maxim a Matěj Maškovi, zlobivá dvojčata z knihy Kočka Kačka herečkou

 

  1. 5. – Ferdinand, Ferdinanda, Elmar

Ferdinand
mamutík Ferda z knihy Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 5. – Kamila, Petronela, Nila

Kamila
Kamila Kukačková z rodiny, která vlastní kočku Kačku, knihy O kočce Kačce a Kočka Kačka herečkou

 

  1. 6. – Laura, Lora, Loreta

Laura
Laura, hráčka fotbalu ze sedmé třídy v knize Lauro, ty jsi ale číslo

 

  1. 6. – Jarmil, Jaromil

???
 

  1. 6. – Tamara, Kevin, Lešek

Tamara
Tamara, Lauřina starší sestra z knihy Lauro, ty jsi ale číslo

Kevin
Kevin, vnuk dědy fotbalisty v knize Fotbal s Fandou

 

  1. 6. – Dalibor, Dalibora, Tara, Fatima

Dalibor
Dalibor, první láska třináctileté fotbalistky Laury v knize Lauro, ty jsi ale číslo

Fatima
Fatma z knihy Tančící princezna

 

  1. 6. – Dobroslav, Dobroslava, Dobruše

???

 

 

  1. 6. – Norbert, Norman

Norbert
Norb, Zikův bratr v apokalyptické povídce Pijáci

 

  1. 6. – Iveta, Slavoj, Slavibor

Iveta
1. Ivetka, malinká Robíkova sestřička v povídce Ježíšek je holka? v knize Ježíšek
2. Yveta, sestřenice Vašíka a Šárky vypráví popletené pověsti v knize Yveta to ví

 

  1. 6. – Medard, Pěva

Medard
Medard Koukol, třináctiletý chemický nadšenec nenávidějící své jméno v knize Zrcátko pro Markétu (Pomeranče v podprsence)

Pěva
1. Pěva, víla v pohádce Louka loutek (Pohádky pro kulíšky)
2. Pěva, ptačí víla z knihy Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 6. – Stanislava, Anabela

Stanislava
Stáňa, šestnáctiletá těhotná spolužačka Žorži z knihy Kde jsi, Pierote?

 

  1. 6. – Gita, Margita, Gréta

Gita
Guta Hamáčková, PhD., odborná asistentka Katedry tvůrčího psaní v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum

Margita
Margita Figuli, spisovatelka z knihy Bojíš se, Margito?

 

  1. 6. – Bruno, Barnabáš, Brunhilda

Bruno
1. Bruno, jeden z dvojice koní dědy Vlašína v knize Básník v báglu
2. Bruno Klein, tatínek Alfy, Bety a Hardyho v sérii Gang odvážných

Barnabáš
Barnabáš, ochočená krysa gamblerky Ester v triptychu Holky na vodítku

Brunhilda
Brunhilda, dědova hůlka v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 6. – Antonie, Táňa

Antonie
babička Toňa, jedna z babiček v knize Věra, Nika a sedm babiček

Táňa
Táňa, Robíkova spolužačka z mateřské školy v povídce Ježíšek je holka? z knihy Ježíšek

 

  1. 6. – Antonín, Tobiáš, Genadij

Antonín
1. Tony Farkaš, osmnáctiletý kluk z dětského domova, hlavní postava knihy Držkou na rohožce
2. Toník Koutečný, hlavní hrdina knihy Ňouma z áčka

Tobiáš
Tobiáš, starší bratr Fany z knih Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč!, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem, Bleděmodrá kafkárna a jeden z hlavních hrdinů dílu Blázniví donkichoti

 

  1. 6. – Roland, Herta, Rolanda, Vasil

Roland
Roland, mladší bratr Venezuelana Manuela v knize Blázniví donkichoti

Vasil
1. Basilio, jedno z křestních jmen Venezuelana Manuela v knize Bleděmodrá kafkárna
2. Vasil, Emánkův strýc v knize Emánek má nápady

 

  1. 6. – Vít, Víta, Senta

Vít
1. Vítek, šestiletý kluk, jemuž se má narodit sourozenec v knize Mimínek
2. Vítek, dvanáctiletý syn Martina z Vamberka, nadaný alchymista v knize Ať žijí rytíři!

 

  1. 6. – Zbyněk, Zbyhněv, Zbyňka

Zbyněk
Zbyněk, Reginin tatínek v knize Panenka z ebenového dřeva

 

  1. 6. – Adolf, Adina, Adolfina, Ada

Adina
Adina, Puškvořina spolužačka v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 6. – Milan, Milana, Milíč

Milan
1. Milan, jeden z party šermířů v knize Básník v báglu
2. Milan, Tamařin kluk v knize Lauro, ty jsi ale číslo
3. Milan, třeťák z knihy Danda má hlad
4. Milan, fotbalista z knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 6. – Leoš, Leon, Leo, Lev, Ruslan

Leoš
Leoš, bratr Miloše a Oldřišky v knize Johanka z parku

Leon
1. Leon, jeden z putujících hrdinů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
2. Leon, Peťulčin plyšový lev v knize Ťapka, kočka stěhovavá

Leo
Leo III., lví král z pohádky Dlouhá, Široký a Bystrozraký ve sborníku Od srdce k srdci, z ruky do ruky

 

  1. 6. – Květa, Květuše, Flora

Květa
1. Květa, Tyldina spolužačka ze Lhoty v knize Lufťačky
2. zlá kouzelnice vydávající se za tetu Květu v pohádce Marcela celá z marcipánu. Kniha Bramborová Bára
3. Květa, ředitelka dětského domova v knize Držkou na rohožce
4. Květa Málková, kadeřnice a filmová vizážistka v knize Kde jsi, Pierote?

 

  1. 6. – Alois, Aloisie, Lejla

Alois
1. Lojzík, kluk ze školky v knize Emánek má nápady
2. Lojza, Puškvořin spolužák v knize Deník vodnice Puškvory

Aloisie
Koza Lojza, jedna ze tří sudiček v pohádce Spící chlívek. Kniha Kozí pohádky

 

  1. 6. – Pavla, Zaira, Arabela

Pavla
Pavla, přítelkyně Pavlíny v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 6. – Zdeňka, Zdenka, Zdena, Sidonie

Zdeňka
paní Zdenička, která se stala sedmou babičkou Věry a Niky v knize Věra, Nika a sedm babiček

 

  1. 6. – Jan, Jonatan, Dejan

Jan
1. Honzík, pravnuk dědy Edy v příběhu Lentilka pro dědu Edu
2. Jan, otec Apči a Tyldy v knize Lufťačky
3. Honzík z knižního přepisu filmu Kozí příběh se sýrem
4. Jeník, Divišův spolužák v knize Šel jsem se psem
5. Johan, Přemkův kamarád z karatistického oddílu v knize Řád sladkého sněhuláka
6. Honza Rímský, Jonášův tatínek v sérii Gang odvážných

Jonatan
Jonatán, kluk z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 6. – Ivan, Salome, Fabrizio

Ivan
Ivan, fotbalista, starší bratr Irenky z knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 6. – Adriana, Adrian

Adriana
Adriana, Maričina sestra v knize Bojíš se, Margito?

 

  1. 6. – Ladislav, Ladislava

Ladislav
1. princ Ladislav, syn královny Lady z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele, v knize Jak to bylo dál
2. Láďa, bratr Julinovy kamarádky Ilči v knize Kluk a pes
3. Ládík Jelínek, hlavní hrdina a vypravěč knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 6. – Lubomír, Lubomíra, Lubomil, Serena

Lubomír
Mirouš, malý fotbalista a kamarád Ládíka v knize Fotbal s Fandou

 

  1. 6. – Petr a Pavel

Petr a Pavel
Petr a Pavel – bratři, tátové sedmi bratranců a sestřenic Kaplánkových v sérii Trosečníci

 

  1. 6. – Šárka, Vlastimír, Vlastimíra

Šárka
1. Šárka, neteř tety Běty, která plete pohádky v knihách Teta to plete, Teta to zase plete, Táta to motá a Yveta to ví
2. fotbalistka Šárka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo
3. Šárina, Pamelina kamarádka v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 7. – Jaroslava, Vesna

Jaroslava
Jája, maminka Apči a Tyldy v knize Lufťačky

Vesna
Vesna, víla v pohádce Louka loutek (Pohádky pro kulíšky)

 

  1. 7. – Patricie, Alma

Patricie
Patuna, Lauřina spoluhráčka fotbalu v knize Lauro, ty jsi ale číslo

 

  1. 7. – Radomír, Radomíra, Anatol

Radomír
1. Míra, kluk z knihy Vítej, Karle
2. Radomír, Mírův děda z knihy Vítej, Karle

 

  1. 7. – Prokop, Ulrich

Prokop
1. Prokop, Oldřiščin klokan v knize Johanka z parku
2. Prokop, šestiletý syn tatínkovy přítelkyně v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 7. – Cyril, Metoděj

Cyril
1. Cyril Plechatý, ředitel továrny na výrobu vodovodních kohoutků v knize Rozpustilá ozvěna
2. Cyril, šikanovaný kluk v knize Danda má hlad

 

  1. 7. – Spytihněv, Izaiáš, Mistr Jan Hus

???

 

 

  1. 7. – Bohuslava, Donalda, Hostivít

???

 

 

  1. 7. – Nora, Edgar, Kilián

???

 

 

  1. 7. – Drahoslava, Drahuše

Drahuše
Drahuše, Emánkova teta v knize Emánek má nápady

 

  1. 7. – Amálie, Libuše, Ludoslav, Ludoslava

Amálie
1. Amálie, Verunčina prababička z knihy Věra, Nika a sedm babiček
2. Amina, Oldřiščina žirafa v knize Johanka z parku

Libuše
1. Libuše, vášnivá dceruška krále Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
2. Libuše, s manželem Lumírem tvoří stárnoucí nerudný pár v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
3. Líba, Žoržina kamarádka z komparsu v knize Kde jsi, Pierote?
4. Kněžna Libuše v knize popletených pověstí Yveta to ví

 

  1. 7. – Olga, Helga, Pius

Olga
Olina, Apčina spolužačka a kamarádka v knize Lufťačky

Helga
Helga, Peťulčina maminka v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 7. – Bořek, Bořislav

Bořek
1. tremp Bořek, Simčina letmá známost v knize Blonďatá Kerolajn
2. Bořek, zbrojnoš Albrechta z Krvenos v knize Ať žijí rytíři!

 

  1. 7. – Markéta, Margareta, Perla, Megan

Markéta
Markéta, titulní postava z knihy Zrcátko pro Markétu (Pomeranče v podprsence)

 

  1. 7. – Karolína, Larisa

Karolína
1. hlavní hrdinka pohádky O líné Karolíně v knize Bramborová Bára
2. Karolina Světlá v knize Blonďatá Kerolajn
3. Karolína, figurantka záchranářů v knize Nevinná lavina

 

  1. 7. – Jindřich, Egon

Jindřich
1. Jindřich, Arturův děda v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
2. Jindra, Toníkův tatínek v knize Ňouma z áčka

 

  1. 7. – Luboš, Cedrik, Carmen

Luboš
1. Lub, přítel Van z apokalyptické povídky Pijáci
2. Luboš, jeden z trojice páťáků v knize Danda má hlad

 

  1. 7. – Martina, Iris, Arleta

Martina
1. Martina, titulní hrdinka trpící anorexií a pak i bulimií v knize Jmenuji se Martina z triptychu Holky na vodítku
2. Marťa, Pamelina spolužačka v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 7. – Drahomíra, Drahomír, Drahomila, Drahomil

Drahomír
Drahomír, nenávistný opavský vévoda v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum

 

  1. 7. – Čeněk, Čeňka

Čeněk
1. Čeněk, Puškvořin spolužák v knize Deník vodnice Puškvory
2. Čeněk, kluk z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 7. – Ilja, Eliáš, Eliana, Iljana

Eliáš
Eliáš Bambas, kouzelník z knihy Eliáš a liška

 

  1. 7. – Vítězslav, Vítězslava

Vítězslav
Vítězslav Suchánek, učitel v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 7. – Magdaléna, Magda, Marlena, Rozvita

Magdalena
dvě rozhádané sestry Magda a Lenka v pohádce Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky, zařazeno do sborníku Kouzelný svět

Magda
Magda Neklanová, zeměpisářka v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 7. – Libor, Liboslav, Libora, Liboslava

Libor
Libor, Sářin kamarád v knize Dárek pro Sáru

 

  1. 7. – Kristýna, Kristiána, Tina, Gleb

Kristýna
1. Týna Květoňová z knihy Panáček Paneláček
2. Kristýna, Lauřina kamarádka v knize Lauro, ty jsi ale číslo
3. Kristýnka, Žofinčina kamarádka z knihy Žofinka Ofinka
4. Kristýnka, holčička, která spadne do rybníka v knize Sněhuláci z Mrkvonos
5. Kristýnka, dcera zvěrolékaře v knize Medvídek – Kdo si se mnou bude hrát?
6. Krista, Žoržina spolužačka z učňáku v knize Kde jsi, Pierote?

 

  1. 7. – Jakub, Timur

Jakub
1. hrdina pohádky Jak šel Kuba kácet duby v knize Bramborová Bára
2. Kubín z knihy Praprázdniny
3. Kuba Buk z pohádky Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky, zařazeno do sborníku Kouzelný svět

 

  1. 7. – Anna, Anita, Nancy

Anna
1. Anička Veselá z knihy Začarovaná třída
2. Anna, kuchařka na vamberské tvrzi v knize Ať žijí rytíři!
3. Anda, prababička, žena dědy Edy v knize Lentilka pro dědu Edu
4. Anina, Žoržina spolužačka z učňáku v knize Kde jsi, Pierote?
5. Anna, šestiletá princezna, dcera Karla IV. V knize Ďasík a Ďáblík
6. Nána, panenka v knize I hračky si chtějí hrát

Anita
Anita, holka z vesnické diskotéky v knize Praprázdniny.

 

  1. 7. – Věroslav, Bertold

???

 

  1. 7. – Viktor, Alina, Inocenc

Viktor
1. Viktor, partner Sylvy a Servácův otec v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
2. Vikoušek, pavouk z knihy Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 7. – Marta, Beatrice, Olaf

Marta
Marta, jedna z babiček Věry a Niky v knize Věra, Nika a sedm babiček

 

  1. 7. – Bořivoj, Vojen

Bořivoj
Bořivoj, bázlivý korutanský vévoda trpící agorafobií v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum

 

  1. 7. – Ignác, Ignát

Ignác
1. Ignacio, španělský strýc Venezuelana Manuela v knize Blázniví donkichoti
2. Ignác, jeden ze tří loupežníků v knize Ať žijí rytíři!

 

  1. 8. – Oskar, Ludomír, Medea

Oskar
1. Oscar Wilde, postava z knihy Blbnutí s Oscarem
2. Oskar, nejlepší kamarád Bena Brauna v knize www.bez-boz.cz

 

  1. 8. – Gustav, Elfrída, Gustava

Gustav
brigádník Gustav v knize Emánek má nápady

 

  1. 8. – Miluše, Nikodém, Jerguš

Miluše
Míla, nevidomá dívka z knihy Kluk a pes

 

  1. 8. – Dominik, Dominika, Rainer, Neda

Dominik
Dominik, kominický učeň z pohádky Jak se Dominik nestal kominíkem v knize Bramborová Bára

Dominika
Domča, Kryšpínova spolužačka v knize Útek Kryšpína N.

 

  1. 8. – Kristián, Milivoj, Osvald

Kristián
Kristián, přítel gamblerky Ester v knize Jmenuji se Ester z triptychu Holky na vodítku

Osvald
1. Osvald, Přemkův kamarád z karatistického oddílu v knize Řád sladkého sněhuláka
2. Osvald, figurant záchranářů v knize Nevinná lavina

 

  1. 8. – Oldřiška, Ulrika, Něhoslav

Oldřiška
Oldřiška, zvaná Olda, sedmiletá sestra Miloše a Leoše z knihy Johanka z parku

Ulrika
Ulrika, Kryšpínova spolužačka v knize Útěk Kryšpína N.

 

  1. 8. – Lada, Kajetán, Iboja

Lada
Lada z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele v knize Jak to bylo dál…

 

  1. 8. – Soběslav, Soběslava, Virgínie

Soběslav
Soběslav, nejmladší syn prvního českého krále Vratislava II. v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 8. – Roman, Romeo, Ratibor, Ratislav

Roman
1. Roman, majitel herny v knize Jmenuji se Ester
2. Romčák, jeden z kluků v knize Praprázdniny
3. Roman, trenér dívčího fotbalu v knize Lauro, ty jsi ale číslo, přezdívaný Romeo

Romeo
Romeo je přezdívka trenéra Romana v knize Lauro, ty jsi ale číslo

 

  1. 8. – Vavřinec, Lars, Laurenc

Laurenc
Laurencio, česky Vavřinec, Manuelův malý španělský bratranec v knize Blázniví donkichoti

 

  1. 8. – Zuzana, Filoména

Zuzana
1. anděl Zuzana v knížce Lucka Luciperka
2. Zuzanka z knižního přepisu filmu Kozí příběh se sýrem
3. Zuza, malá surikata v knize Fína a Zef. Příběh surikat

 

  1. 8. – Klára, Jasna, Jasoň

Klára
1. Klárka, Adélčina kamarádka z knihy Adélka a Zlobidýlko
2. Klára a Klárka, matka a dcera v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
3. Klára, mladá herečka v knize Kde jsi, Pierote?
4. Klára, bývalá Pamelina spolužačka v knize Řvi potichu, brácho

 

  1. 8. – Alena, Sven, Belinda

Alena
1. Alena, dívka na diatáboře v knize Řád sladkého sněhuláka
2. Ála, malá surikatka v knize Fína a Zef. Příběh surikat

 

  1. 8. – Alan, Alen

Alan
1. Alan, svůdník v knize Kde jsi, Pierote?
2. Alan, jeden z trojice páťáků v knize Danda má hlad

 

  1. 8. – Hana, Mirela

Hana
1. Hanula, jedna z hrdinek knihy Praprázdniny
2. Hanka, noční vychovatelka v knize Útěk Kryšpína N.
3. Hang, vietnamská Kryšpínova kamarádka z knihy Útěk Kryšpína N.

 

  1. 8. – Jáchym, Abrahám

Jáchym
Jáchym, Robíkův spolužák z mateřské školy v povídce Ježíšek je holka? v knize Ježíšek

 

  1. 8. – Petra, Petruše, Petronela, Petula, Záviš

Petra
1. modelka Petra v životopisné knize Miss sympatie Petra Faltýnová
2. Petra, Arturova průvodkyně v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
3. Peťula, holčička z druhé třídy, hlavní hrdinka knihy Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 8. – Helena, Jelena, Ena

Helena
1. Helenka, Žofinčina kamarádka ze školky v příběhu Žofinka Ofinka
2. Helena, maminka trojčat a Matěje Kaplánkových v sérii Trosečníci
3. Helena, máma Laury a Tamary v knize Lauro, ty jsi ale číslo
4. Hela, holčička z první třídy v knize Q je O s ocáskem

Jelena
Jelena, jedna z laní v knize Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 8. – Ludvík, Ludvíka, Luisa

Ludvík
Ludva, jeden z trojice dědulů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

Luisa
Luisa, spolužačka druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 8. – Bernard, Bernarda, Bernardina, Bernardeta, Dino

Bernard
1. Berny, tvrďák z devítky s ambicemi tatéra v povídce Kaňka. Sborník Ako si vychovať brata
2. Berny, osmák a svérázný tatér v knize Vire, padni!

 

  1. 8. – Johana, Johanka, Noemi

Johana
Johana, Žoržina spolužačka z učňáku v knize Kde jsi, Pierote?

Johanka
Johanka, veverka z knihy Johanka z parku

 

  1. 8. – Bohuslav, Božislav, Tichomír

???

 

 

  1. 8. – Sandra, Tekla, Polyxena

Sandra
1. Sandra, Žoržina spolužačka z učňáku v knize Kde jsi, Pierote?
2. Sandra a Andrea – sestry v knize Řád sladkého sněhuláka

Tekla
Tekla, kuchařka v Melicharově krčmě (Čtyřlístek)

 

  1. 8. – Bartoloměj, Natanael

Bartoloměj
1. nadpraporčík Bárta (příjmení), policejní vyšetřovatel v knize Útěk Kryšpína N.
2. strážník Bartoloměj v knize Emánek má nápady

 

  1. 8. – Radim, Radima, Elvíra

Radim
1. Radim, mladší bratr Rebeky ze série Strážci světla
2. Radim Janda, Marianin tatínek v sérii Gang odvážných

 

  1. 8. – Luděk, Luďka, Ludiše

Luděk
Luďa, Kryšpínův spolužák v knize Útěk Kryšpína N.
Luděk Fiala, Timův tatínek z knižní řady Gang odvážných

Luďka
Luďka, bludička z knihy Pohádky babky Dřípatky

Ludiše
Ludiše, bludička v knize Deník vodnice Puškvory

 

  1. 8. – Otakar, Otakara

Otakar
1. správce Otakar z pohádky Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky, zařazeno do sborníku Kouzelný svět
2. Otakar Přemysl a Přemysl Otakar, zvaní Oťas a Otin, jednapadesátiletá jednovaječná, ale druhorozená dvojčata, bratři krále Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum

 

  1. 8. – Augustýn, Augustýna, Augusta, Pelagie

Augustýn
Jan Augustýn, zvaný Srpen, Kryšpínův spolužák v knize Útěk Kryšpína N.

 

  1. 8. – Evelína, Miron, Myron

Evelína
Evelína, Juliina želva ze série Strážci světla

 

  1. 8. – Vladěna, Kim, Kimberley

Vladěna
Vlaďka, holčička ze školky v knize Emánek má nápady

 

  1. 8. – Pavlína, Bela, Aris

Pavlína
1. Pavlína, jedna ze tří kamarádek v povídce Tajemná noc svatého Ondřeje. Sborník Zapomenutá velikonoční vajíčka
2. Pavlína, přítelkyně Pavly v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 9. – Linda, Rosalinda, Samuel, Jiljí

Linda
1. Linda, Adélčina kamarádka v knize Adélka a Zlobidýlko
2. Linda, ve skutečnosti Linh, malá vietnamská holčička v knize V pasti dravé řeky
3. Linduše, bludička z knihy Pohádky babky Dřípatky

Rosalinda
Rusalinda, rusalka v knize Pohádky babky Dřípatky

Samuel
1. Samuel z party maturantů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
2. Sam ve Slabikáři Zetíkova cesta a v knize Cesta na planetu Zet nakladatelství Didaktis

 

  1. 9. – Adéla, Adelína

Adéla
holčička Adélka v knize Adélka a Zlobidýlko

 

  1. 9. – Bronislav, Bronislava, Branislav, Branislava

Bronislav
Broněk, Bolkovo dvojče z knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 9. – Jindřiška, Rozálie

Jindřiška
Jindřiška, Honzíkova maminka z knihy Lentilka pro dědu Edu

Rozálie
Rozárka, kamarádka Bibiany z knihy Štěkej, Mourku!

 

  1. 9. – Boris, Bojan, Bojana

Boris
Boris Bílek, bratr Bibiany, malý kluk, který moc touží mít doma nějaké zvířátko – z knihy Štěkej,Mourku!

Bojan
zajíc Bojan z knihy Emánek má nápady

 

  1. 9. – Boleslav, Boleslava

Boleslav
Bolek, Broňkovo dvojče z knihy Fotbal s Fandou

 

  1. 9. – Regína, Gina, Rea

Regína
Regina, desetiletá cestovatelka do Afriky v knize Panenka z ebenového dřeva

 

  1. 9. – Mariana, Mariola, Marion

Mariana
Mariana Jandová, jedna z hlavních hrdinek knižní řady Gang odvážných

 

  1. 9. – Daniela, Omar, Neklan, Gordana

Daniela
1. Dája, patnáctiletá hrdinka povídky Fotr na tři
2. Danda, masožravá kytka z knihy Danda má hlad

 

  1. 9. – Irma, Krasava

Irma
1. Irma, jedna ze tří sester léčitelek v knize Cval mořského koníka
2. Irma Kleinová, maminka Alfy, Bety a Hardyho z knižní řady Gang odvážných

Krasava
Kráska, hrdinka pohádky Kráska a Zvíře. Kniha Jak to bylo dál…

 

  1. 9. – Denisa, Denis, Diviš, Dionýz, Bystrík

Denisa
1. Denisa, hlavní hrdinka v hororové povídce Leze, leze po železe. Sborník Zuby nehty II
2. Denisa, Pamelina kamarádka z bývalé školy v knize Řvi potichu, brácho

Denis
Denis, Kryšpínův spolužák v knize Útěk Kryšpína N.

Diviš
Diviš Lánek, páťák, hlavní hrdina knihy Šel jsem se psem

 

  1. 9. – Marie, Maja, Maria, Ria

Marie
1. Maruška z pohádky O dvanácti měsíčkách v knize Jak to bylo dál
2. babuška Maruška ze série Trosečníci
3. Mýdlová Madla z knihy Začarovaná třída
4. Máňa z knihy O kočce Kačce
5. sněhulačka Marie z knihy Sněhuláci z Mrkvonos
6. Marie, Janina teta a sestra Vladimíra z Otradovic v knize Ať žijí rytíři!
7. teta Máří v knize Štěkej, Mourku!
8. Mařka kořenářka v knize Deník vodnice Puškvory
9. Maruška z Pohádky třetí v knize Táta to motá
10. Mařinka, mladší Přemkova sestra v knize Řád sladkého sněhuláka
11. Marie Terezie, císařovna z knihy Ďasík a Ďáblík
12. Madla Jandová, Marianina maminka v sérii Gang odvážných

 

  1. 9. – Lubor, Melinda

Lubor
Borek, bývalý Luciin přítel v knize Madona v kabátě

 

  1. 9. – Radka, Radoslava

Radka
1. Veleráďa, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo
2. pirátka Radka z divadelní hry Piráti
3. Raduna, Denisina kamarádka v hororové povídce Leze, leze po železe. Sborník Zuby nehty II.

 

  1. 9. – Jolana, Jolanta, Dolores

Jolana
Jolana, starší sestra Julie ze série Strážci světla
Jolana Rímská, Jonášova maminka v sérii Gang odvážných

Dolores
Santa Maria Dolores, oblíbená průpovídka Venezuelana Manuela v knihách Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojiš se, Margito? Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 9. – Ludmila, Lidmila, Lola, Lolita, Kornélie, Kornel

Ludmila
1. Lidka, holčička hrající si na zamrzlém rybníku v knize Sněhuláci z Mrkvonos
2. Ludmila, první manželka Zbyška, senilního otce Václava XXIX. v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
3. Lila, Emina panenka v Slabikáři Zetíkova cesta nakladatelství Didaktis

Lola
1. Lola, jedna z trojice páťáků v knize Danda má hlad
2. Lola, spolužačka Emy ve slabikáři Zetíkova cesta nakladatelství Didaktis.

 

  1. 9. – Naděžda, Naďa, Lambert, Paloma

Naďa
1. Nadia, dívka ze smíšené česko-arabské rodiny v knize Tančící princezna
2. Naďa, kamarádka druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 9. – Kryštof, Ariana

Kryštof
1. Kryštof, Žofinčin kamarád ze školky v knize Žofinka Ofinka
2. Kryštof, majitel psího spřežení v knize Sněhuláci z Mrkvonos

 

  1. 9. – Zita, Konstantýn

Zita
1. Zita, Petrova spolužačka v sérii Strážci světla
2. Zita Zlámalová, učitelka v knize Rozpustilá ozvěna
3. veverka Zita v knize Emánek má nápady

 

  1. 9. – Oleg, Helmut, Eustach

???

 

 

  1. 9. – Matouš, Debora, Ruben

Matouš
1. Matouš, Žofinčin kamarád ze školky v knize Žofinka Ofinka
2. Matouš, ženich Marušky z pohádky O dvanácti měsíčkách v knize Jak to bylo dál…

 

  1. 9. – Darina, Moris, Mořic

Darina
Darinka Kaplánková ze série Trosečníci

 

  1. 9. – Berta, Lina

Berta
žebračka Berta z knihy Gotické okno, série Strážci světla

 

  1. 9. – Jaromír, Jaromíra, Mercedes

Jaromír
1. Jaromír Pivoda, zvaný Pivoňka, mladý chemikář na učňáku v knize Kde jsi, Pierote?
2. Jarek, jeden z kamarádů toužících po tetování v povídce Kaňka. Sborník Ako si vychovať brata
3. Jarek, spolužák sedmáka Felixe v knize Vire, padni!

 

  1. 9. – Zlata, Zlatoslava, Zlatuše

Zlata
1. Zlata, krásná kozička v pohádce Koza se zlatou skvrnkou na čele. Kniha Kozí pohádky
2. Zlata, Pamelina spolužačka v knize Řvi potichu, brácho
3. Zlatka, spolužačka čtvrťáka Toníka v knize Ňouma z áčka
4. Zlatka, panenka s dlouhými vlasy z knihy I hračky si chtějí hrát
5. Zlatovláska, princezna z knihy pohádek Jak to bylo dál…
6. Zlatorožka, koza se zlatými rohy ve stejnojmenné pohádce. Kniha Kozí pohádky

 

  1. 9. – Andrea, Andriana

Andrea
1. Andrea, asistentka kouzelníka Richarda v knize Gotické okno, série Strážci světla
2. Andrea, cizí holka v povídce Tajemná noc svatého Ondřeje
3. Andrea a Sandra – sestry v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 9. – Jonáš, Damián

Jonáš
1. Jonáš Rímský, jeden z hlavních hrdinů knižní řady Gang odvážných
2. Jonáš, Tonyho spolužák na ZŠ v knize Držkou na rohožce

Damián
1. Damián, Borisův kamarád a Bibianin spolužák v knize Štěkej, Mourku!
2. Damík, pětiletý bráška Bena Brauna v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 9. – Václav, Václava, Brian

Václav
1. Vašík, synovec tety Běty, která plete pohádky v knihách Teta to plete, Teta to zase plete, Táta to motá a Yveta to ví
2. Václav XXIX., český král z rodu Přemyslovců v povídce Přemci. Sborník Imperium Bohemorum
3. Vašek, podkoní Martina z Vamberka v knize Ať žijí rytíři!
4. Vašek, fotbalista z týmu soupeřů v knize Fotbal s Fandou
5. Václav, sedmiletý kralevic, pozdější Karel IV. v knize Vítej, Karle
6. Véna, Přemkův kamarád z karatistického oddílu v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 9. – Michal, Michael, Rafael, Rafaela

Michal
1. Michal Kukačka z knížek O kočce Kačce a Kočka Kačka herečkou
2. Míša, Šímův kamarád z naučného sešitu Míša a Šíma – Kdo má pravdu?
3. Michal, pravé jméno Kata z knih Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna
4. Michal Šonka, psychoterapeut v bezděkovské léčebně z triptychu Holky na vodítku, především z dílu Jmenuji se Martina
5. Michal, desetiletý syn Martina z Vamberka v knize Ať žijí rytíři!
6. Miki z party maturantů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 9. – Jeroným, Ráchel

???

 

 

  1. 10. – Igor, Ivar, Ivor

Igor
Igor, Kájův kamarád v knize F jako Fík

 

  1. 10. – Olivie, Oliver, Olympie

Olivie
Olivie, řečená Oliva, Otíkova sestra v knize Danda má hlad

Oliver
1. Oliver, pomocný režisér v knize Báro, nebreč
2. Olivier Sabrie, Reginin kamarád v Kongu z knihy Panenka z ebenového dřeva
3. Olík, kluk z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 10. – Bohumil, Bohuš

Bohuš
děda Bohuš z knihy Emánek má nápady

 

  1. 10. – František, Evald

František
1. František, přítel babušky Marušky v knize Trosečníci – Dobrodružství skotského teriéra
2. Fandouš, bezdomovec v knize Držkou na rohožce
3. Fanouš, jeden ze tří dědulů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012
4. Franz Kafka v knize Bleděmodrá kafkárna.
5. Fráňa, starší bratr Toníka v knize Ňouma z áčka
6. Franta, Divišův spolužák v knize Šel jsem se psem

 

  1. 10. – Eliška, Elza, Dalie

Eliška
1. princezna Eliška z pohádky O Zdeňkovi, který procházel zdí v knize Bramborová Bára
2. Elíza, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo
3. Elsa, Matějova želvička v knize Mít tak psa
4. Elsa, lví princezna z pohádky Dlouhá, Široký a Bystrozraký ve sborníku Od srdce k srdci, z ruky do ruky
5. Elza, Toníkova spolužačka v knize Ňouma z áčka
6. Eliška Fialová, Timova maminka z knižní řady Gang odvážných

 

  1. 10. – Hanuš, Hanuše

Hanuš
1. Hanuš, kamarád Mikuláše a Voršky (Čtyřlístek)
2. Hanuš, spolužák Toníka v knize Ňouma z áčka

 

  1. 10. – Justýna, Justin, Sergej

Justýna
Justýnka, ztracená holčička z knihy Rozpustilá ozvěna

Justin
Justin, jeden z hlavních hrdinů knihy Blbnutí s Oscarem

 

  1. 10. – Věra, Věroslava, Taisa

Věra
Věra Havránková, sedmiletá holčička, která se se svou kamarádkou Veronikou snaží dát dohromady osamělé rodiče v knize Věra, Nika a sedm babiček

 

  1. 10. – Štefan, Sára, Zara

Štefan
Štefan, mladý slovenský bača, přítel Valérie v knize Bojíš se, Margito?

Sára
1. Sára, holčička z druhé třídy v knize Dárek pro Sáru
2. Sára, Divišova spolužačka v knize Šel jsem se psem

 

  1. 10. – Marina, Marin, Záboj, Bivoj

Marina
Marina, Julinova kamarádka v knize Kluk a pes

Bivoj
Silák Bivoj v knize popletených pověstí Yveta to ví

 

  1. 10. – Andrej, Andreas, Andráš

Andrej
Andrej, spolužák druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

Andreas
Andreas, psovod v knize Nevinná lavina

 

  1. 10. – Marcel, Edvín, Serafín

Marcel
desetiletý Marcel, zvaný Macek, jeden ze sedmi, kteří tvoří v dětském domově Tonyho novou rodinu – kniha Držkou na rohožce

 

  1. 10. – Renáta, Gerald, Koloman

Renáta
1. Renáta, jedno z trojčat Kaplánkových v sérii Trosečníci
2. Renata Černá, maminka Veroniky z knihy Věra, Nika a sedm babiček
3. Renda, Žoržina spolužačka, zamilovaná do jejího bratra v knize Kde jsi, Pierote?
4. Renča, teta Diviše a Dáši v knize Šel jsem se psem

 

  1. 10. – Agáta, Háta, Krasoslav

Agáta
Agáta, jedno z trojčat Kaplánkových v sérii Trosečníci

Háta
Háta, Týnina panenka z knihy Panáček Paneláček

 

  1. 10. – Tereza, Terezie, Aurélie

Tereza
1. Terezka, malá modelka z pohádky O hezké Terezce v knize Bramborová Bára
2. Tereza, čtrnáctiletá dcera Martina z Vamberka v knize Ať žijí rytíři!

Terezie
Marie Terezie, císařovna v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 10. – Havel, Galina

Galina
Galina, holčika z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 10. – Hedvika, Heda, Despina

Hedvika
1. Hedvika, řečená Hedvábka, Sářina panenka z knihy Dárek pro Sáru
2. Jadwiga, sestra Polky Agnieszky, Alešovy dívky z knihy Bleděmodrá kafkárna
3. Hedvika, dvanáctiletá dívka z knihy X…

 

  1. 10. – Lukáš, Lukáška, Donovan

Lukáš
1. kluk Luk z příběhu Okno do komína
2. Luky z knihy Praprázdniny
3. Lukáš z knihy Madona bez kabátu
4. Lukáš, Lucčin kamarád z knihy O Puclíkovi

 

  1. 10. – Michaela, Michala, Joel

Michaela
1. Míša, holčička z první třídy a vypravěčka knihy Chobotem sem, chobotem tam
2. Mikina, kamarádka Bena Brauna v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 10. – Vendelín, Vendelína, Eunika, Kleopatra

Vendelín
dědeček Vendelín z knihy Věra, Nika a sedm babiček

Vendelína
Vendy, starší sestra Bena Brauna v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 10. – Brigita, Uršula, Voršila, Brit, Brita

Brigita
Brigita, říká se jí Gita, tatínkova přítelkyně v knize Ťapka, kočka stěhovavá

Brita
Brita, psí kamarádka psa Césara z knihy Kluk a pes

Voršila
Vorška Smíšková, Mikulášova malá kamarádka (Čtyřlístek)

 

  1. 10. – Sabina, Sabrina, Korina, Kordula

Sabina
1. Sabina, devítiletá sousedka Rebeky a Radima v sérii Strážci světla
2. žabina Sabina z knihy Eliáš a liška

Kordula
Kordula, papoušek z knihy O kočce Kačce

 

  1. 10. – Teodor, Teo, Fedor

Teo
Teo, prvňák v knize Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 10. – Nina, Narcis, Narcisa, Selina

Nina
Nina, holčička z první třídy v knize Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 10. – Beáta, Beata, Kryšpín, Vojmír

Beáta
Beáta, nymfomanka z trilogie Holky na vodítku

Kryšpín
1. kocour Kryšpín z knihy Štěkej, Mourku!
2. Kryšpín, titulní hrdina knihy Útěk Kryšpína N.

 

  1. 10. – Erik, Erich

Erik
Erik, vesnický kluk z hororové povídky Leze, leze po železe. Sborník Zuby nehty (2. vydání)

 

  1. 10. – Šarlota, Zoe, Zoja, Lota, Živa, Živan

Šarlota
1. Šarlota, teta, které patří srub v povídce Fotr na tři
2. Šarlota Vejklubcová, osmačka z knihy Vire, padni!

Zoe
Zoe, pyšná jezdkyně na dostihových koních v knize Cval mořského koníka

 

  1. 10. – Alfréd, Alfréda, Státní svátek

Alfréd
Fred, Pamelin spolužák v knize Řvi potichu, brácho

Alfréda
Alfa Kleinová, jedna z hlavních hrdinek knižní řady Gang odvážných

 

  1. 10. – Silvie, Sylva, Silván

Silvie
Silva, spolužačka druhačky Peťuly v knize Ťapka, kočka stěhovavá

Sylva
Sylva, Viktorova přítelkyně a matka Serváce v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 10. – Tadeáš, Demeter, Dimitrij, Hvězdoslav

Tadeáš
1. Tadeáš, jedno z trojčat Kaplánkových v sérii Trosečníci
2. Tadeusz, bratr Agnieszky, Alešovy dívky z Polska v knize Bleděmodrá kafkárna

Demeter
příjmení trojčat v prvních vydáních knihy Začarovaná třída

 

  1. 10. – Štěpánka, Volfgang

Štěpánka
Štěpána, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo

 

  1. 11. – Felix, Felicita, Felicie

Felix
1. Felix, jeden z kamarádů toužících po tetování v povídce Kaňka. Sborník Ako si vychovať brata
2. Felix Vejklubec, sedmák z knihy Vire, padni!

Felicie
Felice Bauerová, první snoubenka Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 11. – Tobiáš, Jesika, Památka zesnulých

Tobiáš
Tobiáš, starší bratr Fany z knih Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč!, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna, jeden z hlavních hrdinů dílu Blázniví donkichoti

 

  1. 11. – Hubert, Teofil

???

 

 

  1. 11. – Karel, Karla, Skarlet

Karel
1. Karel, vychovatel v dětském domově z knihy Držkou na rohožce
2. Karel Berger, Justýnčin tatínek z knihy Rozpustilá ozvěna
3. Kája, prvňák z knihy F jako Fík
4. Kája ze slabikáře Zetíkova cesta a knihy Cesta na planetu Zet nakladatelství Didaktis
5. Karel, fotbalista z knihy Fotbal s Fandou
6. Karel IV. v knize Vítej, Karle!
7. Karel, jeden z lodníků v Edmundově soutěsce – kniha V pasti dravé řeky

Karla
1. Karla, Kájova maminka v knize F jako Fík
2. Karola, Přemkova kamarádka z karatistického oddílu v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 11. – Miriam, Emerich

???

 

 

  1. 11. – Liběna, Leonard

???

 

 

  1. 11. – Saskie, Engelbert

???

 

 

  1. 11. – Bohumír, Bohumíra

Bohumír
Bohumír Mahdalík, dopravní policista a tatínek Miloše, Leoše a Oldřišky v knize Johanka z parku

 

  1. 11. – Bohdan, Darek, Božidar

Darek
Darek, spolužák Toníka v knize Ňouma z áčka

 

  1. 11. – Evžen, Orest, Noe, Lionel

Evžen
1. Evžen, brýlatý kluk věčně luštící křížovky v povídce Kaňka. Sborník Ako si vychovať brata
2. Evžen, koumák ze sedmé třídy, maličko šprt a kámoš Felixe a Jarka v knize Vire, padni!

Orest
Orest, jeden z dvojice hlavních postav v psaní na pokračování skupiny 11 autorů v knize Kniha mého srdce

Lionel
Lionel, lví princ z pohádky Dlouhá, Široký a Bystrozraký ve sborníku Od srdce k srdci, z ruky do ruky

 

  1. 11. – Martin, Davor

Martin
1. Martin z Vamberka, pán tvrze, otec pěti dětí v knize Ať žijí rytíři!
2. Martin, Julinův kamarád v knize Kluk a pes
3. Martin, asistent produkce v knize Kde jsi, Pierote?

 

  1. 11. – Benedikt, Benedikta, Beno, Astrid, Vitold

Benedikt
Benedikt, baron Benedikt z Dubu, tatínek z pohádky Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky, zařazeno do sborníku Kouzelný svět

Benedikta
Benedikta, mladší Manuelova sestra z knihy Blázniví donkichoti

 

  1. 11. – Tibor, Brenda

Tibor
Tibor z party maturantů v povídce Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 11. – Sáva, Mladen

???

 

 

  1. 11. – Leopold, Leopoldina

Leopoldina
baronka Leopolda, maminka z pohádky Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky, zařazeno do sborníku Kouzelný svět

 

  1. 11. – Otmar, Otomar, Daisy

Otmar
Otmar, člen party lyžařů z Německa v knize Blonďatá Kerolajn

 

  1. 11. – Mahulena, Gertruda, Edetruda

???

 

 

  1. 11. – Romana, Odon

Romana
Nona z knihy Cval mořského koníka

 

  1. 11. – Alžběta, Běta, Ilsa

Alžběta
1. Beta Kleinová, jedna z hlavních hrdinek knižní řady Gang odvážných
2. Lízinka, lištička v knize Pohádky babky Dřípatky

Běta
teta Běta, která plete šály i popletené pohádky v knihách Teta to plete a Teta to zase plete

 

  1. 11. – Nikola, Nikol

Nikol
Nikol, vášnivá kameramanka v knihách Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 11. – Albert, Alberta, Aldo

Albert
1. Albert, číšník v knize Rozpustilá ozvěna
2. Bertík Brouček, dvojče Bereniky v knize Ďasík a Ďáblík

 

  1. 11. – Cecílie, Cindy

Cecílie
1. Cílinka, mladší Míšova sestra v naučné knížce Míša a Šíma
2. Cilka, paní jezevcová v knize Pohádky babky Dřípatky
3. Cilka, holčička z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 11. – Klement, Klementýna, Lukrécie

Klementýna
Klementýna, holčička ve střídavé péči z knihy Ťapka, kočka stěhovavá

 

  1. 11. – Emílie, Emiliána, Lothar

Emílie
Milka, šestiletá holčička, sestra Bohunky, žijí v dětském domově z knihy Držkou na rohožce

 

  1. 11. – Kateřina, Katrin, Rina

Kateřina
1. Kočka Kačka a copatá Kateřinka z knih O kočce Kačce a Kočka Kačka herečkou, souborné vydání Kočka Kačka
2. Kateřina Hrachovcová v knize Kateřina nejen ze Zámku
3. Kateřina, pětiletá dcera Martina z Vamberka v knize Ať žijí rytíři!
4. Katka, holčička z knihy Fína a Zef. Příběh surikat

 

  1. 11. – Artur, Kurt, Konrád, Artuš, Aram

Artur
1. Artur je název nakladatelství, které vydalo knihy Žofinka Ofinka, Rozpustilá ozvěna, Dárek pro Sáru, Eliáš a liška, Hrnečku, vař!, Štěkej, Mourku!, Fotbal s Fandou a Emánek má nápady
2. Artur, Julinův kamarád v knize Kluk a pes
3. Artur, jeden z hrdinů povídky Cestopis. Sborník Mlok 2012

 

  1. 11. – Xenie, Oxana, Virgil

Xenie, ovečka v knize Chobotem sem, chobotem tam
Oxana, ovečka v knize Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 11. – René, Renát, Tristan

René
1. Rendík, tříletý klučík z dětského domova v knize Držkou na rohožce
2. René, figurant záchranářů v knize Nevinná lavina

 

  1. 11. – Zina, Zinaida

Zina
Zina, Kájova kamarádka v knize F jako Fík

 

  1. 11. – Ondřej, Ondřejka

Ondřej
1. Ondra, přítel Apči a hlavně Tyldy v knize Lufťačky
2. Ondra, Lauřin spolužák v knize Lauro, ty jsi ale číslo
povídka Tajemná noc svatého Ondřeje ve sbírce Zapomenutá velikonoční vajíčka

 

  1. 12. – Iva, Edmund

Iva
1. Iv, hlavní hrdinka apokalyptické povídky Pijáci
2. Iva, holčička z první třídy v knize Q je O s ocáskem

Edmund
kníže Edmund, který nechal vybudovat soutěsky v Hřensku (kniha GO! – V pasti dravé řeky)

 

  1. 12. – Blanka, Bibiana, Vivien

Blanka
1. Blanka, fotbalistka z knihy Lauro, ty jsi ale číslo
2. ozvěna Albína Blanka z knihy Rozpustilá ozvěna
3. Blanka, sousedka v knize Lufťačky

Bibiana
1. Bibiana Bílková, Borisova starší sestra z knihy Štěkej, Mourku!
2. Bíba, malá holčička v příběhu Kachnička a zmáčený medvěd
3. Bibi, holčička z první třídy v knize Q je O s ocáskem

 

  1. 12. – Svatoslav, Svatomír, Xaver

???

 

 

  1. 12. – Barbora, Barbara, Babeta

Barbora
1. Bára z pohádky Bramborová Bára
2. Barunka Panklová v knize Báro, nebreč

Varvar
Varvar, jeden z loupežníků v knize Ať žijí rytíři!

Babeta
třeťačka Babeta z knihy Vítej, Karle!

 

  1. 12. – Jitka, Liana, Abigail

???

 

 

  1. 12. – Mikuláš, Nikolas, Nikita

Mikuláš
1. Mikuláš z Kutné Hory (Čtyřlístek)
2. Mikulášové z knihy Lucka Luciperka

Nikolas
Nik, surikatí kluk v knize Fína a Zef. Příběh surikat

 

  1. 12. – Ambrož, Benjamin

Ambrož
Ambrož, starý strážce zeber v knize Cval mořského koníka

Benjamin
1. Ben Braun, deváťák, závodní lyžař, hlavní hrdina knihy www.bez-bot.cz
2. Ben, pejsek z povídky Privilegovaní ve sborníku Dekameron 2020

 

  1. 12. – Květoslava, Květomila

???

 

 

  1. 12. – Vratislav, Vratislava, Dalila

Vratislav
Vráťa, Žoržin bratr v knize Kde jsi, Pierote?

 

  1. 12. – Julie, Juliána

Julie
1. Julie, jedna z hlavních hrdinek série Strážci světla
2. Julie Wohryzková, druhá snoubenka Franze Kafky v knize Bleděmodrá kafkárna
3. Julča, snoubenka trenéra Romea v knize Lauro, ty jsi ale číslo
4. Julie Čimčarová, stará sousedka v knize Vire, padni!

 

  1. 12. – Dana, Danuše

Dana
1. Dana, Julinova kamarádka v knize Kluk a pes
2. Dana, učitelka v knize Rozpustilá ozvěna
3. Danka, Benova první láska v knize www.bez-bot.cz

 

  1. 12. – Simona, Šimona

Simona
Simča Čermáková, kamarádka Fany a Nikol z knih Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti, Blbnutí s Oscarem a Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 12. – Lucie, Lucián, Luciána

Lucie
1. neohrožená malá zlobilka z knihy Lucka Luciperka
2. Lucka, holčička vlastnící spousty skládaček puzzle v knize O Puclíkovi
3. vysokoškolská asistentka Lucie v knihách Madona v kabátě a Madona bez kabátu

 

  1. 12. – Lýdie, Livie, Liv

Lýdie
Lýdie, vychovatelka v knize Útěk Kryšpína N.

 

  1. 12. – Radana, Radan, Zdirad

Radana
Radana, žákyně v knize Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 12. – Albína, Albín

Albína
1. Albína Blanka, ozvěna z knihy Rozpustilá ozvěna
2. Alba – jedle bělokorá, královna stromů v Žofínském pralese v knize Pohádky babky Dřípatky

 

  1. 12. – Daniel, Dan, Lazar, Chantal

Daniel
Daniel, Reginin domorodý kamarád z Konga v knize Panenka z ebenového dřeva
Dan
1. Daník Kaplánek ze série Trosečníci
2. Dan, kamarád kluka Luka v knize Okno do komína
3. Dan, kamarád Matěje z dětského domova v knize Mít tak psa
4. Dany, kluk z knihy Vítej, Karle
5. Daník, ve skutečnosti Duong, malý vietnamský kluk v knize V pasti dravé řeky

 

  1. 12. – Miloslav, Milorad

Miloslav
Míla v pohádce Sedmé Mílovy boty – web Pohádkové čepičky

 

  1. 12. – Ester, Darius, Mstislav

Ester
gamblerka Ester z triptychu Holky na vodítku, především z dílu Jmenuji se Ester

 

  1. 12. – Dagmar, Dáša, Dag

Dagmar
1. Dáda, Kájova kamarádka v knize F jako Fík
2. Dáša, mladší sestřička páťáka Diviše z knihy Šel jsem se psem

Dag
Dag, pes z knihy X…

 

  1. 12. – Natálie, Noel, Rodan

Natálie
1. Natálka, holčička toužící po mobilním telefonu v knize Natálčin andulák
2. Nathalie, Reginina kamarádka v knize Panenka z ebenového dřeva

 

  1. 12. – Šimon, Simon, Simeon

Šimon
1. Šíma, Míšův kamarád z naučného sešitu Míša a Šíma
2. Šimon Sedmispáč z pohádky Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky, zařazeno do sborníku Kouzelný svět

 

  1. 12. – Vlasta, Nika, Niké

Vlasta
1. brigádnice Vlasta v knize Emánek má nápady
2. Vlastina, Divišova spolužačka v knize Šel jsem se psem

Nika
Nika, správně Veronika, jedna ze dvou hlavních hrdinek knihy Věra, Nika a sedm babiček

 

  1. 12. – Adam, Eva

Adam
1. Adam, spolu s Žanetou je průvodcem Velké dětské encyklopedie
2. Adam, páže na hradě Albrechta z Krvenos v knize Ať žijí rytíři!
3. Áda, spolužák Toníka v knize Ňouma z áčka
4. Adam, desetiletý kluk z knihy X…

Eva
1. babča Evča ze série Trosečníci
2. Eva, jedna z trojice želviček v knize F jako Fík.
3. Evka, Přemkova kamarádka z karatistického oddílu v knize Řád sladkého sněhuláka

 

  1. 12. – 1. svátek vánoční

Tento den nese v knize O Puclíkovi název Vánoční plavba ve skořápkách od ořechů

 

  1. 12. – Štěpán, Sokrat

Štěpán
1. Štěpán Pán z knihy Okno do komína
2. Esteban, jedno z křestních jmen Venezuelana Manuela v knize Bleděmodrá kafkárna

 

  1. 12. – Žaneta, Melánie

Žaneta
Žaneta, spolu s Adamem je průvodkyní Velké dětské encyklopedie

 

  1. 12. – Bohumila, Donika

Bohumila
Bohunka, sestra Milky, s kterou bydlí v dětském domově v knize Držkou na rohožce

 

  1. 12. – Judita, Juta, Natan

Juta
Juta, koza v knize Chobotem sem, chobotem tam

 

  1. 12. – David, Davida

David
David Kaplánek ze série Trosečníci

 

  1. 12. – Silvestr, Silvestra, Horst, Forest

Silvestr
Silvestr, chytrý opičák z knihy Eliáš a liška

Konec formuláře

Dekameron 2020

100 povídek současných spisovatelů, kteří své texty psali v době koronavirové pandemie, podobně, jako si v renesančním Dekameronu Giovanniho Boccaccia vyprávěli jeho hrdinové 100 příběhů při epidemii moru.

  • Rok vydání: 2020
  • Napsáno: 2020
  • Stran: 411
  • Žánr: sborník povídek 83 autorů
  • Editor: Lydie Romanská
  • Ilustrace na obálce: Jan Gabler
  • Nakladatel: nakladatelství Bondy, Praha
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-88-073567
  • Poznámka 1: Kniha vznikla z iniciativy Obce spisovatelů České republiky.
  • Poznámka 2: Autoři své texty psali bez nároku na honorář.

 

 

Tuto knihu věnujeme všem, kteří léčili, sloužili v nemocnicích, v ústavech pro seniory a postižené, vyráběli a zajišťovali ochranné pomůcky, pomáhali, starali se o pořádek a každodenní chod života ve změněných podmínkách, rozhodovali, aniž bylo cokoli jisté…

Obec spisovatelů České republiky

.

Povídky vybrala a uspořádala místopředsedkyně Obce spisovatelů, básnířka a spisovatelka Lydie Romanská

První desítka povídek se odehrává 12. 3. 2020, kdy byl v ČR vyhlášen nouzový stav.
Druhá desítka povídek – 13. 3. 2020 – zákaz vycestování z republiky
Třetí desítka povídek – 14. 3. 2020 – uzavírají se veškeré obchody až na výjimky
Čtvrtá desítka povídek – 16. 3. 2020 – zákaz volného pohybu osob na veřejnosti
Pátá desítka povídek – 18. 3. 2020 – nařízení nosit na obličeji ochranné prostředky
Šestá desítka povídek – 19. 3. 2020 – zákaz pohybu mimo bydliště
Sedmá desítka povídek – 21. 3. 2020 – překročena tisícová hranice v počtu nakažených
Osmá desítka povídek – 22. 3. 2020 – první mrtvý na onemocnění koronavirem
Devátá desítka povídek – 24. 3. 2020 – pohyb venku je možný jen v počtu dvou (kromě rodin)
Desátá desítka povídek – 31. 3. 2020 – povinná karanténa pro návraty osob z ciziny

Povídka Ivony Březinové Privilegovaní se vypráví v Deváté desítce knihy (s. 358 – 361).

 

 

HLEDEJ ROZDÍLY – Vire, padni! 2

Ilustrace Lukáše Fibricha z knihy Vire, padni! se liší ve 12 barevných detailech.

Správné řešení dole pod obrázky.

  

A                                                                                         B

 

Správné řešení:
Změny na obrázku B:

1)    Dívka na židli (Šarlota) má černé pantofle.
2)    Dívka na židli (Šarlota) má růžovou roušku.
3)    Pes (Hamina) má modrý obojek.
4)    Jedna z krabic na hromadě toaletních papírů je oranžová.
5)    Červeno-žlutá krabice ležící na zemi za židlí má na jedné straně prohozené barvy.
6)     Víko velké dózy na obrázku vlevo uprostřed je červené.
7)     Menší krabice pod stolem je bleděmodrá.
8)     Pravá řada lahví ležících na toaletních papírech je zelená.
9)     Cedule na krabici za maminkou je béžová.
10)   Zátky zelených lahví v horní řadě jsou červené.
11)   Kluk (Oskar) má hnědé vlasy.
12)   Maminka má bílou roušku.

HLEDEJ ROZDÍLY – Vire, padni! 1

Na obrázku A je originální ilustrace Lukáše Fibricha ke knize Vire, padni!
Z obrázku B zmizelo 20 detailů. Najdete je? (Správné řešení dole pod obrázky.)

  

A                                                                                        B

 

Správné řešení. Na obrázku B chybí:

1)    záře majáčku na policejním autě
2)    vlasy na tátově čele
3)    vnitřek vypínače na zdi
4)    vzor na tátově svetru
5)    klika na dveřích
6)    prostřední laťka na opěradle židle vlevo
7)    malý kluk (Vincent) za stolem nemá vidět levou ruku
8)    na stole chybí talíř s párky
9)    sklenička na stole je prázdná
10)  hrnec s párky má jenom jedno ucho
11)  z láhve povalené na stole zmizela menší etiketa
12)  chybí nota před ústy kluka vlevo (Felix)
13)  šňůrky na Felixově mikině
14)  Felixovi nekouká z kapsy podprsenka
15)  míse na dědově hlavě chybí ozdobný proužek
16)  knoflíky na dědově košili
17)  děda nemá kšandy
18)  dědovi zmizel ze stehna hranolek
19)  červený obojek
20)  pes nemá vidět ocásek

Další hru Hledej rozdíly najdete zde:

Vire, padni!

Bláznivý příběh potřeštěné rodinky se odehrává v době první vlny pandemie způsobené novým koronavirem. Svět se obrátil naruby. Jak si v nové situaci poradí svérázný dědeček, tatínek s maminkou, prvňák a dva teenageři?

  • Rok vydání: 2020
  • Napsáno: 2020
  • Stran: 168
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Lukáš Fibrich
  • Nakladatel: Albatros
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-00-06001-9
  • Poznámka 1: Kniha obsahuje dvoustrany se základními informacemi z oblasti epidemiologie.
  • Poznámka 2: Pro čtenáře od 10 let.

 

 

 

ANOTACE:

Rodino, přichystal jsem pro nás fantastickou dovolenou, pronesl při nedělním obědě tatínek a tajuplně se usmál. Všech pět členů odložilo příbor s napjatým očekáváním i obavami, ale víc se nedozvědělo. A tak o jarních prázdninách v jedné chatě nastala očistná terapie. Když po čtrnácti dnech ze srubu mátožně vylezly sinalé, špinavé, prochladlé, mžourající postavy a nasoukaly se do auta, bláhově si myslely, že útrapám je konec. Nikdo netušil, že je čekají mnohem těžší zkoušky. Svérázní členové neobyčejné rodiny v neobyčejném čase úpí, ovšem čtenář se baví!

Vyprávění je proloženo encyklopedicky pojatými dvoustranami, v nichž se čtenář dozví základní informace z problematiky nakažlivých onemocnění.

OBSAH:

 

 

UKÁZKA 1:

UKÁZKA 2:

Škola, postrach rodiny

Koronavirové prázdniny, na které se hlavně Šarlota a Felix tolik těšili, se ukázaly jako jeden velký podvod.
„Říkali jste, že nebudeme muset do školy,“ fňukala Šarlota ublíženě.
„Vždyť nemusíš,“ ozval se táta Valda zpod gauče, kam se hned po snídani vydal pozorovat pavouky, protože mu údajně chyběl kontakt s přírodou.
„Ne že nemusí, ona do školy vůbec nesmí,“ zamumlala maminka s modrou krejčovskou křídou mezi rty, protože zrovna vymýšlela nový střih roušky.
„Já bych náhodou šel, kdybych mohl,“ zakňoural Vincent. „Přišel jsem o přestávky a o tělocvik.“
„Nemel a hybaj k televizi!“ okřikla ho maminka rázněji, než zamýšlela, takže přitom spolkla krejčovskou křídu. Vypoulila oči a v levém koutku rtů se jí objevila blankytně modrá, mírně zpěněná slina.
„Hustý!“ zavýskl uznale Vincent. „Můžu to taky zkusit?“
„Máma teď bude mít počmáranej žaludek,“ upozornil ho děda Drahoslav. „To bys chtěl?“
„Jo! To bych chtěl!“ poskakoval Vincent plný bezmezného nadšení.
„Smůla,“ zašklebila se maminka a spláchla křídu mohutným douškem vody ochucené jodovou tinkturou, kterou hodlala dezinfikovat jablka. „Tahle křída byla poslední.“
„To je nespravedlivý,“ kvílel Vincent, ale bylo vidět, jak horečně přemýšlí. „Co kdybych spolknul pastelku? Nebo voskovku! Ta by líp lezla do krku. A když voskovky rozlámu na menší kousky, mohl bych spolknout víc barev, aby byl obrázek v žaludku veselejší.“
„K čemu ti to bude, když počmáranej žaludek stejně nikdo neuvidí?“ dobírala si brášku Šarlota.
„A proč ty si maluješ pusu pokaždý, než si vezmeš roušku?“ odsekl Vincent, čímž o sedm let starší sestru donutil k hlubokému zamyšlení o významu stereotypů v chování člověka při zvládání krizových situací.
„Protože proto!“ shrnula výsledek sebezpytování a Vincent na ni místo odpovědi vyplázl jazyk.
„Klid, umělče,“ ozval se děda chlácholivě. „Jestli se dožiju, že se jednou opět otevřou obchody a nepadne do tý doby měna, koupím ti v papírnictví omalovánky.“
„Ale já nechci omalovánky. Ty jsou pro mrňata. Já chci mít pokreslený břicho!“ trval Vincent na svém.
„Břicho ti můžu zkusit potetovat,“ nabídl se Felix.
     „A já vám můžu zmalovat zadek,“ dohřála se maminka. „Mazejte se učit! Ty taky, Šarloto!“
„Originálnější větu jsem za posledních osm let neslyšela,“ ohrnula Šarlota nos.             „Měla bych si ji zapsat do deníčku. Milý deníčku, představ si, co se mi stalo…
„Taky bys tam mohla stokrát napsat nebudu drzá, nebudu drzá, nebudu drzá,“ přeskočil mamince samým rozčilením hlas.
„My tu máme živýho kohouta?“ zaradoval se pod gaučem táta Valda marně číhající na pavouky a děti se rozesmály.
„Ticho! Nebo dám vyklidit předsíň i s přilehlými místnostmi. Felixi, neškleb se a jdi si na záchod opakovat slovíčka poslední lekce. To bude v tvým případě tak minus šestá.“
„Proč zase na záchod? Ať jde Šarlota. Já byl minule,“ vzpíral se Felix. „Navíc tam skoro není signál.“
„Šarlota má za úkol něco rýsovat a na záchodovým prkýnku by to měla křivý,“ měla maminka Klaudie jasno. „A v jedný místnosti být nemůžete.“
„Proč?“
„Mohli byste si naschvál špatně napovídat. Jako minule. Hodinu jste se pak hádali, komu ta pětka patří.“
„Náhodou… nakonec jsme se spravedlivě rozdělili, takže na každýho vyšlo dvě minus. A to je přece dobrá známka, ne?“ připomněl Felix.
„Já myslela, že se ti na záchodě líbí, když ses tam onehdá tak zabarikádoval,“ neodpustila si Šarlota.
„I s párkama pro celou rodinu,“ připomněl temně děda Drahoslav.
„No jo, furt,“ zabrblal Felix a usilovně přemýšlel, jak vypadá jeho slovníček na angličtinu, protože si nevybavoval, že by něco podobného v posledních měsících zahlédl.
„A ty, Vincku,“ obrátila se maminka Klaudie na nejmladšího, „přestaň myslet na hlouposti. Bude devět, za chvilku ti začíná matematika s UčíTelkou. Tatínek tě pak vyzkouší.“
„Já?“ vyděsil se otec, a jak mu instinkty velely, chtěl se dát na útěk.
Jenže zapomněl, že leží pod gaučem, jehož spodní kovová vzpěra ho okamžitě knokautovala. Následné minuty byly vyplněné jeho bolestným chroptěním.
„Bolí tě něco, tatínku?“ strčil Vincent hlavu do šera pod gaučem, načež chropot utichl.
„Vůbec se ho neptej, ten ti teď neodpoví. Kdyby se ozval, přiznal by, že je naživu,“ poučila maminka Klaudie synka. „Stejně se z toho, abys Vincka vyzkoušel, nevykroutíš!“ křikla pod gauč.
„Já bych se radši učil v normální škole,“ škemral prvňák.
„Škola je zavřená. Budeš se učit v normální rodině. Co by za to jiný dal,“ řekla maminka a snažila se Vincka odtáhnout k televizi.
Kluk se zoufale chytil nohy stolu a odmítal se pustit.
„Já chci do školy!“
„Škola ti chybí, protože jsi ještě malej, blbej a nezkušenej,“ volal na něj Felix dírou v záchodových dveřích.
„Náhodou… tak úplně blbej není,“ zastala se Šarlota mladšího brášky. „Jestli vám to ještě nedošlo, tak celý učení doma je lest, jak nám ztrojnásobit počet vyučovacích hodin,“ zdůraznila nasupeně. „No jasně… tady mám důkaz. Právě mi píše třídní, že jí mám do webkamery ukázat předvčerejší úkol. A… to ne,“ odvrátila se znechuceně od mobilu. „Češtinářka mě zítra vyzkouší z ukazovacích zájmen. Nejradši bych jí ukázala… víte co. Fakt děs!“
     „Fakt děs!“ napodobil Šarlotu táta Valda, který zapomněl dělat mrtvého, nebo přinejmenším těžce omráčeného s měsíc trvajícími následky.
„Hele, táta ožil! Otče, myslíš, že existuje odmocnina ze zápornýho čísla, nebo je ten úkol, co mi přišel mailem, hoax?“ využila Šarlota okamžitě příležitosti.
„Počkej, já potřebuju poradit, jak se anglicky řekne krizový štáb,“ domáhal se pozornosti i Felix.
„Slyšíš, tati?“ pustil se Vincent stolu a strčil starostlivě hlavu pod gauč.
„Řekni jim, že jsem umřel,“ šeptal táta Valda vyděšeně. „Vysvětli jim, že to, co slyšeli, byl jen posmrtný chropot.“
„Táta říká, že má posmrkaný chobot,“ vyřizoval Vincent.
„Podejte mu ubrus, kapesníkem to nezachrání,“ poznamenal děda nevzrušeně od pročítání měsíc starých novin.
Šarlota se však Vinckovým vzkazem nedala zmást.
„Jo, tati… na dny, o který jsi nám ve tmě protáhl jarňáky, potřebuju poslat fotku písemný omluvenky,“ upozornila sladce.
„Já taky,“ hlásil Felix přes díru ve dveřích.
„Ty jo! A teď mi přišla zpráva, že ve středu píšeme on-line diktát. To je normální šikana!“ zavyla Šarlota. „Říďa měla proslov, že nemáme podléhat panice a v klidu zůstat doma. Podle mě je v tom nějaký šméčko. Nevíte, co přesně je považovaný za domácí násilí?“
„Možná chtějí slabší jedince doma utýrat, aby pak ve školách nebyly tak přecpaný třídy,“ zamyslel se děda.
„Přesně! Chtěj nás postupně zlikvidovat,“ přidal se Felix. „Podívejte na mě. Furt dřepím u kompu kvůli škole. Žádnej div, že mě ani ty hry už nebavěj.“
„To je ovšem tragédie,“ poznamenal děda hlasem plným opravdové účasti, znovu pohlédl do novin, zamumlal „Hrome, on už je čtvrtek!“ a kvapně se odebral na balkon.

UKÁZKY informativních dvoustran, které jsou vloženy za každou kapitolou:

ČTENÁŘSKÁ RECENZE 1:

Třeskutě vtipné vyprávění o jedné docela obyčejné rodince, která si o jarních prázdninách vyrazí chatu. To samo o sobě by samozřejmě vtipné nebylo, kdyby tatínek Valdemar nepřichystal očistnou terapii tmou. Týden bez elektřiny a jakéhokoliv kontaktu s venkovním světem uplyne jako voda, ale jen co se Vejklubcovi dostanou na světlo a vyrazí domů, nestačí se divit. Tolik lupičů pohromadě ještě neviděli! Chytrému napověz, do hloupého trkni! Samozřejmě to nejsou žádní lupiči, ale lidé s rouškami. Zatímco naše povedená rodinka trávila i s dědečkem prázdniny potmě, stačily se ve světě dít věci…

Každý světadíl, každou zemi, každou rodinu, každého člověka zasáhla pandemie koronaviru jinak. Potvora je tu s námi a my se pomalu a neochotně učíme s ní žít. Už podle názvu je jisté, že autorku Ivonu Březinovou nenechala současná situace chladnou, a jak už to u spisovatelů bývá, vyjádřila se textem. Odlehčení je tu v podobě příběhu jedné rodinky (klidně to může být i ta vaše, a věřím, že se tu v menší či větší míře najde skoro každý), která se snaží s nastalou situací popasovat a pochopit, co se to vůbec děje. Aktéry příběhu jsou táta Valda, máma Klaudie, dcera Šarlota, synové Felix a Vincent, děda Drahoslav a trpasličí kníračka Hamina. Musím upřímně říct, že takhle jsem se už dlouho nenasmála. Možná proto, že celá ta doba „našišato“ vlastně vtipná není, ale když čtete o někom jiném, který zažívá to, čím jsme si vlastně prošli my, neubráníte se pousmání, úsměvu a hlasitému řehotu. Je úlevné vědět, že nejsme jediní, komu tekly nervy, kdo hned něco nepochopil a kdo měl obavy a zažil absurdní situace. Příběh Vejklubcových je doplněn o fundované texty, které slouží k vysvětlení odborných výrazů laické veřejnosti a v první řadě dětem.

Pomoc ostatním, distanční výuka, karanténa, stop kultuře i sportu… ale také to, že všechno zlé je k něčemu dobré. Kniha přináší přes tíživost doby především humor, naději a také poselství, že i nemilé věci se dají zvládnout, když na ně člověk není sám. A i když bude svět jiný, jak už se tolikrát stalo, možná bude lepší. Já tomu věřím!

Kniha je určená dětem od 10 let.

Autor recenze: Lucie Cooper, 9. 12. 2020, Kosmas

https://www.kosmas.cz/knihy/280898/vire-padni/

 

ČTENÁŘSKÁ RECENZE 2:

Humorné vyprávění jedné tak trošku ztřeštěné rodinky v době, kdy nic není jako dřív (Lucie B. , 9.12.2020)

vřele doporučuji (*****)
Vejklubcovi s dědou a psem se ocitli poněkud mimo realitu, když si udělali týden terapie tmou. Jaké bylo jejich překvapení, když po týdnu zjistili, že svět se mezitím zbláznil a najednou je všechno jinak. Ano, viru máme všichni dost, až po krk. Ale zatím je tady a je třeba se s ním fyzicky i psychicky vypořádat a věřím, že k tomu může pomoci i tahle knížka plná humorných a absurdních situací, které jste možná zažili i vy. Já se v některých poznávám 🙂
.
.
ČTENÁŘSKÁ RECENZE 3:
 .
Velice vtipný příběh rodiny Vejklubcových, která se po týdnu stráveném na osamělém místě bez techniky, světla a společnosti ocitá „na jiné planetě“. I když to tak není, připadají si tak (vy ne?). Kvůli bezpečnostním nařízením je totiž v zemi, kde řádí vir, všechno jinak… Dávám palec nahoru, jak se s tím autorka popasovala. Nechybí nadsázka, spousta legrace – vyplývající z absurdních situací, které rodina prožívá. Exceluje obzvláště tatínek – ale v které rodině ne 🙂
.
.
.
RECENZE:
Zindelová, Michaela. IN: časopis Můžeš 12/2020 – 1/2021, s. 33
.
.
.

ZAJÍMÁ VÁS PROBLEMATIKA EPIDEMIÍ, PANDEMIÍ A NAKAŽLIVÝCH ONEMOCNĚNÍ?
PODÍVEJTE SE NA KNIŽNÍ TIPY NA STRÁNKÁCH GANGU ODVÁŽNÝCH.

BELETRIE
PŘÍRUČKY

 

HRA HLEDEJ ROZDÍLY – 1
HRA HLEDEJ ROZDÍLY – 2
HRA HLEDEJ ROZDÍLY – 3

HLEDEJ ROZDÍLY – Fína a Zef

Surikaty jsou malé a velmi hravé šelmičky. Žijí na poušti, kde číhá spousta nebezpečí. Proto někdo ze surikatí rodiny musí být pořád ve střehu. Jak se v krajině něco pohne, hned spustí poplach.

A co vy?  Prohlédněte si obrázek z předsádky knihy Fína a Zef. A pak se podívejte na skoro stejný obrázek pod ním. Je mezi nimi 12 rozdílů. Poznáte, co se na dolním obrázku pouště změnilo?

Správné řešení najdete dole.

 

  1. Surikata úplně vlevo nemá fousky.
  2. Největšímu kaktusu chybí větvička vpravo.
  3. Surikata ukazující k obloze nemá zuby.
  4. Sedící surikata zcela nahoře nemá ocásek.
  5. V pravém horním rohu chybí trs trávy.
  6. Červený brouk nemá tykadla.
  7. Běžící surikata nemá v tlamě žížalu.
  8. Nad hadem chybí kamínek.
  9. Hadovi chybí v očích zorničky.
  10. Mlok vlevo dole nemá pruhy na ocásku.
  11. Pod mlokem chybí ještěrka.
  12. Štír vpravo dole nemá ocásek.

 

Fína a Zef. Příběh surikat.

Malá surikata Fína vypráví, co všechno s kamarádem Zefem zažili na poušti Kalahari, když se jednoho dne k jejich podzemní noře přiblížila velká skořápka, z níž vylezli dva podivní tvorové.

    

  • Rok vydání: 2020
  • Napsáno: 2017
  • Stran: 40
  • Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou
  • Ilustrátor: Alena Schulz
  • Nakladatel: Albatros
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-00-05992-1
  • Poznámka 1: Kniha s pracovním sešitem.
  • Poznámka 2: Pro čtenáře od 7 let.
  • Poznámka 3: Pro menší děti je určeno leporelo Surikaty na poušti od stejné ilustrátorky.

 

 

 

 

ANOTACE:

Příběh odehrávající se v daleké poušti Kalahari vypráví malá surikata Fína. Díky autentickému líčení každodenních příhod se můžeme stát součástí její rozvětvené rodiny, v níž má každý svůj úkol i své místo. Jsme svědky mnoha nezbedností, které Fína a její kamarád Zef podniknou, i nebezpečí, bez nichž se život v poušti neobejde. Ale největší dobrodružství začíná v okamžiku, kdy se poblíž surikatí nory objeví podivná velká skořápka, z níž vylezou dva neznámí tvorové. Nemají ocas, chodí po dvou a jejich tělo je pokryté barevnou svlékací srstí. Jsou to přátelé, nebo nepřátelé?

Vyprávění je rozděleno na 48 kratičkých kapitol pro snadnou orientaci v textu a jako motivace čtenářů, kteří ještě nezvládnou přečíst velké celky.

Součástí knihy je pracovní sešit plný hravých úkolů, rébusů a tajenek. Jejich luštění dětem odhalí celou řadu zajímavostí ze světa přírody.

UKÁZKA z Pracovního sešitu 1:

UKÁZKA z Pracovního sešitu – 2

HRA

Surikaty jsou neustále ve střehu, nic jim neunikne. Chcete si vyzkoušet, jaký postřeh máte vy? Podívejte se na hru HLEDEJ ROZDíLY – Fína a Zef.
(Použito z předsádky knihy.)

 

RECENZE 1:

Fína a Zef jsou zvídavé surikaty, které každý den objevují něco nového ve světě. Jednoho dne ale jejich domov navštíví podivná skořápka, z níž vystoupí dva ještě podivnější tvorové. Fínu a Zefa to rozhodně nenechá chladnými a rozhodnou se zjistit, co jsou ti dva vlastně zač.

 

Ze skořápky vylezly dvě bytosti. Měly zadní a přední nohy. Pořád stály na zadních. Jako my, když se rozhlížíme. Jen byly o hodně větší. A neměly ocas. Nešlo nám na rozum, jak ti tvorové dokážou stát. Když nemají ocas, nemohou se o nic opřít. Dokonce po zadních chodili. Podivné. Ještě divnější mi připadala jejich srst. Byla různě barevná a dala se svlékat. To bych pochopila. Hadi se taky čas od času svlékají. Jenže si tu svlečenou část už neoblečou. Tihle tvorové ano.

 

Celý příběh se točí kolem hravých surikat, které miluje snad každý (všichni v ZOO strávíme spoustu času pozorováním dovádivých surikat, a kdo říká, že ne, kecá). A to byl přesně důvod, proč jsem po této knize sáhla – Ivona Březinová, surikaty a veselé ilustrace. Anotaci jsem v podstatě nečetla, takže jsem byla mile překvapena, že ke knize patří i pracovní sešit (k tomu se ale dostaneme později).

 

Kniha je cílená na čtenáře od sedmi let, čemuž odpovídá i text. Je členěn na kratičké kapitoly, proto zvládnou samostatné čtení i děti, které se teprve naučily číst. Písmo je přiměřeně velké, doplněné o menší i větší ilustrace, které jsou hravé stejně jako samotný příběh.

 

Dobrodružství roztomilých surikat je nejen zábavné, ale i poučné. Děti se totiž dozvědí spoustu faktických informací ze života těchto tvorečků, což si poté mohou ověřit v pracovním sešitu, který je součástí balení. V něm nalezneme i spoustu dalších úkolů, které sice přímo s příběhem surikat nesouvisí, jsou ale tematicky laděné, zábavné, a hlavně různorodé.

 

Myslím, že kniha Fína a Zef vyšla v ten pravý čas – děti teď totiž tráví hodně času doma, takže by jim mohla zpříjemnit alespoň některé volné chvíle, než přijdou Vánoce, kterých se už určitě nemohou dočkat.

autor recenze: Bára
https://podlavici.blogspot.com/2020/11/fina-zef.html?m=1

 

RECENZE 2:

Příběh surikat Fíny a Zefa zavede malé čtenáře do prostředí africké pouště, kde jsou surikaty doma. Tato malá a hbitá zvířátka jsou celý den v jednom kole, a hlavně ve střehu. Spoustu času jim zabere shánění potravy, ale vždycky zbyde chvilka na nějaké dobrodružství, které se občas trošku zvrtne. Fína je taková neposedná surikatka z velké milující rodiny. Už od malička musí dávat surikaty pozor na nebezpečí ze vzduchu i ze země, predátoři jako třeba supi nebo hyeny číhají všude. Jenže na surikaty si jen tak nepřijdou. V norách, kde žijí, je příjemně a bezpečno a vede tam několik vchodů. K snědku mají surikaty nejraději hmyz a kořínky. Taková termití larva nebo brouk či žížala jsou tou nejbáječnější pochoutkou. Jenže jednoho dne přijedou podivní tvorové ve velké skořápce. Chodí po dvou nohách a pěkně piští…

A jak to dopadne? To si, milé děti, přečtěte sami. Každopádně se dozvíte velkou spoustu informací o životě surikat, a také s nimi prožijete nejedno napínavé dobrodružství.

Ke knížce patří pracovní sešit, ve které děti zúročí nabyté vědomosti. Kde leží Afrika, jak se jmenuje poušť, kde surikaty žijí, co je jejich potrava atd. Můžou si zkusit vyřešit tajenku, osmisměrku, projít bludištěm, domalovat či namalovat spoustu obrázků. Zábavný sešit plný úkolů prověří, jak pozorně děti četly či poslouchaly.

My už se s naší Beatkou těšíme, až se na surikaty půjdeme podívat do zoo. Jsou to roztomilá a chytrá zvířátka. Moc nás baví je pozorovat.

Autorka Ivona Březinová je naše oblíbená paní spisovatelka. Nesmíme si od ní nechat ujít žádnou knížku. V jejích příbězích nechybí poučení, pobavení, dobrodružství a dobro. Její knihy mají rády obě naše děti.

Autor recenze: Lucie Cooper, 9. 12. 2020, Kosmas
https://www.kosmas.cz/knihy/282080/fina-a-zef-pribeh-surikat/

 

Fotbal s Fandou (2. vydání)

Příběh druháka Ládi Jelínka se odehrál před mnoha lety. Láďa toužil být slavným fotbalistou. Ve fotbalovém oddílu také zažil spoustu krásných chvil a dokonce i jedno velké a docela tajemné dobrodružství. Vše si pečlivě zaznamenával do svého deníku. A právě teď nastal čas dát deník přečíst svému vnukovi Kevinovi.

Rok vydání: 2020
Napsáno: 2013
Stran: 112
Žánr: příběh s dětským hrdinou
Ilustrátor: Helena Zmatlíková
Nakladatel: Artur
Náklad:
ISBN: 978-80-7483-131-7
První vydání 2014
Poznámka 1: Napsáno podle původních ilustrací Heleny Zmatlíkové ke knize Eleonóry Gašparové Slavná levačka (Slávna ľavačka. Mladé letá 1963).
Poznámka 2: Knihy napsané autorkou podle ilustrací Heleny Zmatlíkové: Dárek pro SáruEliáš a liškaEmánek má nápadyFotbal s FandouHrnečku, vař!Rozpustilá ozvěnaŠtěkej, Mourku!Žofinka Ofinka

 

Šel jsem se psem

Rozvod! Děsivé slovo, které se vznáší nad sourozenci Divišem a Dášou. Ani jeden nechápe, co se s rodiči děje. Mají své děti vůbec ještě rádi? Co bude dál? Diviš už nemůže vydržet napětí, které doma panuje. Sbalí si batoh, připne Brutovi vodítko a na stole zanechá vzkaz: Šel jsem se psem.

  • Rok vydání: 2020
  • Napsáno: 2019
  • Stran: 88
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Petr Morkes
  • Nakladatel: Albatros a Pasparta
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-00-05923-5
  • Poznámka 1: Kniha je součástí řady Má to háček
  • Poznámka 2: Ke knize jsou vytvořené pracovní listy, které je možné stáhnout na stránkách nakladatelství Pasparta zde nebo na stránkách KMČ nakladatelství Albatros

ANOTACE:

Když se rodiče rozvádějí, je to vždycky nepříjemné. Jedenáctiletý Diviš a pětiletá Dáša už nějakou dobu tuší, že doma není všechno v pořádku. Domov bez hádek už si skoro neumějí představit. Není divu, že jsou z toho zmatení a smutní, a že se na rodiče i zlobí. Dášiny obavy vyústí v častou bolest břicha. A Diviš se upíná ke svému čtyřnohému příteli, psu Brutovi. Mají maminka s tátou Diviše a Dášu ještě vůbec rádi, když jeden druhého už nemilují? Jak to teď s jejich rodinou bude dál?

UKÁZKY:

Yveta to ví

Čtyři dvojice nejznámějších českých pověstí, jak je Vašíkovi a Šárce vypráví sestřenice Yveta. Příběhy jsou pořádně zamotané jeden do druhého. Yveta ví, jak je rozplést, ale víte to i vy?

  • Rok vydání: 2020
  • Napsáno: 2019
  • Stran: 87
  • Žánr: pro začínající čtenáře, pohádky
  • Ilustrátor: Eva Sýkorová – Pekárková
  • Nakladatel: Albatros, edice Druhé čtení
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-00-05841-2
  • Poznámka: Kniha volně navazuje na tituly Teta to pleteTeta to zase plete a Táta to motá

ANOTACE:

Čtyři dvojice popletených pověstí tentokrát vypráví sestřenice Yveta. Její povídání občas přeruší Vašík nebo Šárka, kteří Yvetiny omyly pobaveně komentují a společně se těší, co sestřenice v další pověsti zase pomotá.

Za každou pověstí následuje 7 otázek, na které by měl čtenář umět odpovědět, aby dokázal, že pověsti zná a umí je rozplést. Správné odpovědi jsou uvedeny na konci knihy.

Součástí  vyprávění jsou písničky napsané na známé lidové melodie.

 

 

OBSAH:

Pověst první: O praotci Čechovi / Blaničtí rytíři
Pověst druhá: O Libuši / O Bivojovi
Pověst třetí: O Bruncvíkovi / O Horymírovi
Pověst čtvrtá: O Ječmínkovi / Kouzelník Žito

 

 

UKÁZKA 1:

Vyčerpaní náročným putováním došli jednoho dne k úpatí zaoblené hory.
„Tady se utáboříme,“ rozhodl praotec Čech. „Ráno, až vyjde slunce, vylezu na kopec a rozhlédnu se po kraji.“
Všichni znaveně usnuli. Jen stráže hlídaly spánek ostatních, aby členy jejich kmene nepřepadli zlí lidé či divá zvěř.

„Nebo klíšťata,“ vztyčil Vašík varovně prst. „Klíšťata můžou být ještě nebezpečnější.“

Ráno, sotva se praotce Čecha dotkl první sluneční paprsek, vzal do ruky hůl a vydal se na vrchol kopce. Už byl skoro pod vrškem, když spatřil, jak proti němu cválá rytíř na bílém koni.

„Počkat… rytíř?“ zarazila se Šárka.
„Fakt rytíř?“ zbystřil i Vašík. „Bezva! Povídej.“

Rytíř dojel až k praotci Čechovi. Pak seskočil z koně a poprosil stařešinu, ať ho následuje. Po chvíli došli k jeskyni, která tvořila vchod do podzemí. Rytíř pokynul a oba vešli dovnitř.

„Měl helmu?“ zajímalo Vašíka.
„Kdo?“ zarazila se Yveta.

„Praotec přece,“ zlobil se Vašík. „Rytíř helmu určitě měl. Každý rytíř přece nosí brnění, helmu a meč. Ale praotec Čech? Říkala jsi, že měl jenom hůl. Ale bez helmy bych mu lézt do podzemní jeskyně nedoporučoval.“

Yveta však nechala Vašíkovu poznámku bez odpovědi a pokračovala.

Uvnitř hory se nalézala velikánská síň. V té síni stálo plno stolů a u každého sedělo několik rytířů. Všichni spali opření na židlích nebo s hlavou položenou na desce stolu. U žlabů podél zdí stály řady koní. Ale i koně spali, ani ušima žádný nezastříhal, ani ocasem nepohodil.

„To byli určitě blaničtí rytíři,“ vypískla Šárka a v legraci pohrozila Yvetě prstem. „Yveto, ty to pleteš!“
„Já vím,“ usmála se Yveta. „Ale jsem zvědavá, jestli to víte i vy. Tak pokračujeme.“

Praotec Čech si udiveně prohlížel spící vojsko.
„Potřebovali bychom tu trochu poklidit,“ ukázal rytíř praotci Čechovi na stoly plné nádobí a nezametenou podlahu.

„Cože?“ vyprskla Šárka. „Praotec jim bude dělat sluhu?“

Praotec Čech se ale dlouho nerozmýšlel. Popadl koště a začal zametat. Ze stolů sklidil prázdné talíře a poháry. Koním nanosil do žlabů krmení, a nakonec došel do nedaleké studánky pro vodu.

„Dobře jsi nám posloužil, praotče,“ poděkoval uctivě rytíř. „Rádi se ti odměníme. Až vyjdeš z jeskyně, uvidíš, že okolní kraj medem a mlékem oplývá. Lesy jsou plné zvěře a z kypré půdy se stanou úrodná pole. A tady si odnes, cos nasbíral.“

Praotec Čech už byl unavený. Přece jen to byl postarší pán. Mrzutě popadl pytel se smetím, zamával spícím rytířům a vylezl z jeskyně. Venku však jeho pytel podivně ztěžkl.  Praotec ho otevřel a poznal, že se smetí proměnilo ve žlutý kov, ve zlato.
Když se i s těžkým nákladem vrátil k svým lidem, nemohl uvěřit, co vidí. Dlouho si mnul oči a štípal se do rukou, aby se probudil, protože myslel, že spí. Bolestí málem vykvikoval, ale bylo to marné. To, co viděl, nezmizelo.
Zatímco tu nebyl, jeho lidé založili pod kopcem několik osad. Postavili domy a pro zvířata ohrady. Zorali pole, zaseli obilí a ono vyrostlo a dozrálo. Na rožních se opékalo maso zvěře a v dýmu se udily spousty nalovených ryb.
„To jste za dopoledne stihli všechno vybudovat?“ mumlal praotec Čech celý popletený.
„Jaké dopoledne, praotče? Vždyť jsi byl pryč celý rok!“
Praotec tomu nechtěl věřit, ale pohled na právě sklizená pole ho přesvědčil.
„Ano, tady zůstaneme,“ rozhodl slavnostně. „To je zem, kde nám bude dobře. A když někdy bude hůř, pak se tato hora otevře a vyjedou z ní rytíři, kteří teď spí v podzemí. Oni zasáhnou a tuto zemi zachrání.“
„Hurá! Zůstáváme. Našli jsme domov!“ volali obyvatelé nadšeně.
A lidé kmene se praotci Čechovi poklonili a dohodli se, že si na počest svého stařešiny budou říkat Čechové.
Praotec Čech se usmál a poznamenal: „Abych nezapomněl, zasaďte i řípu.“
To nebylo těžké splnit, a tak se všichni dali do zpěvu:

„Na vrcholu Řípu
zasadíme lípu.
A pak dole v jednom kole
budeme jíst řípu.
A pak dole v jednom kole
budeme jíst řípu.

Na Řípu je střecha
pro praotce Čecha.
Každé ráno, nevídáno,
vždy na kopec spěchá.
Každé ráno, nevídáno,
vždy na kopec spěchá. *

*Zpívá se na melodii písničky Na tom pražským mostě.

 

UKÁZKA 2:

 

ČTENÁŘSKÁ RECENZE 1:

Šárka s Vašíkem milují „popletené pohádky“. Ty jim vyprávěla teta Běta. Ale motat pohádky umí i jejich tatínek, a věřím, že i leckteří jiní tatínkové. Ale teď přijede sestřenice Yveta, která umí také moc pěkně vyprávět, hlavně před spaním. Na to už se děti moc těší! Jenže děti chtějí vyprávět tak, jak to mají nejraději, tedy pěkné motanice. Yveta se této výzvy hned chopí, ale místo pohádek sype z rukávu zamotané národní pověsti. Na to už je potřeba něco umět, aby pozorný posluchač vůbec dokázal ten šmodrchanec rozmotat.

Když se vám splete Praotec Čech a Blaničtí rytíři, Libuše s Bivojem, Bruncvík s Horymírem a Ječmínek a Kouzelník Žito, to není jen tak. I když děti některé z pověstí znají, je třeba být pozorný, aby posluchač neztratil při vyprávění nit. Najdete tu i spoustu humorných dotazů dětí, které dospělé zaručeně rozesmějí (…zprvu si žili v poklidu, jenže pak na jejich osady zaútočily jiné kmeny. „Kmeny? Myslíš stromy? Jako že na ně spadly?“ zaujalo to Vašíka.)

Ve čtyřech vyprávěních se sejde osm národních pověstí. Na konci knihy pak čeká na dětské posluchače 7 otázek. Kdo pozorně poslouchal, jistě bude mít odpověď hned. Jsou tu i rýmovačky a nápěvky na známé lidové písničky, takže kdo chce, může si klidně i zazpívat.

Knížka je určená jako Druhé čtení dětem od 7 let. Doplňují ji půvabné ilustrace Evy Sýkorové-Pekárkové.

Za mě jsou knížky s touto tematikou velice populární. Naše děti se řehtaly na celé kolo. Nejvíc samozřejmě tomu, jak příběhy (ať už pohádky, nebo pověsti) motají dospělí. V edici První čtení jsou to od Ivony Březinové Teta to plete, Teta to zase plete a v edici Druhé čtení Táta to motá. Dávám palec nahoru, už za tu legraci – té totiž není nikdy dost!

Autor recenze: Lucie Cooper, 9. 12. 2020, Kosmas
https://www.kosmas.cz/knihy/273743/yveta-to-vi/

ČTENÁŘSKÁ RECENZE 2:

Pro milovníky pomotaných příběhů (Lucie B. , 9.12.2020)

vřele doporučuji (*****)

Kdo miluje pomotané příběhy, tady si přijde na své. Popletené národní pověsti, to tu ještě nebylo. Vychází ve stejném formátu jako populární pohádky TETA TO PLETE A TÁTA TO MOTÁ. Sestřenice Yveta však moc dobře ví, které pověsti spletla dohromady, a je na dětech, aby poznaly, jak je to správně. Oproti notoricky známým pohádkám jsou pověsti o maličko těžší. Naše děti takové čtení i vyprávění milují a vždycky se u toho moc pobavíme.

Tивко, Bpeckaj, братче (makedonsky)

Překlad knihy Řvi potichu, brácho do makedonštiny. Příběh o dvou patnáctiletých chlapcích, kteří trpí poruchou autistického spektra. Pamelin bratr Jeremiáš má nízkofunkční autismus, spolužák Patrik Aspergerův syndrom.

 

 

Rvi_potichu_bracho_OBALKA_předníobálka českého vydání

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2015
  • Stran: 201
  • Žánr: pro dospívající
  • Ilustrace: Tomáš Kučerovský
  • Nakladatel: Norša, Skopje.
  • Překlad: Dragan Georgievski
  • Náklad: /
  • ISBN: 9 786084 901013
  • vyšlo: česky (Řvi potichu, brácho), makedonsky (Tивко, Bpeckaj, братче), polsky (Krzycz po cichu, braciszku), slovensky (Krič potichu, braček, 2017)

ANOTACE:

 

UKÁZKY:

Černobílé pohádky (audiokniha)

Sborník pohádek 18 autorů. Nahrávka vznikla podle stejnojmenné knihy (Černobílé pohádky, Albatros 2019). Projekt iniciovala Společnost pro ranou péči, která pomáhá rodinám dětí se zrakovým a jiným postižením.

Zvukovou verzi načetli Pavla Vitázková a Jiří Dvořák.

Natočeno ve studiu 5Guests, s. r. o.

Vydal Albatros 2020.

Ivona Březinová se na projektu podílela pohádkou O zlomené holi.

Celková délka 2 hodiny 59 minut.

Taneční v noční košili

52 příběhů nejen pro seniory pro oživení vzpomínek.

Kniha je rozdělena do čtyř bloků podle ročních období, na každý týden v roce připadá jedna mikropovídka odehrávající se v druhé polovině 20. století. Odbornice na práci se seniory, Klára Cingrošová a Radka Franců, opatřily jednotlivé bloky i konkrétní povídky sérií cvičení a úkolů pro trénování paměti, ale i motoriky a rozvíjení zálib. Kniha může sloužit také jako inspirace vyprávění babiček a dědečků vnoučatům o tom, jaké to bylo, když oni byli mladí.

 

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2019
  • Stran: 144
  • Žánr: povídky
  • Spoluautorky: Klára Cingrošová, Radka Franců
  • Nakladatel: Pasparta
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-88290-33-9
  • Poznámka: Kniha vyšla ve spolupráci s Alzheimer nadačním fondem.

ANOTACE:

UKÁZKY:

Jak s knihou pracovat

JARO:

LÉTO:

PODZIM:

ZIMA:

POVÍDKA 1:

POVÍDKA 2:

 

LETÁK:

RECENZE:

Čtenářské recenze:

1)

Celkové hodnocení

Ideální dárek pro babičku a dědečka a naše prabáby a pradědy. Dvaapadesát krátkých povídek z „jejich doby“ určených ke společnému předčítání mezi generacemi je spolehlivě rozmluví. Knížku doporučuji z vlastní zkušenosti. Děda vždycky seděl při rodinných sešlostech tak trošku opodál, ale díky téhle knížce jsme našli společná témata. Přečteme společně jednu povídku, děda se „rozkecá“, přidá se i babička a najednou je o zábavu postaráno. Děti ani nedutají a jsou moc zvědavé, jak to umí děda s babičkou „rozbalit“. Skvělá knížka, která vtáhne do rozhovoru i ty, kteří jsou dnes již moc pomalí a taky hůře slyší, a přesto jsou součástí naší rodiny. Máme je moc rádi, a navíc – bez nich bychom nebyli!
Lucie Cooper
https://www.kosmas.cz/knihy/269166/tanecni-v-nocni-kosili/

Hodnocení a komentáře

Výborná kniha pro „mostík“ ke starší generaci (Lucie Bednářová , 17.12.2019)Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Knížka Taneční v noční košili předčila moje očekávání. Rozmluvili jsme babičku i dědu, a nestačíme se divit, co všechno jako mladí dělali a kolik zážitků mají. Spousta zábavy při společně stráveném čase. Nikdo se nedívá do mobilu a hltáme, co všechno si vybaví, co dělávali, kde byli, kým byli, co je bavilo… Chce to je jen trošku „postrčit“. Za tuto knihu dávám palec nahoru!
.
.
.
3)
Příběhy mají moc oživovat vzpomínky. Knížka pro zapojení starší generace pomáhá k posílení vzájemných vazeb v rodině, ale také udržovat paměť. V dvaapadesáti povídkách z doby mládí a rodičovství vašich maminek a tatínků i babiček a dědečků najdete společná témata pro mezigenerační rozhovor. Budete překvapeni, kolik vlastních zážitků dokážou prarodiče přidat, co všechno si vybaví a také kolik toho o svých blízkých nevíte. Jen namátkou – víte, co byla akce zet, kdy se nosily jarmilky, že největší filmová hvězda byl Vinnetou a co znamenala fronta na banány…
Lucie B., 17. prosince 2019

Od srdce k srdci, z ruky do ruky

Na sborníku 9 příběhů pro děti a 13 textů pro dospělé se podílelo 21 spisovatelů a 7 ilustrátorů bez nároku na honorář. Výtěžek z prodeje knihy bude věnován na zakoupení terapeutického rezonančního křesla či lůžka pro Centrum Srdíčko v Litoměřicích.

 

Rok vydání: 2019
Napsáno: 2019
Stran: 110
Žánr: pohádky a povídky
Ilustrátorky pohádky IB: Klára Mayerová, Andrea Pěkná
Nakladatel: Nakladatelství MaHa
Náklad:
ISBN: 978-80-907508-6-9

O KNIZE:

OBSAH:

 

UKÁZKA Z POHÁDKY Dlouhá, Široký a Bystrozraký.

ilustrace: Klára Mayerová                                                                           ilustrace: Andrea Pěkná

 

ZAJÍMAVOST:

Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką (polsky)

Překlad knihy Jmenuji se Alice a jsem narkomanka do polštiny. Kniha se v jedné rovině odehrává v léčebně, v druhé je psaná jako Alicin deník, v němž sledujeme Alici od prvních experimentů s léky až na heroinové dno.

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2000
  • Stran: 173
  • Žánr: romány pro dospívající čtenáře
  • Překlad do polštiny: Mirosław Śmigielski
  • Obálka: Radosław Bączkowski
  • Nakladatel: Stara Szkoła
  • Seria: Dziewczyny na smyczy
  • Náklad:
  • ISBN: 978-83-66013-18-6
  • Poznámka: vyšlo česky Jmenuji se Alice (2002, 2007, 2018), polsky Mam na imię Alicja (2019), srbsky  Zovem se Alisa (2016)

 

BESTSELLERTANIEJ 62 %

Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką – ebook

Ivona Brezinova

Porywająca o powieść o sile nałogu. Przestroga dla młodzieży i rodziców. Wzorowa rodzina: matka nauczycielka, ojciec przedsiębiorca, dwoje dzieci. Jednak pozorna idylla zmienia się w koszmar, gdy córka Alicja po raz pierwszy sięga po narkotyki i wsiada na szaleńczą karuzelę kręcącą się coraz szybciej. Czy stało się tak za sprawą jednej złej decyzji, czy wieloletnich błędów uznawanych powszechnie za…

Data publikacji: 

http://www.nexto.pl/szukaj/autor/Ivona%20Brezinova#filters

RECENZE A VIDEORECENZE:

https://www.youtube.com/watch?v=RpfAx_LcZ34 – videorecenze

 

MAM NA IMIĘ ALICJA. JESTEM NARKOMANKĄ.

Dzisiaj chciałabym Wam opowiedzieć o książce, która zrobiła na mnie potężne wrażenie, mimo że sama jest malutka. Poprzednią książkę autorki pominęłam, a przecież była o dziecku z syndromem Aspergera! Nadrobię jak najszybciej, a tymczasem namawiam was do przeczytania tej drugiej wydanej u nas książki – Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką. Ivona Březinová to czeska autorka książek dla młodzieży, wielokrotnie nagradzana. W swoich książkach porusza trudne problemy, które są rzeczywistością wielu nastolatków. Sama Mam na imię Alicja jest częścią trylogii Dziewczyny na smyczy, która opowiada o dziewczynach z problemami. Pozostałe dwie części to Mam na imię Ester, o dziewczynce, która zmaga się z uzależnieniem od hazardu oraz Mam na imię Martina, o dziewczynie chorej na bulimię. Co ciekawe, bohaterki tych książek spotkamy już teraz, bo są one również w ośrodku, do którego trafia Alicja.Bardzo cenię autorów, którzy mierzą się z takimi tematami, zwłaszcza tych, którzy piszą dla młodzieży. Najlepszą książką o narkotykach, jaką kiedykolwiek przeczytałam były oczywiście My, dzieci z dworca ZOO. Poznałam ją, kiedy sama miałam naście lat i być może to ona właśnie była jednym z powodów, dla których nigdy w życiu nie sięgnęłam po narkotyki. Drugim tytułem w kolejności jest Milion małych kawałków James Freya (teraz wychodzi wznowienie, więc warto się nią zainteresować). Do czołówki dołącza książka o Alicji.To niecałe 200 stron, a porusza niesamowicie. Całość tekstu jest podzielona na dwie formy narracji i plany czasowe. Mamy bezpośrednią opowieść Alicji, w pierwszej osobie, w której opowiada nam o przeszłości oraz trzecioosobową narrację, która daje czytelnikowi nową perspektywę na wydarzenia i konkretne sytuacje i jednocześnie jest opisem teraźniejszości w ośrodku. Sama historia nie jest skomplikowana – Alicja, nasza bohaterka zaczyna brać narkotyki, schodzi na złą drogę, a opisanie jej życia ma być formą terapii. Opowiada o tym, jak zaczęła brać, jak to było mieć odlot, co wydarzyło się w jej życiu, kiedy zaczęła brać i jak to wszystko się skończyło. To, co w tej książce porusza najbardziej, to natężenie emocjonalne i dystans do niego. Alicja nie rozpacza, nie robi z siebie ofiary, nie bierze czytelnika na litość. Ale też się nie tłumaczy, nie przeprasza. Po prostu mówi mam na imię Alicja i jestem narkomanką. Zaprasza do wysłuchania swojej historii.I wiecie, to taka książka, w której z pozoru nic się nie dzieje. Ale cała opisywana sytuacja jest tworzona przez pojedyncze słowa, niuanse, sugestie. Alicja ani razu nie wskazuje winnych, nikogo nie oskarża, a jednak nie sposób oprzeć się wrażeniu, że gdyby kilka rzeczy było inaczej, cała historia mogłaby się również inaczej potoczyć. Już na 8, 9 stronie łapałam się za głowę i czytałam z przerażeniem o rodzinie Alicji. I tak, to była zwyczajna rodzina, taka o której się zawsze mówi porządnanormalna. Taka, w której jeśli coś się dzieje, to każdy się dziwi. A przecież najważniejsze są uczucia! Jeśli o tym się zapomni, jeśli 4-letniemu dziecku wyznacza się już drogę życiową, przez kolejne lata kładzie się na nie coraz większą presję (nauki, opieki nad młodszym rodzeństwem), a jedyną informacją zwrotną, która interesuje jest to, czy dziecko się garbi – to można spodziewać się problemów. A nawet należy.

Autorka w sposób bezkompromisowy, ale spokojny rozkłada na czynniki pierwsze proces uzależnienia i poszukuje jego źródła. Pokazuje rozwój tego procesu, elementy, które na niego wpływają. I ten spokój uderza najbardziej. Narkotyki stają się faktem, czymś bardzo realnym i dostępnym. Czymś, co może pojawić się w życiu każdego. To książka dla młodzieży, więc nie ma bardzo drastycznych opisów, a mimo to cała historia robi wielkie wrażenie. To też książka dla rodziców (może nawet bardziej), bo pokazuje wyraźnie, na co zwracać uwagę i podkreśla, że narkotyki często stają się dla dziecka substytutem czegoś, czego nie znajdują w domu. Pokazuje wartości, które warto pielęgnować i uczy rozróżniać rzeczy ważne od tych nieistotnych. Bardzo wartościowa książka!♦

http://bardziejlubieksiazki.pl/ksiazki/dla-dzieci/mam-na-imie-alicja-jestem-narkomanka/

środa, 30 października 2019

PATRONAT MEDIALNY “ MAM NA IMIĘ ALICJA. JESTEM NARKOMANKĄ“

Rodzina Alicji to jedna z tych wzorowych rodzin. Matka jest nauczycielką, ojciec przedsiębiorcą. Model idealnej rodziny dopełniają Alicja i jej młodszy brat. Dzieci, w których pokładane są ogromne nadzieje. A szczególnie w Alicji. Rodzice już dawno zaplanowali, że Alicja będzie lekarzem. W tym kierunku dokładają wielkich starań. Nigdy nie oszczędzali na nagrodach za naukę, inwestowaniu
w rozwój dziewczyny. Nikt jednak nie pomyślał pod jak wielką presją musi być Alicja. Tej dziewczynie od małego powtarzano jak wielkie oczekiwania się w niej pokłada. Początkowo szło bardzo dobrze, ale liceum… Tam nie było już tak łatwo. Rozpoczęła się prawdziwa nauka, która wymagała więcej czasu i pokładów energii. Alicja nie dawała sobie rady. Znalazła jednak „świetny sposób“, by nie pozostać w tyle za rówieśnikami. Pierwsze sięgnięcie po narkotyki, dość niepozorne, tylko po to, by rodzice byli dumni z jej wyników nauczania, okazuje się początkiem czegoś naprawdę złego. Alicja wpada w narkotykowy szał.  Czy będzie szansa na jakikolwiek odwrót od tego, co się wydarzyło? Czy Alicji uda się wyjść na prostą, czy ludzie, których pozna dzięki narkotykom, wciągną ją w to na dobre?
„Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką“ to książka poruszająca trudny temat. Skierowana jest głównie do młodzieży, ale nie tylko. Napisana jest lekkim językiem, który z pewnością przypadnie do gustu nastoletnim czytelnikom. Tajemnicą nie jest, że napisana została jako coś w rodzaju pamiętnika pisanego przez główną bohaterkę. Opowiada swoją historię od samego początku, nie boi się przyznać, jak to się stało, że w pewnym momencie znalazła się na przysłowiowym dnie. Książka jest przerażająco prawdziwa. Nie ma tu zbędnego koloryzowania czy też  kombinacji
w drugą stronę – np. straszenia. Autorka opowiada o nałogu tak, jakim on faktycznie jest. Zdecydowanie jest to książka-przestroga. Ale nie tylko dla dzieci i młodzieży, dla rodziców również. Pokazuje jaką krzywdę mogą zrobić rodzice dzieciom – bardzo często nieświadomie. Według mnie płynie z niej piękna nauka, by nie wymagać aż nadto, by nie zmuszać dzieci do spełniania swoich marzeń, a po prostu pozwolić im być sobą i nie utrudniać im rozwijania się w tym, czego one naprawdę pragną.
Historia Alicji jest niezwykle przejmująca. To opowieść o dziecku, które miało wszystko oprócz uwagi i troski rodziców. Pieniądze nigdy tego nie zastąpią. To również doskonały przykład dziecka, któremu brakuje prostej rozmowy z rodzicami, poczucia, że jest się dla nich ważną nie tylko po to, by spełniać ich marzenia, ale po prostu za to, że się jest.  Alicja wielokrotnie wołała o pomoc, ale nikt tego nie zauważył. A Ty, wołasz o pomoc? A może Twoje dzieci o nią wołają…?
To bardzo inteligentna książka, która powinna trafić w ręce każdego, niezależnie od wieku. Tym bardziej bardzo cieszę się, że mogłam objąć ją patronatem medialnym i ją polecać. Bo jest co. Mam nadzieję, że zasili większość bibliotek szkolnych. Gorąco polecam.

 

 

 

 

ROZHOVOR:

Wywiad z Ivoną Březinová, autorką książki „Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką”

20191125_182619

Ivona Březinová w rozmowie z Igą Frankowską

tłumaczył Mirosław Śmigielski

 

Iga Frankowska: Co sprawiło, że po zabawnej bajce zaczęła Pani poruszać w książkach bardzo trudne tematy? Najpierw powstała książka Krzycz po cichu, braciszku, teraz Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką. Nagle z humorystycznej historyjki zaczęła Pani tworzyć wymagające pod względem emocjonalnym książki.

 

Ivona Březinová: Pierwszą książkę napisałam dla małych dzieci, ale wydawcy zaproponowali, żebym napisała też coś dla młodzieży. Od tego czasu sprawiedliwie dzielę książki dla różnych grup wiekowych. Piszę bajki, encyklopedie dziecięce, książki przygodowe i książki obyczajowe dla dzieci i młodzieży. Polscy czytelnicy poznali mnie jednak dotychczas tylko jako autorkę podejmującą tematy z ważnym kontekstem społecznym. Najpierw ukazał się Cukierek dla dziadka Tadka (2008, przełożyła Maria Marjańska-Czernik), czyli historia pięcioletniego Janka, którego dziadek cierpi na Alzheimera. Następnie została wydana książka Chłopiec i pies (2017, przełożyła Maria Marjańska-Czernik) o dziesięcioletnim chłopcu na wózku inwalidzkim i jego czteronogim koledze, szkolonym na psa pomocnika. W 2018 roku została wydana wspomniana już książka Krzycz po cichu, braciszku (2018, przełożył Mirosław Śmigielski), przeznaczona dla nastolatków i poświęcona autyzmowi. Natomiast teraz w Wydawnictwie Stara Szkoła ukazała się książka Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką. Pisanie o istotnych tematach jest tylko jedną z gałęzi mojej twórczości, lecz zarówno pod względem otrzymanych nagród, jak również przekładów jest ona chyba najbardziej zauważana.

 

Trudno oprzeć się wrażeniu, że Pani najnowsza książka Mam na imię Alicja. Jestem narkomanką jest w dużej mierze przestrogą dla rodziców. Mam wrażenie, że życie Alicji, jej wybory i błędy mają swój początek w egoizmie rodziców. Czy taki był pierwotny zamysł, czy wyszło to niejako podczas procesu powstawania historii?

 

To był planowany punkt wyjścia. Chciałam zwrócić uwagę na to, że przesadny nacisk rodziców na sukcesy dziecka może okazać się równie szkodliwy jak ich całkowity brak zainteresowania. Mam wrażenie, że w ostatnim czasie ten problem staje się coraz większy. Presja społeczeństwa na to, żeby młody człowiek dorównywał wszystkim ideałom, ciągle rośnie. Żyjemy coraz szybciej i musimy robić coraz więcej. Płacimy za to wysoką cenę. Ludzie sięgają po różne „wspomagacze”, szukają ucieczki lub załamują się psychicznie i zapełniają poczekalnie psychologów i terapeutów.

 

Czy uważa Pani, że rodzice nie do końca potrafią słuchać swoich dzieci, reagować i widzieć więcej? Czy rodzice dzieci uzależnionych powinni poczuwać się do winy za ich wybory?

 

Nie ujęłabym tego w ten sposób. Podczas zbierania materiałów do książki zrozumiałam, że rodzice nie są w stanie całkowicie uchronić dzieci przed problemami. Dróg, które prowadzą w złych kierunkach, jest bez liku. Ale nie można się poddawać. Trzeba słuchać, patrzeć, dzielić się radościami i obawami, i to nie dopiero wtedy, gdy sytuacja zaczyna wymykać się spod kontroli. Relacje między rodzicami i dziećmi trzeba budować od małego.

 

W książce naprzemiennie z codzienności jaką Alicja prowadzi w ośrodku odwykowym pojawiają się kartki z jej pamiętnika, w którym rozlicza się ona ze swojego życia i próbuje zrozumieć, dlaczego sięgnęła po narkotyki. W tej codzienności przemyciła Pani problemy innych uzależnień, tj. seksoholizmu, bulimii itd. Jaki był tego zamysł? Czy można te uzależnienia równoważyć? Czy chciała Pani pokazać, że każde uzależnienie jest wyniszczające i spycha na margines społeczeństwa?

 

Zdecydowanie tak. Ponadto wiele uzależnień jest ze sobą powiązanych. Niektóre anorektyczki biorą narkotyki, narkomani grają na automatach… Według badań część ludzi ma większe predyspozycje do nałogów, nieważne jakich. Chodzi o siłę nałogu, nie o rodzaj. Znam przypadek, w którym dziewczynę uzależnioną od perwityny „wyleczono” uzależnieniem od alkoholu. Dziś nie bierze narkotyków, nie tyka alkoholu, ale należy od sekty religijnej.

 

Która narracja była dla Pani bardziej wymagająca podczas procesu tworzenia, opis życia z ośrodka czy skłębione i bolesne wspomnienia osoby uzależnionej?

 

Trudniejsze pod względem emocjonalnym są sceny, w których dochodzi do zderzenia nastolatka z rodzicem. Dla mnie, matki dwóch córek, wcielanie się w rolę rodziców. Wprawdzie są to wymyślone postaci, ale to w ogóle nie umniejsza mojego współczucia wobec nich.

 

Oprócz poruszającej fabuły jest w tej książce kilka momentów, które robią niesamowite wrażenie, działają na wyobraźnię, powiedziałabym nawet, że odstręczają. Chodzi mi o przerażający opis przyjmowania przez Alicję narkotyków. Jak przygotowywała się Pani do pokazania jej życia pod wpływem narkotyków? Tego gorączkowego poszukiwania czegokolwiek, co choć na chwilę pozwoli jej poczuć się błogo. I sposobów wprowadzania różnych substancji do krwiobiegu.

 

Do napisania Alicji przygotowywałam się dwa lata. Przez rok czytałam literaturę specjalistyczną i zbierałam informacje. Ale to oczywiście nie wystarczyło. Dlatego przez kolejny rok poświęcałam swój wolny czas na zbieranie informacji w terenie. W poprawczakach, ośrodkach terapeutycznych, na oddziale detoksykacyjnym, jako wolontariuszka w organizacji pomagającej narkomanom, jako streetworker. Zebrane w ten sposób sytuacje, stany i doświadczenia prawdziwych narkomanów nakazałam przeżyć moim wymyślonym postaciom.

 

Czy miała Pani kiedykolwiek bliski kontakt z osobą uzależnioną?

 

Taki bliski-niebliski. Rozmawiałam z nimi, wypytywałam, ale nie chciałam znać ich imion. Dzięki temu bardziej się przede mną otwierali, zdobyłam ich zaufanie. Wiedzieli, że zamierzam napisać o ich doświadczeniach i z ukrytą tożsamością czuli się bezpieczniej.

 

Czy Alicja, według Pani, miała szansę na to, by uchronić się od uzależnienia? Czy w jej życiu był moment przełomowy, który zdecydował o jej wyborze? Czy może jej droga do uzależnienia była już z góry przesądzona i ingerencja kogoś z zewnątrz mogłaby tylko przesunąć to w czasie, ale nie uchroniłaby jej całkowicie?

 

Tych punktów granicznych było wiele. Gdybym miała czas, a przede wszystkim siłę, napisałabym kilka alternatywnych losów Alicji. Czasem wystarczy niewiele, przypadek, spotkanie kogoś, chwilowy nastrój, pozorny drobiazg, a sytuacja człowieka całkowicie się zmienia. Czasem natrafi na bezpieczną opokę, a kiedy indziej go to zniszczy, i to za każdym razem inaczej. To odkrycie jest fascynujące. Nigdy nie wiem, co się stanie z moimi bohaterami. Podczas pisania przeżywam życie razem z nimi. I obserwuję, na który brzeg nas to wyrzuci. Ale w kwestii uzależnień nie wierzę zbytnio w dobre zakończenia.

 

Co, według Pani, charakteryzuje osoby uzależnione? Na co zwracać uwagę? Nie chodzi mi o cechy fizyczne, raczej o zachowanie.

 

Nie wiem. Może ekstremalne zachowania. Nieodparta chęć eksperymentowania. Pragnienie ryzyka. Decydowanie o sobie na przekór światu. Ale na pewno jest to bardzo złożona kwestia. Ktoś wpada w uzależnienie, bo jest słaby, ktoś inny dlatego, że jest dla siebie wręcz chorobliwie surowy (to zdarza się wśród anorektyczek). Gdyby tak łatwo dało się wykryć tendencje do nałogu, prawdopodobnie nie byłoby wśród nas tylu osób, którzy w niego wpadli.

 

Na koniec proszę mi jeszcze zdradzić, czy ma Pani jakąś wskazówkę dla rodziców oraz ich uzależnionych dzieci? Jak reagować, o czym pamiętać i, w razie najgorszego, gdzie szukać pomocy?

 

Kochać je. Kochać je tak mocno, by nawet wypędzić z domu, by jak najszybciej spadły na dno. Bo tylko wtedy będą same chciały znów wypłynąć na powierzchnię. Ale uczciwie przyznaję, że sama nie jestem pewna, czy potrafiłabym to zrobić. Wyrzucić dziecko na ulicę ze świadomością, że już nie wróci, że może tam umrzeć… Uważam się za spełnioną matkę właśnie dlatego, że nigdy nie stałam przed takimi dylematami. Ale czy to moja zasługa? Raczej nie. Raczej moje szczęście.

Černobílé pohádky (sborník pohádek 18 autorů)

Sborník 18 pohádek od 18 autorů vznikl jako charitativní projekt iniciovaný Střediskem rané péče Brno, které je součástí Společnosti pro ranou péči. Společnost podporuje několik set českých rodin, které se starají o dítě s postižením zraku. Výtěžek z prodeje Černobílých pohádek bude věnován právě jim.

Rok vydání: 2019
Napsáno: 2018
Stran: 96
Žánr: pohádka
Ilustrátor: Jakub Cenkl
Nakladatel: Albatros
Náklad:
ISBN: 978-80-00-05662-3

Ke knize je k dispozici i CD
Černobílé pohádky (audiokniha)

UKÁZKA:

 

CD – Černobílé pohádky (audiokniha)

Útek Krišpína N. (slovensky)

Překlad knihy Útěk Kryšpína N. do slovenštiny.

Jedenáctiletý Kryšpín se kvůli svému zdravotnímu omezení stává obětí šikany svých spolužáků. Příběh se z velké části odehrává v průběhu jedné jediné noci, kdy Kryšpín utíká z horské chaty, kam třída odjela na školu v přírodě. V tu chvíli začíná pátrání a vyšetřování.

 

 obálka českého vydání


Rok vydání: 2019
Napsáno: 2013
1. české vydání: 2014
Stran: 78
Žánr: příběh s dětským hrdinou
Ilustrátor: Barbora Kyšková
Překlad: Gabriela Futová
Nakladatel: Perfekt
Náklad:
ISBN: 978-80-8046-936-8

UKÁZKY:

Táta to motá

 

Tatínek je s dětmi sám doma a vypráví jim pohádky. Jenže už trochu zapomněl, jak to v pohádkách přesně bylo, a vyprávění pěkně motá. Volné pokračování knih Teta to plete a Teta to zase plete.

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 87
  • Žánr: pro začínající čtenáře, pohádky
  • Ilustrátor: Eva Sýkorová – Pekárková
  • Nakladatel: Albatros, edice Druhé čtení
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-00-05640-1
  • Poznámka 1: Kniha volně navazuje na knihy popletených pohádek Teta to pleteTeta to zase plete
  • Poznámka 2: Součástí volné série je i kniha popletených pověstí Yveta to ví

ANOTACE:

Čtyři dvojice popletených pohádek tentokrát vypráví tatínek. Jeho povídání občas přeruší Vašík nebo Šárka, kteří tatínkovy omyly pobaveně komentují a společně se těší, co táta v další pohádce zase pomotá.

Za každou pohádkou následuje 7 otázek, na které by měl čtenář umět odpovědět, aby dokázal, že pohádky umí rozplést. Správné odpovědi jsou uvedeny na konci knihy.

Součástí pohádkových vyprávění jsou písničky napsané na známé lidové melodie.

OBSAH:

Pohádka první: Boudo, budko / Baba Jaga
Pohádka druhá: Budulínek / Princezna na hrášku
Pohádka třetí: O dvanácti měsíčkách / O zlaté rybce
Pohádka čtvrtá: Locika (Na vlásku) / Žabí princ

 

UKÁZKY:

 

 

 

 

Natálčin andulák (2. vydání)

Natálka se cítí sama. Závidí mamince, že si pořád s někým telefonuje, ale jí nikdo mobil nekoupí. Jednoho večera jí však na okno přiletí ptáček, který umí zpívat jako mobilní telefon…

  • Rok vydání: 2018
  • Napsáno: 2007
  • První vydání: 2012
  • Stran: 30
  • Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou, příběhy s dětským hrdinou, pro začínající čtenáře
  • Ilustrátor: Lucie Dvořáková
  • Básnický prolog a epilog: Radek Malý
  • Nakladatel: Meander,  edice Modrý slon, 139. svazek edice
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-75-580665
  • Poznámka 1:  Kniha dostala Cenu Noci s Andersenem 2012.
  • Poznámka 2:  Podle knihy vznikla divadelní inscenace souboru HOP-HOP
  • Druhé vydání je identické s prvním. (Pouze obálka – 1. vydání mat, 2. vydání lesk)

ANOTACE:

Malá Natálka by chtěla mít svůj mobilní telefon. Ne jen tak pro nic za nic, ale aby byla jako maminka. Ta si mobilem pořád s někým povídá a na Natálku nemá čas. Kdyby Natálka měla mobil, mohla by si také povídat. Jenže tohle dospělí nechápou. Vlastně nechápou ani to, že se pětiletý člověk může cítit osamělý. Asi jim nikdy pět nebylo. Ale někdy se může stát zázrak a mobil přiletí na okno sám od sebe…

 

I hračky si chtějí hrát

Dobrodružství žluté kuželky, kterou doma zapomněli. Co si teď počne? Stýská se jí po sestřičkách kuželkách. S kým si bude hrát, než se ostatní vrátí? Naštěstí jsou doma ještě další hračky. Tak hurá! Jdeme si hrát.

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 60
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Tereza Ščerbová
  • Nakladatel: Albatros
  • Edice: Čteme si spolu
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-00-05635-7
  • Poznámka 1: Pro děti od 5 let

INFO O EDICI ČTEME SI SPOLU:

Edice je určená malým i velkým, kteří chtějí strávit nezapomenutelné chvíle nad knížkou. Ať už čtou jen levé stránky (určené zkušeným čtenářům), nebo pouze pravé (pro ty, kteří se čtením teprve začínají), vždycky je tu celý příběh. Ale nejlepší je přečíst všechno a pak si nad obrázky spolu vyprávět.

ANOTACE:

Žlutá kuželka se jednoho rána probudí – a nikde nikdo. Kde jsou ostatní kuželky? Marně je žlutá všude hledá, a vtom kamarádky zahlédne z okna. Vykukují z batůžků dětí, jedou na výlet! Kuželka zesmutní, co si jen teď takhle opuštěná počne? Najednou něco cinkne a objeví se Kašpárek. Zahrají si spolu v loutkovém divadle. A už je tu panenka Zlatka i houpací kůň. Žlutá kuželka se rozveselí. Zdá se, že nebude vůbec sama a čeká ji spousta dobrodružství v pokojíčku plném hraček. I hračky si chtějí a umějí hrát!

UKÁZKY:

Řád sladkého sněhuláka

Na karatistickém soustředění se páťákovi Přemkovi udělá špatně. Po převozu do nemocnice lékaři zjistí, že má cukrovku, nemoc, kterou zatím není možné vyléčit, ale žít se s ní dá. Jen se to Přemek nejdřív musí naučit. V nemocnici i na táboře zjišťuje, že v tom zdaleka není sám.

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 88
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Magda Veverková
  • Nakladatel: Albatros a Pasparta
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-00-05506-0
  • Poznámka 1: Kniha je součástí řady Má to háček
  • Poznámka 2: Ke knize jsou vytvořené pracovní listy, které je možné stáhnout na stránkách nakladatelství Pasparta zde nebo na stránkách KMČ nakladatelství Albatros zde.
  • Poznámka 3: Na vzniku pracovních listů se podílela Michaela Žačková a Ing. Marek Novák, mladý vědec, který se zabývá vývojem řešení kartových glukometrů a mobilní aplikace pro diabetiky.
  • Poznámka 4: Kmotrem knihy se stal prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Dětského diabetologického centra Fakultní nemocnice v Motole.

ANOTACE:

Přemek chodí do páté třídy. Má dvě sestry, fajn rodiče a spoustu plánů do budoucna. Pravidelně chodí na tréninky a jednou by se chtěl stát slavným karatistou. Má to ale háček. Po jednom náročném tréninku na sportovním soustředění se mu udělá špatně a je odvezený do nemocnice, kde se brzy dozví diagnózu. Cukrovka. Nemoc, s kterou se bude potýkat až do konce života. Bude moct žít jako dřív? Bude moct dál trénovat? Přemkovi i jeho rodině postupně dochází, že stojí na začátku dlouhé cesty. Musí se naučit s cukrovkou žít a zprvu to vůbec nebude lehké. V nemocnici však potká Joriku a na diabetickém táboře pozná, že v tom zdaleka není sám. Všichni musí bojovat, aby dokázali, že v sobě mají sedm rytířských ctností. Teprve pak se mohou stát rytíři a rytířkami tajemného Řádu. Dokáže to i Přemek?

UKÁZKY:

1.

2.

3.

 

Z reportáže České televize – Studio 6 (30. 5. 2019, 6:35)
rozhovor s autorkou knihy a prof. MUDr. Zdeňkem Šumníkem, Ph.D. , vedoucím lékařem Dětského diabetologického centra FN v Motole

INFO o knize na webu Čítárny:
https://www.citarny.cz/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/glosa-svet-knihy/brezinova-diabetes-rad-sladkeho-snehulaka

 

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Řád sladkého sněhuláka

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/rad-sladkeho-snehulaka.html

Kniha z řady Má to háček pomáhá dětem a rodičům s řešením životních problémů a složitých situací. Knížky tak mohou být inspirací i povzbuzením všem čtenářům, kteří se s nějakým „háčkem“ musejí vyrovnat. Příběh páťáka Přemka s názvem Řád sladkého sněhuláka, který napsala Ivona Březinová, je o cukrovce, nemoci dnešní doby, která se zatím bohužel zcela vyléčit nedá. Kniha má být především podanou rukou a pomocníkem při zjištění diabetu, kdy se dítěti i celé jeho rodině převrátí život doslova naruby. Zároveň ukazuje, „že život s diabetem může být stejně krásný, rozmanitý a barevný, jako byl dřív“ – slovy našeho z předních českých diabetologů, profesora MUDr. Zdeňka Šumníka

„Všechno bude dobré,“ řekla maminka. „Zvládneme to.“

„Jak to víš?“ vysoukal ze sebe Přemek.

„Protože doktoři už zjistili, proč ti bylo tak moc špatně. A když to vědí, dokážou ti pomoct.“

„Aha. A… proč mi teda bylo špatně?“ zeptal se, protože tohle ho opravdu zajímalo.

„Protože máš cukrovku, Přemí,“ hlesla máma a hlasitě polkla, jak jí příval lítosti vytvořil v krku knedlík.
Protože se s touto nemocí letos seznámili v rodině mně blízké, rozhodla jsem se pomoci aspoň touto knihou, kterou jsem si přečetla ještě předtím, než jsem ji darovala. Oceňuji, že na reálném příběhu do té doby zdravého mladého sportovce autorka předkládá věci, tak jak jsou. Dokáže se podívat na svět nejen očima rodičů, ale i očima dítěte, které se musí s tak nepříjemnou nemocí, jako je cukrovka, potýkat. Svěření se s pocity, které člověk prožívá, jsou asi nejsilnějšími momenty v knížce, ať už se jedná o nemocného Přemka či o jeho rodiče. Samozřejmě z toho vyplývá i důležitost fungující rodiny a také návyky na nové povinnosti, které každého cukrovkáře čekají. Nemoc dítěte je nemocí celé rodiny, která se s danou skutečností musí vyrovnat a učinit opatření, která dokážou mít nemoc pod kontrolou.
Měl strach, že se mu budou třást ruce. Ale nebylo nic znát. Už to nechtěl oddalovat. Hlavně to mít za sebou. Nadechl se a bodl. Lída mu nabídla pomoc, všechno však nakonec zvládl sám. Jeho první vpich! Nechtěl teď myslet na to, kolik jich v životě bude. Dokázal to. Příště to dokáže zas.
Autorka knihy Ivona Březinová je česká spisovatelka knih pro děti a překladatelka. Od roku 1982 je členkou IBBY (nevládní organizace UNESCO – Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu) a od roku 1999 je členkou Obce českých spisovatelů. Na svém kontě má více než 100 knih, za mnohé získala ocenění (např. Zlatá stuha, Cena knihovníků a Cena učitelů – Suk. Dokonce byla 2x nominována na cenu Magnesia Litera). Na paní Ivoně Březinové je mi upřímně sympatické to, že nepíše jen populární knihy, které se teď zrovna „nosí“, ale ve svých knihách upozorňuje na ožehavá témata jako jsou vztahové problémy, nemoci a diskriminace všeho druhu, ve kterých nechybí návod na cestu ven. Člověk totiž bývá se svými problémy osamocený, a tak se pro mnoho lidí může stát kniha prvním přítelem, který mu rozumí. Líbí se mi i knižní řada o problémech náctiletých dívek, která vychází pod názvem Holky na vodítku.

Doslov Ing. Marka Nováka, který už jako student vymyslel glukometr, který pomáhá malým i velkým, je doslova vzpruhou pro všechny nemocné i jejich blízké. Tento mladý nadějný doktorand 3. lékařské fakulty UK v Praze dal svým praktičtějším glukometrem šanci vést nemocným „normální život“. Nový glukometr totiž dokáže odeslat informaci o naměřených hodnotách přímo rodině diabetika, takže se o nemocného již nemusí bát.

Profesor MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., je vedoucí lékař diabetologického oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Praze-Motole. Zabývá se komplexní péčí o diabetické děti a výzkumem v oblasti epidemiologie, diagnostiky a léčby dětského diabetu. Do knihy Řád sladkého sněhuláka přispěl cennými radami při dokončování rukopisu.

Soubor informací pro rodiče, učitele a přátele dětí, u kterých byl zjištěn diabetes, najdete v knize Abeceda diabetu autorů Jana Lebla, Štěpánky Průhové a Zdeňka Šumníka.
Autorkou recenze je Lucie Bednářová.
červenec 2019

Čtenářská recenze – Kosmas
https://www.kosmas.cz/knihy/259061/rad-sladkeho-snehulaka/

To si piš!

Kniha devíti pohádkových příběhů a tří krátkých komiksů, v nichž hlavními hrdiny a hrdinkami jsou propisky, tužky a pera. Psaní je totiž paměť, která by se jinak vytratila.

 

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 83
  • Žánr: pohádky
  • Ilustrátor: Juraj Martiška
  • Nakladatel: JaS
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-87654-25-5
  • Poznámka: Kniha vznikla na popud Nadačního fondu Gabrielis. V rámci kampaně Psaní pomáhá je 10,- Kč  z prodeje každé knihy věnováno na podporu literárního talentu dětí a mládeže.

PRACOVNÍ LISTY KE KNIZE JSOU KE STAŽENÍ ZDE:

Možno stáhnout i na PSANÍ POMÁHÁ

ANOTACE:

Jak říká tužka babuška, nejmoudřejší ze všech psacích potřeb:
„Bez nás tužek by se ztratily myšlenky. Zatoulaly by se a už by je nikdo nikdy nenašel. Proto jsem pyšná na to, že jsem tak malá a taky že jsem často tupá. Tupý člověk je hloupý, ale tupá tužka je moudrá. Tak to chodí, že svět lidí a svět tužek má mnohdy úplně opačná pravidla. Ale jeden bez druhého by nedokázal tolik, kolik dokážou společně. Když píšeš, je to jako když sníš.“

Vítejte v pohádkovém světě plném psaní a snění, který si dokážeme vytvořit všude. Stačí mít po ruce cokoli k psaní či kreslení a papír!

 

OBSAH:

Co spískala paní Propiska
Moře a kalamář
Pyšný zvýrazňovač  (komiks)
Hra na gumovanou
Cesta kolem města za náhradní náplní
Ježek, tužka a mikrotužka
Co by se sešívačce stát nemělo (komiks)
Proč nemá tuha tuhý kořínek
Ztracená pastelka
Propisce na stopě (komiks)
Když se perou dvě pera
Vyprávění babučky tužky

 

Některé postavy knihy v zhmotnění od firmy AdorePen

 

UKÁZKY:

RECENZE:

Čtenářská recenze Lucie Cooper pro Kosmas

Oblíbená autorka knih pro děti a mládež, Ivona Březinová, napsala půvabnou knížku To si piš!, kde jsou hlavními postavičkami a hrdiny propisky, pastelky, pera, tužky, zvýrazňovače i mikrotužky a další všelijaká pisátka. Devět klasických příběhů a tři komiksové představují takový vlastní mikrosvět, který má každá věc na světě. Třeba právě propiska nebo pastelka.

Úsměvné příběhy, u kterých se zaručeně pobavíte, zavedou čtenáře a jejich hlavní hrdiny na autogramiádu, zahrají si na pikanou (teda vlastně na gumovanou), budou mít závody ve vytrvalostním psaní, skamarádí se s ježkem a naučí chobotnici vypouštět inkoust, najdou ztracenou zelenou kamarádku, a dokonce si užijí i taneční mejdan a koupání v moři. Také se ocitnou na rytířském klání pyšných per a poslechnou si vyprávění tužky babušky o tom, jak je důležité být na světě a tvořit…

„A víš co?“ dostala paní Propiska nápad. „Vezmeme na tu autogramiádu i moje nové kamarádky. Co říkáš? Paní spisovatelka bude s námi podepisovat knihy a děti budou barevnými propiskami psát na papírky paní spisovatelce vzkazy. Aby věděla, o čem má psát příště. Pomůžeš mi to zařídit, viď?“

„To jsi celá ty. Vždycky něco spískáš a já abych ti s tím ještě pomáhal,“ brblal pan Pero pod zásobník inkoustu, ale ve skutečnosti byl na svou krásnou stříbrnou paní Propisku pyšný. „A co ty barevné propisky? Půjdou do toho s námi?“

„No to si piš!“

Autorka knihy Ivona Březinová píše knihy pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Za součást své profese považuje i povídání si se čtenáři na besedách a veřejných čteních. Je patronkou nadačního fondu Gabrielis a knihou Lentilka pro dědu Edu podporuje i Alzheimer nadační fond. Její knihy jsou přeloženy do několika jazyků a získaly mnohá ocenění. Jednou z jejích nejúspěšnějších knih je Začarovaná třída, která vyšla v nakladatelství JaS. www.brezinova.cz

Půvabné ilustrace ke knize jsou dílem Juraje Martišky, malíře a ilustrátora, který žije a tvoří v Dunajskej Lužnej. Po dokončení Strednej školy uměleckého priemyslu v Kremnici absolvoval malířství na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave u profesorů L´. Hološky aj. Bergra. Vedle volné tvorby ilustruje knihy pro děti a mládež, učebnice, věnuje se komiksu a grafickému designu. www.martiska.eu

… Čím je tužka menší, tím víc toho v životě napsala a nakreslila. A to, co napsala, ji dělá nesmrtelnou, víš?“

„Opravdu?“

„Nejlepší je, když se ti v životě podaří nakreslit obrázek, který pak visí v galerii. Nebo napsat něco, co vyjde jako knížka. Bez nás tužek by se ztratily myšlenky. Zatoulaly by se a už by je nikdo nikdy nenašel…

Knížka To si piš! potěší malé i velké čtenáře. Ale pozor! Není to jen tak obyčejná knížka. Je to knížka, která pomáhá! Vyšla ve spolupráci Nakladatelství JaS a nadačního fondu Gabrielis, do kterého je za každou tuto prodanou knihu odvedeno 10 Kč na podporu literárního talentu dětí a mládeže.

Ale pomáhat umějí i propisky. Obyčejné propisky, které máte každý den v ruce a jejichž přítomnost si mnohdy ani neuvědomujete. Píšete s nimi nákupní seznam, podepisujete žákovskou knížku nebo smlouvu… Je jedno, jestli jsou plastové, kovové, s proužky nebo s kamínky, s malým nebo velkým klipem. Když se dají dohromady, dokážou brzy nasbírat víc než milion korun a peníze poslat tam, kde je potřebují a smysluplně využijí, např. v Centru Paraple nebo v Alzheimer nadačním fondu. Můžete se přesvědčit na www.psanipomaha.cz. TO SI PIŠ!

https://www.kosmas.cz/knihy/259237/to-si-pis/

Robinson z hypermarketu – Celé Česko čte dětem

www.celeceskoctedetem.cz

sborník povídek Robinson z hypermarketu

V rámci dlouhodobé kampaně Celé Česko čte dětem jsem se zúčastnila besed a autorských čtení. Nyní organizátoři vydali sborník sedmi povídek od čtyř českých a tří polských autorů. Do sborníku jsem poskytla dvě kapitoly z knihy www.bez-bot.cz.
Kniha Robinson z hypermarketu je neprodejnou publikací, která slouží k biblioterapeutickým workshopům určeným pro žáky 2. stupně základních škol.

Vydavatel: Celé Česko čte dětem, o.p.s., 2019
Ilustrace: Jakub Kouřil
ISBN: 978-80-270-5560-9

OBSAH:

Úvod Jiřího Trávníčka
Alena Ježková: Ruce houslisty (moudrost)
Ivona Březinová: Ben (odvaha)
Petra Soukupová: Leguán (tolerance)
Michal Viewegh: Lenka a spící princ
Paweł Beręsewicz: Systém (slušnost)
Zuzana Orlińska: Robinson z hypermarketu (svoboda)
Ewa Stadtműller: Matej.pl (přátelství)

 

Das magische Klassenzimmer (německy)

Překlad knihy Začarovaná třída do němčiny. Vyšlo v Rakousku, s českými ilustracemi Jaromíra Palmeho. Příběh tří romských sourozenců, kteří neustále mění školu podle toho, kde jejich rodiče právě mají kouzelnická představení.

GO! – Poušť, všude poušť

Gang odvážných se tentokrát vydává na dobrodružnou cestu do nitra Sahary. Poušť slibuje skvělé zážitky, ale stačí jedna chyba a putování za dobrodružstvím se mění v boj o holý život.

 

 

POSTAVY:

MAPA OBLASTI, KDE SE PŘÍBĚH ODEHRÁVÁ

ANOTACE:

Šestice dětí ve věku deset až šestnáct let se pod dohledem několika dospělých vydává na dobrodružnou cestu do tuniské pouště. Sahara se jim zpočátku ukazuje ve své exotické kráse, ale plánovaný dvoudenní výlet terénními auty do nitra pustiny se brzy mění v boj o přežití. Uchrání se Gang odvážných před spalujícími slunečními paprsky? Budou schopní nalézt v poušti vodu? Nesmete je nebezpečná písečná bouře? A neukrývá se v písku pod jejich nohama ještě nějaká další hrozba?

UKÁZKA:

Studenou noc prudce vystřídalo horké ráno. Mátožně vylézali z děr a Mariana si řekla, že to vypadá opravdu strašidelně. Ale žili. Zatím…

Vedro je však spalovalo čím dál víc. Každý pohyb znamenal nadlidské úsilí. Oči měli ještě od písečné bouře zanícené, ale kapky z lékárniček i z Marianina kapsáře dávno došly. Hardy v jednom z aut odtrhl kus vnitřního koženkového obložení a pomocí nože si vyrobil škrabošku s tenkými otvory pro oči. Jeho skřipec-neskřipec totiž vzala voda a tohle byla aspoň chatrná náhrada slunečních brýlí. Mariana s Timem a děvčaty se namazali posledním zbytečkem opalovacího krému. Vstoupit na žhavý písek znamenalo riskovat popálení chodidel. Alfa cítila žár i přes podrážky.

„Co budeme dělat?“ zeptal se Tim, když se spravedlivě rozdělili o vodu, kterou jim kondenzační jáma opravdu nadělila.

„Signal fire,“ řekl Tárik vážným hlasem. „We have to make a signal fire.“

„Jasně,“ vztyčil se Tim s novou energií. „Musíme rozdělat signální oheň. Navrhuju rovnou tři. V rozích velkýho trojúhelníku. Tak se to správně dělá.“

Začali se rozhlížet po něčem, co by dobře hořelo. Dřevo neměli žádné. V dálce se v písku choulilo pár suchých keříčků, které sotva stačí na podpal. I tak se pro ně Jonáš s Hardym rozhodli vypravit.

„Nemáme dost vody,“ zrazovala je Mariana. „Pokud půjdete v největším vedru, budete mít několikrát větší spotřebu tekutin, než kdybyste šli v noci. V noci taky bude oheň daleko líp vidět.“

„Ale jenom v případě, že se nám podaří rozdělat pořádný plameny,“ namítl Tim. „V příručkách se píše, že na poušti je nejlíp vidět černý dým. Ve dne pochopitelně.“

„Jak chceš udělat černý dým, ty kouzelníku?“ dobírala si ho Alfa pohrdlivě.

Ale Hardymu to bylo jasné hned.

„Pneumatiky!“ zavýskl. „Když se nám podaří zapálit pneumatiky, tak to bude čadit tak černě, že se z toho…“

„Udusíme,“ doplnila ho sarkasticky Beta.

Hardy se však hned šel radit s Karimem a Tárikem, kteří horlivě kývali.

„Tak jo,“ rozhodl Hardy. „My s Jonášem jdeme pro ty keříky. Tati, ty zatím s holkama a s Timem vytyčte trojúhelník a dokoulejte do rohů obě rezervní pneumatiky. Až se vrátíme, pomůžeme vám demontovat kolo z převrácenýho auta. Tohle musí vyjít!“

Mariana se za nimi dívala s obavou, kterou se jí dařilo zamaskovat jen s velkými obtížemi. Proč má takový strach? Keříky byly sice až na obzoru vzdálené duny, ale přece jen na dohled. Co by se mohlo stát? Už vyrazili. Už jdou. Přece je nebude volat zpátky. S povzdechem šla zkontrolovat raněné.

ZÁSADY PŘEŽITÍ:

Přežil bys situaci, do jaké se dostal Gang odvážných? Pro jistotu si v závěru knihy prostuduj Zásady přežití při zabloudění na poušti.

 

 

 

 

 

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Poušť, všude poušť

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/poust-vsude-poust.html

Dobrodružná edice GO – Gang odvážných pro děti od 10 let, zavede čtenáře tentokrát na Saharu. Tuniská poušť vypadá zprvu lákavě, svět je tam úplně jiný, tolik exotiky a zajímavých věcí! Partička dětí je z toho úplně paf! Superjízda na speedsailingu, což je vlastně takový surf s plachtou a kolečky, překonala všechna očekávání! Bavila i jízda na velbloudech a orientální atmosféra. Jenže pak se děti vydaly na docela malý výlet terénními džípy s tuniskými průvodci a shodou nešťastných náhod nastal doslova boj o přežití.

To že se řítíte do pořádného maléru, to vás při zdánlivě nevinném výletu samozřejmě nenapadne. Průvodci udělali trošku chybu, když se nechali strhnout zábavou v nebezpečném závodění, a ještě se odklonili z trasy, a malér byl na světě. Čtenáře napínat nebudu, že to nakonec dopadlo všechno dobře, a všichni jsou živí a zdraví. Ale nechybělo moc a vyprávění mohlo mít úplně jiný konec.

Mottem této knihy je naučit děti a náctileté, jak se o sebe umět postarat i v extrémních podmínkách, do kterých se člověk dostane vlastně docela nevinně. Jen málokdo vyhledává opravdové nebezpečí. A tak je třeba mít s sebou aspoň nejnutnější věci pro přežití, jsou tu i zásady, jak se chovat v které situaci, např. při setkání s nebezpečným zvířetem nebo jak přivolat pomoc. Důležité je neklesat na mysli a zachovat si chladnou hlavu, snažit se bez úhony přežít obrovské výkyvy počasí, které jsou např. právě na poušti. Ve dne nesnesitelné vedro a v noci zima.
Ten pocit, že jste tak daleko od civilizace, že vám nikdo nepomůže, je naprosto děsuplný. Kdyby zranění kohokoliv z nás byla jen o trochu vážnější, asi by tam v poušti někdo zůstal… Když se kluci od té duny na obzoru nevraceli, už jsem to pomalu vzdávala. Vše se mi znovu promítalo před očima. Strach, beznaděj, a hlavně naprostá bezmoc… jako tenkrát. Ale táta mi kdysi dobře řekl: „Všechno, co prožiješ, a pokud to i správně zhodnotíš, poučíš se a pochopíš, co bylo špatně a co naopak dobře, tak to všechno tě posílí.“
Edice GO – GANG ODVÁŽNÝCH je zdařilá řada o přežití. Pravidla pro survival by měl znát každý, protože nikdy nevíte, co se vám může stát. Dosud vyšly tituly: Ve spárech džungleNevinná lavinaZtraceni ve vlnách a Poušť, všude poušť. V každém z dílů najdete na konci knihy Zásady pro přežití, což je takové minimum povinných znalostí.

Autorka knihy Ivona Březinová chtěla být již od dětství spisovatelkou a svého cíle díky nadání, pokoře a píli dosáhla. Od roku 1997 píše knihy pro děti a mládež všech věkových kategorií a nejrůznějších žánrů. Na svém kontě jich má už více než 100. Mnohé z jejích knih byly přeloženy do cizích jazyků. Knihy Ivony Březinové získaly řadu ocenění, např. Zlatou stuhu nebo SUK a 2 knihy byly dokonce nominovány na Magnesii Literu. Ivona je také rytířkou Řádku krásného slova a má srdce na správném místě – Je patronkou Alzheimer nadační fond, nadačního fondu Gabrielis a Centra Filipovka pro děti se zdravotním postižením. Část její tvorby je o dětech, které jsou hendikepované nebo mají nějaký jiný problém – např. edice Má to háček (Řád sladkého sněhuláka – o dětech nemocných cukrovkou), nebo Holky na vodítku (Jmenuji se Martina. Jsem bulimička). Kromě toho píše krásné pohádky a příběhy pro malé děti, třeba jako První čtení.

Výtvarník, kreslíř a grafik Matyáš Namai (1993) je absolventem střední grafické školy. Ilustrace k edici GO – gang odvážných jsou plné napětí, moderní, nápadité a nezapřou komiksový styl, ke kterému má Namai blízko.
Autorkou recenze je Lucie Bednářová.
červenec 2019

Čtenářská recenze – Kosmas:

https://www.kosmas.cz/knihy/257970/poust-vsude-poust/

 

Krzycz po cichu, braciszku (polsky)

Překlad knihy Řvi potichu, brácho do polštiny. Příběh o dvou patnáctiletých chlapcích, kteří trpí poruchou autistického spektra. Pamelin bratr Jeremiáš má nízkofunkční autismus, spolužák Patrik Aspergerův syndrom.

Rvi_potichu_bracho_OBALKA_předníobálka českého vydání

 

ANOTACE:

 

RECENZE:

RECENZJA 1:

Ivona Březinová, „Krzycz po cichu, braciszku” – Recenzja

Zabookowane

Opublikowany 

RECENZJA 2:

Dzień dobry Kochani! Nietypowy początek tygodnia… Kilka dni temu w book haulu mikołajkowym wspomniałam książkę "…

Zveřejnil(a) Wielki Buk – blog literacki dne Neděle 9. prosince 2018

Wielki Buk – blog literacki

  1. prosince v 22:02·

Dzień dobry Kochani!
Nietypowy początek tygodnia… Kilka dni temu w book haulu mikołajkowym wspomniałam książkę „KRZYCZ PO CICHU, BRACISZKU“ Ivony Brezinovej i nie spodziewałam się takiego odzewu z Waszej strony… ❤❤❤
To wzruszająca opowieść o autystycznym chłopcu, który żyje w swoim świecie i jego rodzinie, która żyje tuż obok, razem z nim dzieląc oba światy i próbując je pogodzić. To niepozorna, a tak piękna powieść, wielokrotnie nagrodzona, dumny PATRONAT Wielkiego Buka, która porusza serducho i pokazuje, że o autyzmie można mówić i pisać tak, że każdy zrozumie… ❤
Dziękuję Wam za Wasze wiadomości – udowadniają, że o autyzmie trzeba mówić głośno, polecać książki, które opowiadają życiowe, tak prawdziwe historie jak „Krzycz po cichu, braciszku“. ❤🥰
Na dniach wystartuje konkurs z powieścią na Wielkim Buku! ☺
Ściskam mocno!

https://www.facebook.com/WielkiBuk/posts/910664912467646

 

RECENZJA 3:
11. 12. 2018 You Tube

 

RECENZJA 4:

https://ksiazkomaniacyrecenzje.blogspot.com/2018/12/niczym-atypical-w-ksiazkowej-wersji.html#more

Książkomaniacy

wtorek, 11 grudnia 2018

NICZYM „ATYPICAL“ W KSIĄŻKOWEJ WERSJI!

 

 

Pamela i Jeremiasz to czternastoletnie bliźnięta. Nie są jednak typowymi nastolatkami, a ich rodzina nie do końca jest taka, jak większości ich rówieśników. Remik jest chłopcem z autyzmem. Całe życie rodzinne podporządkowane jest niemal wyłącznie jemu. Wszyscy muszą przestrzegać harmonogramu dotyczącego ubioru w dane dni tygodnia, byłoby najlepiej gdyby samochody na parkingu parkowały codziennie tak samo (wtedy Jeremiasz nie miałby napadów szału),
a codziennie na śniadanie były te same bułki. Na dodatek chłopak wszędzie taszczy ze sobą ogromną pokrywkę, uwielbia spacery w pobliżu śmietników, kolekcjonuje suwaki i okrągłe guziki. Pamela i jej mama wiedzą, że nie warto robić chłopcu na złość ani się sprzeciwiać. Przyniesie to tylko jeden skutek – napad szału, nad którym nikt nie jest w stanie zapanować. Stąd też częste przeprowadzki. Rodzina wielokrotnie spotykała się z brakiem zrozumienia i odrzuceniem przez sąsiadów. Nikt bowiem nie był w stanie zaakceptować autystycznego Remika. Sąsiadom przeszkadzały ciągłe nocne wrzaski i wycia oraz dziwne zachowania chłopca. Czy w nowym miejscu w końcu uda im się odnaleźć spokój? Czy ich życie zmieni są na lepsze?

 

„Krzycz po cichu braciszku“ to nie tylko historia autystycznego chłopca. Według mnie jest to przede wszystkim opowieść o dwóch bardzo silnych kobietach, które mogą liczyć tylko na siebie nawzajem. Gdy ojciec Remika dowiedział się o chorobie syna od razu porzucił rodzinę. Nie mogą więc liczyć na wsparcie z żadnej strony. Pamela to dziewczynka, która musiała bardzo szybko dorosnąć i zacząć opiekować się bratem. Bardzo różni się od swoich koleżanek. Jest o wiele mądrzejsza i dojrzalsza. Na świat patrzy zupełnie inaczej. Mimo trudności powoli godzi się ze swoim losem. Rozumie, że jej brat wymaga więcej opieki i zainteresowania ze strony matki. Zdaje sobie sprawę, że nie może mieć mamy tylko dla siebie, nawet na chwilę. Jej mama również jest wyjątkowa. Poświęciła swoją karierę, marzenia i plany, by opiekować się chorym synkiem. Za żadne skarby nie chciała oddać syna do specjalistycznego zakładu, mimo że było wiele ciężkich chwil i naprawdę krytycznych momentów…

 

„Krzycz po cichu braciszku“ to książka, która bardzo przypomina mi serial „Atypowy“. W serialu się zakochałam. Był mądry, uroczy i nawet śmieszny. Nie mogłam doczekać się kolejnego sezonu.
I choć książka Ivony Březinovej jest  nieco inna, ale porusza temat tej samej choroby- jest równie dobra. Tutaj nie ma zbyt wiele miejsca na łzy śmiechu. Autorka pokazuje raczej tę smutniejszą część życia z dzieckiem autystycznym. Chce jak najwiarygodniej oddać najdrobniejsze szczegóły, widać, że wszystko jest dopracowane, a autorka musiała poświęcić wiele wysiłku, by nie pominąć istotnych spraw i przelać na papier prawdziwe uczucia, emocje towarzyszące bohaterom. Pokazuje, że życie z takim dzieckiem wcale nie jest sielanką i wymaga ogromu poświęceń. Myślę, że swoją książką, chciała pokazać ludziom autyzm od podszewki – taki, jaki naprawdę on jest. Przedstawić to, co rodzice takich dzieci  chcą zazwyczaj ukryć i z czym muszą zmagać się każdego dnia.

 

Nie ukrywam, że „Krzycz po cichu braciszku“ poruszyła mnie do głębi. Cieszę się, że powstaje coraz więcej książek młodzieżowych poruszających temat choroby. Temat, o jakim należy mówić. Chorobę, z którą zmagają się nie tylko na nią chorujący, ale i ich rodziny. Zwracających uwagę na problemy, z którymi się borykają się inni. To książki, które udowadniają, że niektóre nasze problemy, w porównaniu z czyimiś problemami są często błahe i wyssane z palca.

 

Mam nadzieję, że po lekturze „Krzycz po cichu braciszku“ zmieni się pogląd wielu ludzi. Przestaną w końcu myśleć tylko i wyłącznie o sobie i swojej wygodzie i znajdą choć odrobinę empatii w stosunku do innych. Uważam, że to jest celem tej książki – uświadomienie i wpłynięcie na błędne zachowania. Tym lepiej, że skierowana jest do dzieci i młodzieży. Tej grupy wiekowej, która często nie potrafi poradzić sobie z innością wśród swoich rówieśników.

 

Gorąco polecam zarówno młodzieży i dorosłym. Nikt nie będzie na tę książkę zbyt młody, nikt nie będzie na tę książkę za stary. To jedna z tych pozycji, która poruszy każde serce – niezależnie od wieku.

Autor: killvoldemort 15:12

Wyślij pocztą e-mailWrzuć na blogaUdostępnij w usłudze TwitterUdostępnij w usłudze FacebookUdostępnij w serwisie Pinterest

Etykiety: recenzjastaraszkolastaraszkoławydawnictwostaraszkoła

 

RECENZJA 5:

http://literackie-skarby.blogspot.com/

Literackie skarby świata całego

środa, 12 grudnia 2018

Uczucia pod pokrywką – „Krzycz po cichu, braciszku”, Ivona Březinová [patronat]

 

Przynajmniej krzycz po cichu, braciszku. Proszę. Jeśli musisz, to krzycz, ale po cichu, dobrze?” (s. 183)

 

Nie ukrywam – o autyzmie nie wiedziałam do tej pory praktycznie nic. Zdawałam sobie sprawę, że życie z autystycznym dzieckiem nie jest łatwe, jednak książka Ivony Březinovej bardzo brutalnie uświadomiła mi, jak ono naprawdę wygląda.

Chodzenie na palcach wokół niego. Nie dosłownie, w przenośni. Żeby tylko nie zdenerwować, żeby tylko nie zrobić czegoś nie tak, nie wybić z rutyny codziennych czynności i zdarzeń. Wszystko może oznaczać katastrofę. Brak rodzynek w kołaczu, kotlet na obiad niewystarczająco okrągły, samochody na parkingu ustawione inaczej niż zwykle. Albo po prostu ktoś próbujący mu zabrać jego pokrywkę.

 

Co się wtedy dzieje? Przychodzi szał, który trwa czasem całą noc. Wrzask, rzucanie przedmiotami, okaleczanie siebie i innych. Chłopiec z autyzmem nie czuje bólu, bez mrugnięcia okiem wbija sobie ostry odłamek zbitego kubka pod pachę, rzuca się na ściany, walki głową w szczebelki łóżeczka. Tylko że malucha można jeszcze poskromić, ale 14-letniego, silnego chłopca? Przychodzi moment, że staje się zagrożeniem.

 

A równocześnie jest ta straszna świadomość – przecież on tam gdzieś jest, w środku, ukochany synek, brat. „Pod pokrywką”. Zamknięty jak w klatce, jak pod wpływem złego zaklęcia. Zaklęcie nie pozwala mu widzieć i czuć tak jak inni, nie pozwala mu współczuć, ale przecież, na jakimś głębszym poziomie, chyba czuje, że jest kochany, że komuś na nim zależy – i to właśnie starają się dać Remikowi, autystycznemu bohaterowi Krzycz po cichu, braciszku, jego mama i siostra.

 

Jak wiele je to kosztuje – wiedzą tylko one. Bo sąsiedzi myślą, że jest po prostu niewychowany, i nasyłają policję. Bo ludzie na ulicy śmieją się i wołają na niego „debil z pokrywką”. Bo nawet babcia, emerytowana nauczycielka, nie potrafi zrozumieć, że tu żadne reprymendy ani lanie nie pomogą. I wreszcie – bo mąż i tata „takiego syna nie chciał”, więc odszedł. Zostały więc we dwie, uzbrojone tylko w swoją rozpaczliwą miłość, miłość, która w strasznych, kryzysowych momentach, zdaje się mimo wszystko nie wystarczać.

 

Na szczęście są też wyjątki. Pan, który na prośbę Pameli przestawia samochód, żeby nie zaburzać porządku, do którego przywykł Remik. I mówi: „Może kiedyś dla mnie też ktoś przestawi auto. Oczywiście nie dosłownie”. Koleżanka z klasy, która najpierw chciała Remika poderwać, ale gdy zrozumiała, że jest inny, wykazała zaskakująco dużo empatii. I jest jeszcze Patryk, chłopak z klasy z zespołem Aspergera, który nieoczekiwanie okazuje się dla Pameli ucieczką od codziennych problemów. On też codziennie toczy nierówny bój z rzeczywistością, nie rozumie ironii ani sarkazmu, nie wie, co wyrażają twarze ludzi wokół niego – ale tak bardzo się stara.

„Autyści często bywają samotnikami. Ale nie dlatego, że unikają ludzi. Raczej dlatego, że nie potrafią się z nimi porozumiewać. Mimika, gesty, ironia i dowcipy… to wszystko jest dla nich jak sygnały od cywilizacji pozaziemskiej. Nie umieją ich rozszyfrować, a to wywołuje w nich lęk i stres” (s. 97).

Przymykam oko na lekko schematyczne postaci i na pewne nieścisłości, na to, że siostra autystycznego brata nie pojęła od razu, że jej kolega z klasy zachowuje się tak dziwnie, bo też ma lekkie spektrum autyzmu. Przymykam, bo to ważna książka, dzięki której – jeśli wasza wiedza była wcześniej tak samo skąpa jak moja – nigdy nie spojrzycie już na autystyczne dzieci tak jak przedtem. Za to zrozumiecie, jak wielki jest dramat ich i ich rodzin.

 

***

Cytaty: I. Březinová, Krzycz po cichu, braciszku, przeł. Mirosław Śmigielski, wyd. Stara Szkoła, Wołów 2018.

Zachęcam też do lektury zapowiedzi Krzycz po cichu, braciszku, w której piszę więcej o samej autorce oraz o historii powstania książki.

Autor: naia 23:51 Brak komentarzy: 

Wyślij pocztą e-mailWrzuć na blogaUdostępnij w usłudze TwitterUdostępnij w usłudze FacebookUdostępnij w serwisie Pinterest

Etykiety: Ivona Březinováliteratura czeskapatronatpowieśćrecenzyjne – Stara SzkołaStara Szkoła

ADVENTNÍ KALENDÁŘ

Kniha byla v Polsku zařazena do knižního adventního kalendáře:

Bestsellerowy Kalendarz Adwentowy – 17 grudnia

147 zhlédnutí ·

před 9 h · 
Jeremiasz jest inny. Żyje w świecie, w którym dni tygodnia mają swoje kolory, a najlepszą zabawką jest zamek błyskawiczny. Jeremiasz wychodzi z domu tylko z olbrzymią pokrywką. Jeremiaszem opiekuje się siostra Pamela. Dlaczego to właśnie ona rozumie go najlepiej?
Chłopiec, jego siostra oraz ich mama przeprowadzają się do kolejnego miasta. Muszą rozpocząć życie na nowo. Czy tym razem im się to uda?“Krzycz po cichu, braciszku“ – dziś w Kalendarzu!

 

 

 

Ňouma z áčka

Čtvrťák Toník je outsider třídy. Spolužáci ho považují za budižkničemu, na kterého je možné svalit nejrůznější průšvihy. Toník neprotestuje. Je rád, že ho berou mezi sebe. Ale je opravdu takový ňouma? Kniha je součástí řady Má to háček.

  • Rok vydání: 2018
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 80
  • Žánr: knihy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Anna Mastníková
  • Doslov: Petra Štarková, psycholožka a autorka dalších knih řady Má to háček (Lukáš a profesor Neptun, Můj brácha Tornádo)
  • Nakladatel: Albatros a Pasparta
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-00-05170-3
  • Poznámka 1: Kniha je součástí řady Má to háček
  • Poznámka 2: Ke knize vznikly tematické pracovní listy, které jsou ke stažení na www.pasparta.cz  LISTY ZDE

ANOTACE:

Toník je neprůbojný, trochu nešikovný a bojácný, prostě kam ho člověk postaví, tam ho najde. Tatínek je věčně na cestách, maminka má o syna strach a vychovává z něho jelimánka. Spolužákům je obvykle pro smích a často slouží klukům při lumpárnách jako štít, kterému leccos projde. Toník to trpně snáší, je rád, že ho mezi sebe berou. Ale během jedné výpravy do starého sklepení dojde k nehodě. Děti zpanikaří, nikdo si neví rady. Co udělá ňouma Toník?

UKÁZKY:

 

RECENZE:

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Ňouma z áčka

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/nouma-z-acka.html

Knížka o milém a snaživém klukovi Toníkovi, který to nemá ve škole zrovna jednoduché, protože je vlastně až moc hodný a ve vztazích s kamarády se mu moc nedaří. Děti si z něj udělaly otloukánka, je to takový třídní ňouma, nekňuba a bačkora. Všechno na něj svedou a to jen proto, že Toník nemá zrovna velké sebevědomí, úzkostlivá maminka z něj dělá chudáčka, protože má o něj strach, a on se z téhle role nějak nedokáže vymanit a vzepřít se a zjednat si respekt.

Ani když se Toník stane ve městě svědkem šikanování jiného chlapce, nedokáže zakročit. Sám se za svou slabost stydí. Nakonec ho vezmou do party kluci ze třídy, ale outsider Toník je pro ně zdrojem zábavy, nejde o kamarádství v pravém slova smyslu. Toník se rozhodne všechno vydržet, protože je rád, že vůbec do nějaké party patří. Nechce být pořád sám. Jednou kluci provedou pěknou lotrovinu, kterou dokonce vyšetřuje policie, protože všechno mohlo skončit pěkným průšvihem. Přestože se toho Toník neúčastnil, vinu kluci svedou i na něj a polízanice je na světě. Maminka by ho nejraději schovala doma, tatínek by z něj nejraději vychoval nebojsu, ale věčně není doma…

Do města mezitím zavítá cirkus ze Slovenska, ve kterém je i malá akrobatka Zlatka a začne tam chodit do školy. Na Toníka nepohlíží jako na bábovku, ale jako na hodného a docela roztomilého kluka a Toníka cirkus docela uchvátí. Akrobaté, žongléři, cvičená prasátka, pestrobarevné balonky…  Jednou se děti vypraví na zapřenou do podzemí starého altánu, jenže Zlatka má astma, neuvědomí si nebezpečí a začne přerývaně dýchat. Jediný Toník si vybaví, co je třeba udělat při astmatickém záchvatu. Ještěže má Zlatka inhalátor u sebe. Toník je rázem pánem situace, ví si rady a Zlatku zachrání. Než dorazí záchranka, je z Toníka v očích dětí hrdina. Kluci nakonec přiznají policii, že v lotrovině měli prsty jen oni.

Na konci knihy je pár slov pro rodiče, příbuzné, přátele a pedagogy na témata jako Co ovlivňuje pozici dítěte v kolektivu, jaké děti jsou vyloučením z kolektivu nejvíce ohrožené a z jakých dětí vyrůstají ňoumové. Důležité je i včas poznat, že dítě trpí nepřijetím do skupiny a jak mu můžeme pomoci se začlenit.

Ke knize jsou i tematické pracovní listy, které jsou ke stažení na www.pasparta.cz nebo na www.kmc.cz/metodicke-materialy/.
Autorka knihy Ivona Březinová je zkušená spisovatelka knih pro děti a učitelka. Píše pro děti všech věkových kategorií a věnuje se nejrůznějším žánrům. Její tvorba zahrnuje leporela, pohádky, příběhy ze života dětí i zvířat, ale i encyklopedie. Speciální řadou jsou knihy pro začínající čtenáře. Některé texty zobrazují téma jinakosti a handicapu (autismus, vozíčkáři, Alzheimerova choroba, šikana, závislosti atd.). Od roku 1982 je členkou IBBY a od roku 1999 členkou Obce českých spisovatelů. Je patronkou Alzheimer nadační fond, nadačního fondu Gabrielis a Centra Filipovka pro děti se zdravotním postižením.

Ilustrátorka knihy Anna Mastníková je také animátorkou, která se zaměřuje na klasickou kreslenou a loutkovou animaci. Věnuje se také výrobě animačních loutek a autorských hraček. Jako lektorka společnosti Ultrafun.eu vede workshopy klasické animace pro děti i dospělé. Od roku 2015 je lektorkou dílen animace v muzeu Karla Zemana a spolupracuje s časopisem HRANA (měsíčník plný krásných ilustrací, vyrábění, komiksů, luštění a úkolů, kde je v každém čísle desková hra, povídka a básnička pro ty, kteří rádi poslouchají vyprávění nebo už čtou). Ilustrovala knihy Pohádková mateřídouškaTajemství pumpy nebo O panáčkovi.
Kniha vychází v řadě Má to háček, která pomáhá dětem a rodičům s řešením životních problémů a složitých situací. Knížky tak mohou být inspirací i povzbuzením všem čtenářům, kteří se s nějakým háčkem musejí vyrovnat. Je určena čtenářům od 8 let.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová.

Holky na vodítku – Jmenuji se Martina (3. vydání)

Málokterá dospívající dívka je spokojená s tím, jak vypadá. Z Martiny však posedlost štíhlostí udělá anorektičku a pak bulimičku a dovede ji až do ústavu pro léčbu závislostí.

  • Rok vydání: 2018
  • Napsáno: 2000
  • Stran: 128
  • Žánr: romány pro dospívající čtenáře
  • Ilustrace: Nora Calvo Martín
  • Nakladatel: Albatros
  • Náklad:
  • ISBN: 978-80-00-05160-4
  • Ocenění: Suk 2003 – Cena učitelů, Výroční cena nakladatelství Albatros za rok 2003, 5. místo v dětské anketě 20 nejčtenějších knih roku 2003
  • Triptych Holky na vodítku obsahuje díly:
  • Jmenuji se Alice a jsem narkomanka (1. vydání), Jmenuji se Alice (3. vydání)
  • Jmenuji se Ester a jsem gamblerka (1. vydání), Jmenuji se Ester (3. vydání)
  • Jmenuji se Martina a jsem bulimička (1. vydání), Jmenuji se Martina (3. vydání)
  • Poznámka 1: zkrácená rozhlasová verze 2002
  • Poznámka 2: vyšlo též jako audiokniha
  • 1. vydání Jmenuji se Martina (2003), 2. vydání Jmenuji se Martina (2007)
  • vyšlo v srbštině Zovem se Martina (2016)

PŘEDSÁDKA:

GO! – Ve spárech džungle

Šest členů Gangu odvážných udělá při cestování thajskou džunglí velkou chybu. Nerozvážné rozhodnutí dostane partu do opravdu svízelné situace. Co udělají, aby vyvázli se zdravou kůží?

POSTAVY:

MAPA OBLASTI, KDE SE PŘÍBĚH ODEHRÁVÁ

ANOTACE:

Džungle – úchvatná i nebezpečná. Zvlášť pro toho, kdo ji nezná. Poprvé se v ní ocitne i šestice kamarádů – Mariana, Jonáš, Tim, Hardy a dvojčata Alfa a Beta. Jedné noci se vydají na cestu thajským deštným pralesem, ale naneštěstí zabloudí, a musí pod zeleným příkrovem přenocovat. Přežije Gang odvážných strastiplné hodiny v místech plných nástrah, parna, lijáků a divokých zvířat?

 

UKÁZKA:

„Áááá, pomoct! Dejte je pryč! Sundejte je ze mě!“ ječela Beta, kterou s ranním rozbřeskem probudilo bodavé hryzání.
To už začala vřískat i Alfa, a ani ostatní neměli ke křiku daleko.
„Co to… kde se to tady… fujtajbl, potvory nenechavý!“ nadával Hardy a zoufale se ze sebe snažil setřást hrozny mravenců.
„Dolů!“ zavelel Jonáš. „Skočte dolů a vyválejte se v blátě!“ skočil jako první a po chvíli se mu opravdu podařilo se většiny dravých útočníků zbavit.
Všichni ho s jekotem následovali a v bahně ze sebe strhávali boty i oblečení.
„Teda, že se na mě vrhnou moskyti, to jsem ještě s vypětím sil skousnul, ale takovýhle podnájemníky jsem fakt nečekal,“ lamentoval Hardy. „Proč za námi vylezli až nahoru?“
„Asi mi přišli sešít ruku,“ blábolil Tim, kterého naštěstí napadlo držet zraněnou paži mimo dosah bláta, zbytkem těla ale připomínal čokoládovou figurku.
„Spíš jim liják vyplavil hnízdo,“ ukázal Jonáš na kalný proud, který se řinul úzkým korytem těsně vedle jejich přístřešku. „Zachaňujou si zadek.“
„V našem bytě?“ vřískla Beta.
Mariana s povzdechem pohlédla na nohy. Sotva je vyzula, aby z nich vyhnala mravence, přisály se jí na kůži tři malé pijavice.
„Nemůžeme tu zůstat,“ zašeptala potichu.
„Co jsi říkala?“
„Že tu nemůžeme zůstat. Džungle nás sežere zaživa.“
„Mariano…“ vydechla Alfa. „Proč nás děsíš? Oni nás tu přece najdou!“
„Ticho!“ křikla Beta a prudce se postavila. „Slyšíte to? Slyšíte?“
„To je… to je… motor helikoptéry,“ mumlal Hardy vzrušeně.
„Našli nás! Našli!“ jásal Tim.
„Tady jsme!“ řval Jonáš s rukama nad hlavou a s hlavou vyvrácenou vzhůru. „Tady! Tady… Ta…dy…“ zašeptal zdeptaně a pohlédl na Marianu.
Ta ani nezvedla hlavu. Po Jonášovi utichl hlas Hardyho. I Tim zmlkl. Potom Alfa. Jediná Beta dál vyskakovala do výšky a ochraptělým hlasem neúnavně volala a volala a volala.
„Přestaň!“ okřikl ji Hardy.
„Oni… oni nás neviděli?“ zajíkla se, když jí došlo, že hluk motoru mizí v dálce. „To nevadí. Poletí zpátky a pak už nás určitě uvidí.“
„Beto, neuvidí,“ hlesla Alfa a vzala sestru kolem ramen. „Copak tys tu helikoptéru viděla?“
„Ne.“
„Tak vidíš. Jak by teprve mohli vidět oni nás? Přes tu hustou vrstvu korun stromů, přes všechny ty větve propletený liánama a porostlý vším možným.“
„Třeba mají termokameru?“
„Tady?“ zasmála se hystericky Alfa.
„Ale… to přece… říkali jste… to tu jako umřeme?“ rozbrečela se Beta.
„To víš, že ne,“ odporoval Hardy zadrhlým hlasem.
„No jo, ale co teda?“ zajíkla se Alfa a přitiskla si uplakanou Betu blíž.
„Musíme si pomoct sami,“ pronesla najednou Mariana svým obvyklým pevným hlasem, Jonášovi se zdálo, že možná ještě pevnějším než jindy.

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Ve spárech džungle

Další vyprávění ze série Gang odvážných GO! tentokrát zavede povedenou partičku šesti dětí rovnou do džungle. Při dovolené v Thajsku chtějí navštívit dívku s žirafím krkem, která je okouzlila a naprosto jim učarovala, a tak se vydají na cestu za ní, aby poznali, jak žije. Samozřejmě bez rodičů a na tajňačku. To, že při tom udělají spoustu chyb a jen taktak vyváznou živí, je více než jasné :-).

Je fakt, že být rodičem není někdy jednoduché. Jen při představě, že se mi ztratí dítě v noci v džungli, bych nejspíš umřela hrůzou z toho, co všechno se mu může stát. Alba, Beta, Hardy, Jonáš, Mariana a Tim se vydají do osady ke Karenům, za dívkou s žirafím krkem jménem Ma Nank, aby jí mohli dát peníze na studium. Nevydrží počkat do rána, poradit se s dospělými, a tak vyrazí na cestu hned. Co by čekali? Vždyť to nemůže být složité, jsou to jen tři kilometry. I když se na cestu řádně vybaví pevnými botami, oblečením s dlouhými rukávy a nohavicemi, a také pláštěnkou a baterkou, stejně je to vybavení nedostatečné.

To že se ztratí, zažijí hlad, žízeň, tmu, strach, napadení moskyty, jsou podrápaní, to je asi to nejmenší. Nejhorší je, že vůbec nevědí, kde jsou, ale dobře vědí, že to tentokrát trošku přepískli a jestliže přežijí bez úhony, bude to doma pořádný sekec mazec.

O tom, co všechno kamarádi zažijí, si, milé děti, přečtěte samy. Je to dobrodružné čtení, napínavé, poučné a hlavně se od něj nedokážete odlepit, jak vás příběh pohltí. Je vlastně zázrak, že všechno nakonec dobře dopadlo, i když si děti uvědomily, jak strašně moc je člověk v džungli zranitelný a jaká všelijaká nebezpečí na něj mohou číhat, zvlášť když chybí dostatečné vybavení a zkušenosti. Hlavně si ale dobře zapamatujte Zásady přežití v džungli, které se vám jednou třeba mohou hodit.

A něco málo z thajského slovníčku: Savat dý. Khop Khun khá. Kd araj khún? Až si knihu přečtete, snadno porozumíte… 🙂

V této edici již vyšlo: Nevinná lavina a Ztraceni ve vlnách. Autorkou je spisovatelka Ivona Březinová, která má na svém kontě více než 100 knih pro děti (např. v edici První čtení) a také pro mládež (ty se vyznačují vždy silným příběhem, uvěřitelným dějem a vždy je za tím poučení a hlavně pořádné dobrodružství). Mí kluci (dvojčata) přečetli všechny knížky z edice GO! – Gang odvážných a byli nadšení, kolik se toho dá zažít.

 

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Ve spárech džungle

Kniha Ve spárech džungle od spisovatelky Ivony Březinové je dobrodružný příběh pro malé a velké čtenáře. Podle mě je to úžasná kniha plná napětí, poučných situací a vtipných okamžiků. Je to o skupině dětí, které si říkají Gang odvážných „Go!“. Patří tam Mariana, Jonáš, Tim, dvojčata Alfa a Beta a jejich bratr Hardy.

Společně s rodiči jeli na dovolenou do Thajska, kde chtěli poznávat přírodu, obyvatele a jiné zvyky. Na svoji cestu džunglí si domluvili průvodce, který jim organizoval celý výlet. První den byl zajímavý tím, že vystřídali několik dopravních prostředků. Jeli autobusem, autem a poté se vezli na slonech a pluli na voru. Ten je dopravil na první určené místo. Byla to osada Karenů. Karenské ženy si pro ně připravily kulturní program.

Všechny zajímalo, proč ženy nosí mosazné obruče na krku. Průvodce Takatén jim to řekl: Je to jejich tradice. Ženy a dívky tak vydělávají peníze pro své rodiny. Byla mezi nimi i mladá dívka Ma Nank s žirafím krkem, kterou Takatén miloval. Ten nechtěl, aby si jeho milá ničila zdraví a život. Jejím snem je studovat ve městě, ale tradice a nedostatek peněz jí to nedovolují. To partu zarazilo a bylo jim ji to líto. Večer odjeli do vedlejší vesnice, kde měli zajištěný nocleh. Alfa večer přemýšlela o Ma Nank a řekla si, že se chce vrátit do osady a dát jí peníze. Svěřila se Betě a ta řekla, že je už pozdě. Alfu to neodradilo, chtěla jít hned. K dvojčatům se přidala i Mariana. Byl v tom ale háček. Jak se dostanou nepozorovaně ven? A nevzbudí se rodiče? Kluci se probudili a nechtěli, aby šly holky samy. Nakonec se na noční výpravu vydali všichni. Jsou přece parta. Šli džunglí, kde se po chvíli ztratili a nastal jejich boj o přežití.

Zůstali bez vody, jídla a ohroženi neznámým zvířectvem. Mě se moc líbilo, že se dokázali napít z láčkovky, což je masožravá květina, která má na konci některých listů úponky zakončené jakousi baňkou s víčkem. Těm nádobám se říká láčky, ve kterých je tekutina, kterou ty kytky vylučujou a chytaj do ní hmyz. Někdy i malé ještěrky, nebo hlodavce. Ta láčka je vlastně past. Takže léčka. Já bych tu lepkavou tekutinu nedokázala ochutnat, protože bych nevěděla, jestli je to pitné. Kdybych ale umírala žízní, tak by mi nic jiného nezbylo. Raději bych se napila, než abych umřela. Potom tam bylo super, že Tim věděl jak získat vodu. A to tak, že našli vydlabaný kmen banánovníku, kde voda vzlíná z kořenů do kmenu. Také si dokázali z bambusových tyčí a banánových listů vytvořit přístřešek. Což mě zaujalo a hned jsem si o tom zjistila vice. Bylo mi jich líto, když na ně pořád lezla kdejaká havěť a pijavice. To musí bolet, když se pijavice přisaje. Raději to ani nechci vědět.

Jak to všechno dopadlo? Našli cestu zpět nebo je našli jejich rodiče? Pro tentokrát to dobře dopadlo. Rodiče je našli a nakonec došli i do osady, kde dali Ma Nank peníze na studium. Což mne velice potěšilo. Jedno poučení z toho ale plyne: Vždy se musíme řídit určitými zásadami nebo pravidly! V džungli jsou to zásady přežití.

Knížka se mi moc líbila. Byla napínavá, vtipná a ještě jsem se dozvěděla spoustu zajimavostí o rostlinách a zvířatech. Ráda bych si přečetla další příběhy party Gangu odvážných „Go!“. Také ji doporučuji těm, kteří mají rádi dobrodružství a napětí.

Autorkou recenze a ilustrace je Aneta Adámková, 13 let

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/recenze/ve-sparech-dzungle-1.html

www.bez-bot.cz

Cesta nadějného závodníka (patnáctiletého Bena, který se těžce zraní na lyžích) zpátky do života.

stránky http://www.bez-bot.cz/

VIDEO!!!

PEXESO ke knize: http://www.brezinova.cz/hry/pexesoBezBot.htm

  • Rok vydání: 2018
  • Napsáno: 2017
  • Stran: 144
  • Žánr: knihy pro dospívající
  • Ilustrátor: Jakub Troják
  • Nakladatel: Cattacan
  • Náklad:
  • ISBN 978-80-903782-8-5
  • Poznámka 1: Kniha byla napsaná na popud Nadačního fondu Emil, který se stará o handicapované sportovce.
    https://www.emilnadace.cz/
  • Poznámka 2: Kniha byla zařazena do seznamu Nejlepší knihy dětem (za období 2017 – 2018).
  • Poznámka 3: Kniha byla zařazena do publikace New Czech Books. Spring 2019. Vydalo České literární centrum.
  • Poznámka 4: Kniha obdržela Cenu učitelů v anketě Suk – Čteme všichni za rok 2018.
  • Poznámka 5: Kniha byla nominovaná na Zlatou stuhu 2019.

 

ANOTACE:

Všechno začíná jako děsivé snové drama vážně zraněného mladého lyžaře Bena Brauna. Svět je najednou cizí, k realitě nelze dohlédnout, ze všeho vnímá jen náznaky.

Probuzení je ale ještě horší – Ben se musí vyrovnat s faktem, že přišel o obě nohy. Končí tím jeho život? Co bude dál? Ne, nejde to lehce. I když mu pomáhá jak nemocniční personál, tak rodiče, sestra a kamarádi z lyžařského oddílu – rozpačitý Oskar a sympaticky jedovatá Mikina. Vždyť ani oni to nemají snadné – nevědí, jak se chovat. O čem mohou mluvit a o čem raději ne?

Ben navíc začíná tušit, že cosi zůstalo zamlčeno. Má to něco společného s Dankou, dívkou na niž myslí? Záhada téměř detektivní…

Vzpruhou pro něj je jeho spolupacient Emil, který je na tom snad ještě hůře, ale nevzdal se. Toto přátelství pomáhá oběma. Své bolesti dokážou oba kluci léčit humorem – vtipem někdy infantilním, jindy cynicky drsným, ale vždy obrozujícím.

No ano, nakonec to dobře dopadne. Ale… pohádka to není.

 

UKÁZKA:

Vyburcuje mě pronikavý skřípot. Kov se tře o kov, ostře, jakoby s nářkem. Ale oči vytřeštím do jemně tikajícího ticha. Třeba se mi ten zvuk jenom zdál.
„No konečně. Prospal ses.“
Zatěkám pohledem do stran.
„Jak je?“ slyším.
„Blbě.“
„Neboj. Zlepší se to.“
„Mám… žízeň.“
Skloní se nade mnou celá v bílém. Zasněžená do cukrářské uniformy. Na rtech ucítím brčko a v brčku čaj.
„Napij se. Pak zajdu pro doktora.“
Překvapením se rozkašlu.
„Nejsem v cukrárně?“
„Co?“ uletí jí smích. „Ne. Jsi v nemocnici.“
Její kroky zanikají v řinčení řetězů. Chci si rukama zacpat uši, ale nemám sílu je zvednout. Nemám sílu vůbec na nic. Usínám.

„Benjamíne!“
Máma? Máma. Připadá mi hrozně malá. Ale jak se blíží, narůstá do obřích rozměrů. Z ramen jí vlajou zplihlá zelená křídla. Vrhá se k mý posteli, jako by mě neviděla rok. Rozespale mžourám. Zahlédnu tátovu typicky se klátící postavu. A Vendy. Drží za ruku malýho kluka. To je přece Damík! Proč jsou tu všichni? A v těch halabala uvázaných zelených pláštích. Náhle mi zatrne. Jsem v nemocnici. Všechny ty přístroje kolem… Co když… umírám? Chtěl bych se posadit, ale jsem tak strašně unavený. Nemůžu.
„Co se stalo?“ vysoukám ze sebe a plný náhlé úzkosti těkám z jednoho na druhého.
Postavy podivně splývají. Zkusím mdle zatřepat hlavou, abych zahnal mlhu, která se v cárech povaluje místností. Usilovně se soustředím na jejich obličeje. Máma má červený oči. Vendy rozmazaný. Damián vykulený. Táta… nevím. Táta očima uhýbá.
„Tak co je, sakra?“
„Měl jsi nehodu,“ hlesne máma. „Na lyžích.“

 

„Benův příběh prožívám, jako bych mu nahlížela přes rameno,“ píše autorka Ivona Březinová. „Sleduji jeho počínání, jako bych sledovala jeho blog. Ale Ben není bloger. Zpočátku jím ani nemůže být; je jen plný bolesti a strachu člověka, z kterého se v několika vteřinách stal „ležák“. Prostřednictvím příběhu ale skenujeme jeho myšlenky, vidíme jeho tápání a boj s nepřízní osudu jakoby v přímém přenosu. I když je to příběh velmi osobní, je vzkazem pro spoustu lidí. Internet je veřejný prostor. Proto i název příběhu má podobu webových stránek.“

 

 

 

 

 

ČLÁNKY, RECENZE A ROZHOVORY KE KNIZE

Kniha byla zařazena do publikace vydané Českým literárním centrem, Czech New Books. Spring 2019.

RECENZE 1:
CO SE LÍBÍ KNIHKUPCŮM V GALERII BUTOVICE
www.bez-bot.cz

Přijít o nohy je tragédie, s níž je často takřka nemožné se úplně vyrovnat. Patnáctiletý Ben Braun ztratí obě nohy při nehodě na lyžích, ale i přes počáteční hlubokou beznaděj, vztek i apatii v sobě dokáže najít natolik pevnou vůli, aby začal znovu. S humorem, vervou, bezvýhradným přijetím a v neposlední řadě báječným podpůrným týmem se pouští do cvičení a zvyká si na nové možnosti.

Ben Braun je silná, sympatická postava a svým nezdolným, místy osvěžujícím šibeničním smyslem pro humor a odhodláním motivuje všechny, kdo se ocitnou v podobné situaci, ať už na straně „ampuťáka“, nebo jeho blízkých.

Ivona Březinová odvedla při zpracování tématu pro Nadační fond Emil skvělou práci. Kniha představuje přesně to, co by měla, je čtivá, jazykem blízká cílové skupině dospívajících, čiší z ní empatie a naděje, a jako bonus je zábavnou přehlídkou češtiny a jejích rozličných slovních obratů opírajících se o nohy či chůzi. A konečně – sdělení knihy je univerzální. Motivaci a odvahu v ní najde kdokoli, koho kdy život přivedl do bezútěšné situace, kdo přišel zdánlivě o všechno, komu se zhroutil svět. Ukazuje, že i přes neštěstí se dá žít dál, že ve všem se dá najít světlo.

Kosmas, 26. 6. 2018

RECENZE 2:
Recenze: www.bez-bot.cz vás zasáhne nevídanou silou

Kukátko, 10.7.2018

Kniha www.bez-bot.cz Ivony Březinové je primárně určena pro teenagery. A o čem je? O chlapci po úraze a jeho kamarádech. A především o boji, výhrách a prohrách, které jsou jeho nedílnou součástí. Určitě i o tom, že dokud bojujete, nelze prohrát.

Ivona Březinová je uznávanou autorkou knížek pro mladistvé. Nevyhýbá se vážným tématům. Píše především o současných dětech a pro současné děti.

Kniha je cílena na dospívající čtenáře. Tomu je přizpůsobena po grafické stránce i jazykem, který autorka zvolila. Je psaná ich formou, díky čemuž se dostanete k Benjamínovi tak blízko, jak jen to je možné. Budete s ním v každou chvíli. Ve vzpomínkách na úraz, i v prvních okamžicích po probuzení v nemocnici. Projdete s ním krůček po krůčku uzdravováním i rekonvalescencí. Zažijete s ním beznaděj i záblesky nicotného světýlka lepších časů.

Fatální boj o zachování sebe sama sledujete pohledem dospívajícího chlapce Bena s odzbrojující uvěřitelností. Ani na okamžik se vám nezdá, že by jen někdo dospělý a znalý hrál chlapce po amputaci končetin. Benjamínův projev je maximálně autentický a velmi rychle se s ním dospívající čtenář ztotožní.

Samotný příběh by se dal rozdělit do několika rovin. V jedné sledujeme Benjamínovy pokroky a pády při léčbě a rekonvalescenci. Ale není to jen on, kdo se musí s novými skutečnostmi srovnat. Jsou tu jeho rodiče. Snaží se být zodpovědní, pozitivní a syna motivovat a pomáhat mu. Přitom je nejdůležitější, že zkrátka jsou. S odzbrojující upřímností a drtivou silou faktu.

Ne, Benjamin není patetický nebo přehnaně uslzený. Je silný a dospělý tak, jak si přeje dítě v jeho věku být. Nezastírá v sobě ani toho zraněného malého kluka, který neví, co bude, ale chápe, že některé věci již nikdy nebudou tak, jak bývaly.

Také nesmíme zapomínat na celý příběh, jehož součástí bylo Benjaminovo trauma. Střípek po střípku skládá vzpomínky na události před nehodou stejně jako střípky svého života a toho, co z něj bude, pokud bude sám chtít.

Jsou tu i Benovi kamarádi. I pro ně je jeho handicap třináctou komnatou, kterou najednou musí otevřít. Už to není nějaký kluk z televize, už je to jejich kamarád, který má jméno a seděl s nimi ve třídě.

Název knihy je odkazem na webové stránky, kde se dozvíte více o knize a dostanete se i k nadačnímu fondu Emil, který pomáhá handicapovaným dětem. Knihu nelze recenzovat tak, jako by to byl jakýkoliv příběh. Kniha je něčím víc. Je návodem pro handicapované, jak se s faktem postižení vyrovnat. Je příručkou pro ty, kteří se ocitli v okruhu blízkých nebo přátel někoho s handicapem a neví, co mají dělat, co se bude dít, co následovat a čím mohou pomoci.

www.bez-bot.cz je kniha, která má potenciál žít svým vlastním životem. Nejde o to, jak dopadne. Jde o to, že říká, že všechno dopadne tak, jak chceme, i když máme pocit, že nám nezbylo už vůbec nic.

S knížkou mohou pracovat školy i nemocnice. Umím si představit, že bude něčím, co lze podat, když dojdou slova. Benjamín boří bariéry, které brání v plnohodnotném životě handicapovaným víc, než ty reálné terénní.

WWW.bez-bot.cz je poměrné útlá knížka, která svým subtilním vzhledem úspěšně tají, jak mnoho v sobě ukrývá. Napsat ji, chtělo odvahu. Číst ji, možná stejnou. A změnit něco v životě s handicapem, chce tu největší, ale výsledek stojí za to. Oceňuji humor, mnohdy černý, který odkrývá syrovou podstatu skutečnosti a chrání knihu od patosu a sentimentu.

Kristina Doubravová

www.bez-bot.cz, Ivona Březinová, Cattacan, 2018

https://www.kukatko.cz/recenze-www-bez-bot-cz-vas-zasahne-nevidanou-silou/

 

RECENZE 3:
Čtenářská recenze: Ivona Březinová – www.bez-bot.cz

25.6.2018Příběh Benjamina Brauna v knížce www.bez-bot.cz, začíná jako zlý sen. Hned pořádná nálož pěkně od začátku. Uzemní vás, odrovná, ale zároveň vás cosi nutí číst dál. Takhle to přece nemůže skončit… Ben je mladý, nadějný lyžař, který díky hloupé sázce s kamarádem udělá největší kravinu svého života a na neovladatelných lyžích vlítne pod kola sypače. Přijde o obě nohy. Život pro něj nemá cenu, nevidí budoucnost, smysl života, nechce… Nechce nic… Díky neuvěřitelnému nasazení lékařů a nemocničního personálu, i díky rodině a kamarádům a také trenérovi, však Ben pomalu přichází na to, že stojí za to žít. A že jeho cesta není u konce, jen se ubírá jinudy než dosud.

Benův život se ze dne na den změní. Probuzení v nemocnici je šok. Nejen pro Bena… Ben odmítá komunikovat, odmítá jíst, nechce si připustit realitu, ve které vidí jen bezvýchodnost. Rodiče jsou paralyzováni, špatně snášejí obrovský příval emocí a bolesti na duši, což je na jednu stranu pochopitelné. Jenže někde se musí začít bojovat… Musí být přece cesta ven z tohohle začarovaného kruhu.

Ben, Braun, dno, vztek, strach, kluk, smích, šok, pád, kop, Rút, krok a START – to jsou názvy kapitol, které představují etapy postupného přijímání reality, seznamování se s novým životem a otevírání dveří, které byly dosud pro Bena uzamčeny, nebo je jednoduše nepotřeboval. Není to jednoduché, ale není to ani nerealizovatelné. Podprahově je tu vzdaný hold nemocničnímu personálu, který se s trpělivostí a neutuchající péčí čtyřiadvacet hodin denně stará o pacienty po těžkých nehodách a nemocech a nenechá je padnout a propadat trudomyslnosti, přestože k ní leckdy není daleko.

Ač jsem si při čtení pěkně poplakala, tohle není srdceryvný doják se špatným koncem. Je to příběh o dospívajícím klukovi a jeho nové cestě a smyslu života po traumatizující nehodě.

Kniha www.bez-bot.cz vznikla proto, aby provedla handicapované a jejich nejbližší procesem přijetí nové životní motivace. Snaží se pochopit vnitřní rozpoložení a pocity člověka, kterého dramatická osobní změna potkala. Autorka Ivona Březinová se toho zhostila na jedničku a Benův příběh popsala s neuvěřitelnou dávkou empatie. Je to hlavně příběh o vítězství sama nad sebou, o nezdolné vůli a odhodlání. To všechno však potřebuje do života každý člověk, nejen handicapovaný. Každý z nás totiž někdy dojde do určité životní fáze, kdy musí zabojovat. A nejvíc sám se sebou. Nikdy to ale nesmíme vzdát.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

https://www.knizniklub.cz/knihy/333900-www-bez-bot-cz.html#additional-info–content–recension

RECENZE 4:
Perpetuum 20. 8. 2018

 „Člověk by měl umět i zatnout zuby, když jde za svým snem“, říká v rozhovoru spisovatelka Ivona Březinová

Na kontě má desítky knih pro děti a nevyhýbá se ani kontroverzním tématům. V rozhovoru mluví o talentu, životních cestách i knize na objednávku, která pomáhá lidem s hendikepem.

 Redakce  20.8.2018

FacebookTwitterPocketSdílet e-mailemVytisknout

Spisovatelkou jste prý toužila být už odmalička. To jste opravdu nikdy nechtěla být ničím jiným?

Nevím, jak vážně jsem to myslela, když jsem v pěti letech doma oznámila, že budu spisovatelkou, notabene pokud jsem se v té době uměla sotva podepsat, ale pravda je, že na spisovatelku jsem si hrála celé dětství. Ve škole jsem vynikala ve čtení a později hlavně v psaní slohů. V číslech jsem naopak zálibu nikdy nenašla a vzájemná nevraživost mě bohužel provází dodneška, což považuji za velkou slabinu. Kromě čtení a psaní jsem vždycky měla ráda přírodu. Díky mamince, učitelce přírodopisu a chemie, jsem pročítala nejrůznější populárně naučné knihy. Bavila mě hlavně botanika. Troufám si říct, že na konci osmého ročníku jsem dokázala poznat a pojmenovat většinu rostlin vyskytujících se na našem území. Dneska bych to už nesvedla. Na gymnáziu jsem se dostala do třídy s přírodovědným zaměřením a plánovala jsem, že se jednou budu zabývat výzkumem lišejníků. Jenže… můj třídní profesor Jan Houška, který nás měl na češtinu, vydal v době, kdy nás učil, sbírku básní a knihu povídek. My, kteří jsme psali, a bylo nás ve třídě víc, jsme mu o přestávkách nosili svoje výtvory. Pan profesor nás v psaní podporoval a naše texty posílal do literárních soutěží. A to rozhodlo. Po vzoru svého třídního jsem si umínila, že po maturitě vystuduji český jazyk a literaturu na pedagogické fakultě. Plánovala jsem, že jednou budu učit na gymnáziu jako on a vedle učení budu psát knihy.

A to se povedlo…

Částečně. S učením to byla cesta, která postupně slábla, až se úplně vytratila. Nikdy jsem totiž na základní ani na střední škole neučila. Po absolvování fakulty jsem zůstala na katedře bohemistiky a vedla semináře české literatury 19. a začátku 20. století, chvilku pak i semináře o literatuře pro děti a mládež. Pak jsem se vdala a na mateřské dovolené jsem začala psát knihy pro děti. Takže učitelkou jsem se nestala, spisovatelkou nakonec ano.

Nechybí vám kontakt s dětmi, s žáky?

Ale vůbec ne. Jsem s nimi velmi často. Kromě psaní totiž spousty času věnuji autorským čtením a besedám se čtenáři. Jezdím do knihoven a škol po celé republice, často i na Slovensko, a s dětmi všech věkových kategorií si o svých knihách povídám. V mateřských školách někdy i pomocí maňásků, pokud jsem na učňáku, vytáhnu třeba téma narkomanie. Každá věková kategorie vyžaduje jiný přístup, a to se týká nejen knižního zpracování, ale i povídání při osobním setkání. Literárních besed mám za sebou už opravdu hodně, jen v loňském roce jsem jich absolvovala kolem sto osmdesáti. V současné době jsem nucená tyto aktivity výrazně utlumit, mimo jiné i proto, že mám hlavu plnou nápadů, a přitom nestíhám psát.

Pouhá znalost řemesla k napsání opravdu dobré knihy nestačí.

Před časem jste ale vyučovala i tvůrčí psaní, je to tak?

Ano, bylo to šest velmi intenzivních let, kdy jsem působila na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Nejprve jako lektorka tvůrčího psaní, pak jako vedoucí katedry tvůrčího psaní, a nakonec i jako prorektorka pro ediční a uměleckou činnost. Pyšná jsem ale především na to, že se mi podařilo každý školní rok uzavřít tím, že nejlepší studentské povídky vzniklé na mých seminářích vyšly ve společné povídkové sbírce, kterou vydalo některé z renomovaných nakladatelství jako je Albatros, Knižní klub nebo XYZ. Mám radost, že mnozí mí bývalí studenti, nyní magistři umění, dnes samostatně publikují, například Jiří Holub, Zuzana Frantová, Kateřina Hejlová, Ladislav Karpianus, Ilona Fryčová a další.

Dá se tedy psaní knih naučit?

Samotná škola z člověka spisovatele neudělá. Na obor jsou přijímáni studenti na základě talentových zkoušek. Na škole si osvojí řemeslo, získají know-how, pod vedením mentora jsou nuceni intenzivně psát, takže neustále trénují, zkouší své možnosti a učí se své texty vybrušovat. Ale každý má svůj strop daný mírou talentu. Pouhá znalost řemesla k napsání opravdu dobré knihy nestačí. Ale těm, kteří v sobě ten dar mají, může hodně pomoci. Literární akademie má dnes svého nástupce v podobě Vysoké školy kreativní komunikace, kde se kromě jiných oborů opět vyučuje i program Kreativní psaní.

Člověk možná podvědomě touží po tom, čeho je nakonec schopen dosáhnout.

Kdybyste dnes měla volit, jakou školu byste šla studovat?

Se schopnostmi, které mám, jsem myslím šla poměrně přímou cestou za svým snem. Při studiu češtiny jsem si vytříbila cit pro jazyk, studium literatury mi ukázalo nejrůznější literární formy a možnosti jejich využití. A i to, že jsem jako druhý obor měla dějepis, dnes mohu zúročit při psaní příběhů s historickou tematikou. Pokud bych si ale mohla vybrat nějaký talent, šla bych dnes možná jinou cestou. Opět tvůrčí, ale přece jen jinak zaměřenou. Jako vědec bych zkoumala přírodní zákony, možná bych byla genetik, astronom, geofyzik, pracovala bych v oblasti kybernetiky, robotiky, bioniky… jenže schopnosti pro tyhle obory nemám, a proto jsem spokojená s tím, co dělám. Člověk možná podvědomě touží po tom, čeho je nakonec schopen dosáhnout. Říkám to i dětem na besedách. Většinou nás baví to, co nám jde. Tam je naše parketa, tam je možnost, jak dojít co nejdál, třeba až na vrchol. Jako teenager jsem nad dveřmi měla drobným písmem napsané nenápadné heslo: Snaž se dosáhnout toho, co máš rád, jinak budeš muset mít rád to, čeho dosáhneš (J. B. Shaw). Dosáhla jsem toho, že píšu knihy. Psaní se stalo nejen mým koníčkem, ale i mou profesí. A to považuji za obrovské životní štěstí.

A co Benjamin Braun ve vaší knize www.bez-bot.cz? Ten toho štěstí moc neměl.

Mohlo by to tak vypadat. Když je vám patnáct, máte kolem sebe kamarády, jste zamilovaný, chystáte se dělat přijímačky na gymnázium, a navíc máte našlápnuto stát se vrcholovým sportovcem, a pak najednou jedna vteřina všechno škrtne a vy se probudíte na jednotce intenzivní péče s amputovanýma nohama, nemůžete mluvit o štěstí. Nemáte chuť mluvit vůbec. Vlastně nemáte chuť ani žít. A přitom okolí vám říká, jaké jste měli štěstí, že vůbec žijete. Štěstí? Berete to jako výsměch. Jenomže Ben je bojovník. A má kolem sebe lidi, o které se může opřít. Postupně vylézá z ulity, do které se uzavřel. S obrovským nasazením, které je ale občas střídáno hlubokými propady do beznaděje, a s odzbrojujícím drsným humorem se opět staví na nohy. Doslova. Dostává protézy a učí se znovu chodit. Chce přece jít na rande, s kamarády do kina, chce nastoupit na gymnázium a jednou se věnovat protetice. Učí se běhat, plavat, jezdit na kole… vím, že se jednou zase postaví i na lyže a bude závodit jako dřív. Napsala jsem ho takového, aby to dokázal. On na to má. Má v sobě i schopnost ukázat ostatním, že ani tak strašným devastujícím zraněním život nekončí. Je možné najít jinou cestu, která člověka dovede až k vysněnému cíli. Měli bychom to mít na paměti, i když nohy máme. Prostě zatnout zuby a jít.

Jak vás vůbec napadlo takové téma na knihu pro teenagery?

Abych řekla pravdu, nenapadlo. Knihu jsem napsala na popud nakladatelství Cattacan a Nadačního fondu Emil, který se stará o mladé hendikepované sportovce. Asi si řekli, že když jsem dokázala psát o gamblerech, narkomanech a anorektičkách (triptych Holky na vodítku), o Alzheimerově chorobě (Lentilka pro dědu Edu), nebo o autistech (Řvi potichu, brácho), tak zvládnu napsat i beznohého patnáctiletého kluka. Lhala bych, kdybych tvrdila, že to bylo snadné. Bylo to velmi vyčerpávající psaní. Nejen co se odborné přípravy týče, i samotné vytváření příběhu pro mě bylo velmi bolestivé. Ale jsem ráda, že jsem do toho šla. Ben Braun vznikl v mé fantazii a teď už kráčí vstříc čtenářům. Kéž by jich bylo co nejvíc, protože část výtěžku knihy putuje na pomoc skutečným holkám a klukům, kteří to potřebují. I oni si totiž chtějí splnit své sny.

https://perpetuum.cz/2018/08/clovek-by-mel-umet-i-zatnout-zuby-kdyz-jde-za-svym-snem-rika-v-rozhovoru-spisovatelka-ivona-brezinova/

 

RECENZE 5:
Právo, 21. 8. 2018

RECENZE 6:
Článek v časopisu Naše rodina 35/2018, s.14:

NR35-18 web 14

RECENZE 7:
ABC č. 23  / 2018 (6. 11. 2018)

RECENZE 8:
časopis Vozka. září 2018, č. 3, s.22 – 24,


RECENZE 9:
Tvar č. 18 / 2018, Pavel Horký

RECENZE 10:

Časopis Můžeš. č.12/2018 – 1/2019. s. 33, napsala Michaela Zindelová

RECENZE 11:

NEJLEPŠÍ KNIHY DĚTEM – 2017/2018

 

 

 

 

 

 

Kočka Kačka

Souborné vydání knih O kočce Kačce a Kočka Kačka herečkou s novými ilustracemi.
Příběh vyprávěný kočičkou ukazuje, že i kočky mají své životní sny.

  • Rok vydání: 2018
  • Napsáno: 1998
  • Stran: 72
  • Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou
  • Ilustrace: Katarína Ilkovičová
  • Nakladatel: Euromedia, edice Pikola, řada Čtu bez pomoci
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-7549-731-4
  • Poznámka: Kniha vznikla sloučením knih O kočce Kačce (1999)  a Kočka Kačka herečkou (1999).
  • Poznámka 2: Ke knize napsala Metodiku Vendula Noháčová. Euromedia 2018.
  • V roce 2000 oceněno Zlatou stuhou.

UKÁZKY:

METODIKA KE KNIZE:

 

UKÁZKA v časopisu Mateřídouška 5/2018

katalog Knížata- podzim 2018

Začarovaná třída (5. vydání)

Páté vydání knihy je totožné se čtvrtým vydáním. Do 3. ročníku ZŠ přijdou tři noví žáci – trojčata Čáryfuk, Máryfuk a Podkočárník. Jsou z romské kouzelnické rodiny. A sami také dokážou kouzlit. To se pak ve třídě dějí divy!

obalZacarovanaTridaV4

 

Holky na vodítku – Jmenuji se Alice (3. vydání)

Třetí vydání příběhu narkomanky Alice. Od nevinně se tvářících experimentů s léky až po drsný pád na heroinové dno. Kniha se v jedné rovině odehrává v léčebně, v druhé je psaná jako Alicin deník.

PŘEDSÁDKA:

 

RECENZE 1:

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Holky na vodítku – Jmenuji se Alice

10.5.2018

Středoškolačka Alice bývala normální pohodová holka z docela obyčejné rodiny. Její máma učila na prvním stupni, byla trošku pedantská, a taky vystreslá, a nebyla zvyklá na odmlouvání, táta podnikal, na rodinu neměl pořádně čas, hodně kouřil a málo mluvil a často byl fuč. Běžný model rodičů dnešní uspěchané doby. Veškerou pozornost v rodině si na sebe navíc stáhnul mladší brácha Vilím, který se narodil nedonošený a často byl nemocný. S Alicí ale žádné problémy nebyly. Od malička jí všechno šlo, byla samostatná, rychlá a spolehlivá. Všichni si zvykli, že má výborné známky a vše šlo tak nějak samo. A tak si rodiče vysnili, že z Alice bude lékařka.

Jenže na střední škole už to nešlo tak hladce, a z Alice byla najednou trojkařka a to ještě s odřenýma ušima. Doma byl oheň na střeše, zákaz všeho, a Alice se musela začít doma učit. Ležela v knížkách od rána do večera, byla z toho strašně unavená a bála se, že to nezvládne a že rodiče zklame. Její kamarádky školu zvládaly bez větších problémů, což bylo Alici záhadou. Nebyly nijak zvlášť chytré, nic moc se neučily, ale školu „dávaly“ v pohodě. Jednou nabídly Alici tabletku na koncentraci a pozornost a tím se spustil kolotoč, ze kterého už Alice nedokázala sama seskočit.

Byla jsem bez energie. Vyčerpaná školou i máminejma ustavičnejma výčitkama. Ale stačilo spolknout malou bílou tabletku a člověka to rázem nastartovalo k neuvěřitelnejm výkonům.

Tabletky chvilku fungovaly, ale brzy přestalo stačit množství. Alice se sice ve škole zlepšila, jenže brzy chtěla víc a navíc se začala nudit. Tolik energie potřebovalo ven. Na diskotéce potkala jednoho kluka, se kterým si občas dala trávu, ale až uhrančivý Metod ji přivedl k tvrdým drogám. Nešlo odolat. Ani jednomu. A kolotoč začal zrychlovat. Absence ve škole, zvyšování dávek, vyhazov z domova, krádeže, rozprodávání věcí, detox, znovu drogy a ještě víc… Alice už nedokázala o svém životě rozhodovat sama, a tak ji rodiče odvezli do léčebny s nadějí, že snad je ještě cesta zpět.

Jenže ani léčebna neznamená, že je vyhráno. Alicin boj s drogami je běh na dlouhou trať. Knížka nekončí happy endem, jak to všechno krásně dopadlo a drogy jsou pryč. Otevřený konec, zda Alice vytrvá, a dokáže se z drog vymanit, dává tušit nelehký a trvalý boj hlavně jí samé se sebou. Z pár zdánlivě nevinných revolt je zakrátko boj o existenci, o budoucnost, o vlastní život. A nezbývá než věřit, že Alice bude mít dost vůle a odvahy se s tím poprat a že nad ní rodina nezlomí hůl nadobro. Vše je ale jen na ní.

V knize se střídají dvě roviny, kdy první rovinou je volně vyprávěný terapeutický deník Alice o tom, jak to všechno bylo, a druhou rovinou jsou pak pocity a zážitky z léčebny, probíhající v přítomném čase, který je pro čtenáře velmi autentický.Spisovatelka Ivona Březinová je zkušená autorka knih pro děti a mládež, kterých má na svém kontě již více než 100. V jejím portfoliu najdete jak knihy pro předškoláky a školáky, tak pro teenagery. Právě na ně číhá s nově nabitou volností i nejvíce rizik, ke kterým bychom neměli být jako rodiče lhostejní. Edice Holky na vodítku poukazuje na závažné problémy současných mladých dívek – drogy, bulimie, gamblerství atd. Dávám palec nahoru za to, že se Ivona Březinová nebojí kopnout do vosího hnízda a píše o tématech, které člověk začne většinou vnímat, až když už je poněkud pozdě a je třeba radikální řešení. Z autenticity příběhu až mrazí a snad i díky téhle knížce pochopí dnešní teenageři, že tudy cesta opravdu nevede a zdánlivě rychlá a účinná pomoc může být v první řadě rychlou cestou do pekla, odkud nemusí být cesty zpět.

Autorkou recenze  pro Knižní klub je Lucie Bednářová
https://www.knizniklub.cz/knihy/314920-holky-na-voditku-jmenuji-se-alice.html#additional-info–content–recension

RECENZE 2:

Lucie Cooper – čtenářská recenze (Kosmas)

Tíživé téma drog, které pomalu a plíživě vlezou do leckteré slušné rodiny. A to se stalo i Alici, dívce, na kterou měla rodina vysoké nároky a málo času. Ale je třeba si položit otázku, zda je to důvod k tomu, aby dítě, vlastně už mladý dospělý, začal brát drogy. Jenže když se to stane, a než se to provalí, uteče docela dlouhá doba, a pak je cesta zpět (tedy cesta bez drog) poměrně obtížná. Nejdřív tabletka, pak trošku trávy, perníku, koksu… herák… A kudy tudy ven… Záleží na vůli, odhodlání, přístupu rodiny. Faktorů je mnoho, ale hlavní břímě nese feťák.
V knížce „Jmenuji se Alice – jsem narkomanka“ je skvěle rozdělený příběh na 2 roviny – jednou je vyprávění o tom, jak se to seběhlo a jak rychle lze do světa plného drog spadnout a druhou rovinou je přítomnost v léčebně, nelichotivá, všeodhalující, ve které probleskují jen malé jiskřičky naděje, že by to mohlo dopadnout dobře.
Knihu doporučuji všem dětem i dospívajícím, ale i jejich rodičům. Prevence není nikdy dost, ale tohle není příběh o kárání a o tom, co se nesmí. Tohle je příběh o tom, kam se nikdy nechceme dostat.

https://www.kosmas.cz/knihy/242236/jmenuji-se-alice/

Dorothy and the Glasses (arabsky)

 

Překlad rukopisu Dorotka a brýle do arabštiny. Malá Dorotka má strach, že nepatří do rodiny, kde jsou všichni, i ona, zrzaví, ale všichni kromě ní nosí brýle. Bojí se, že je kvůli tomu jiná.

  • Rok vydání: 2009
  • Napsáno: 2002
  • Stran: 32
  • Žánr: pro začínající čtenáře, příběhy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Mentor Llapashtica
  • Nakladatel: International Step by Step Association
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-1-60195-088-8
  • Poznámka 1: psáno pro projekt ISSA Step by Step
  • Poznámka 2: vyšlo albánsky, anglicky, arabsky, arménsky, (česky), francouzsky, chorvatsky, maďarsky, polsky, rumunsky, rusky, slovensky, srbsky, španělsky a ukrajinsky

Řvi potichu, brácho – Listování klubu Literární prádelna

Dramatizace knihy Řvi potichu, brácho.

Listování na knihu Řvi potichu brácho připravil literárně tvůrčí a vypravěčský klub Literární prádelna, který pracuje pod Městskou knihovnou Sedlčany, p. o.,  pod vedením knihovnice Jany Roškotové.
Premiéra Listování byla ve čtvrtek 16. 3. 2017 v Městské knihovně Sedlčany v rámci přehlídky souborů Růže pro Marii Š.
Představení se dostalo do celostátního finále pěti nejlepších souborů projektu Čtenář na jevišti 2017, které proběhlo 14. 12. 2017 v divadle Minor v Praze.
Listování bylo připraveno pod vedením knihovnice Jany Roškotové.
Osoby a obsazení:
Vypravěč: Tereza Pacovská
Patrik: Tereza Pacovská
Jeremiáš: Zuzana Caltová
Pamela: Ela Šibravová
Maminka: Renata Siváková
Děda: Andrea Dvořáková
Robin: Andrea Dvořáková
Babička: Zuzana Hončíková
Vlasta: Zuzana Hončíková
Šárka: Zuzana Hončíková
Fredy: Kamila Kolínová
Sousedka: Kamila Kolínová
Učitelka č. 2.: Kamila Kolínová
Učitelka: Tereza Marečková
Martina: Tereza Marečková
Policista: Tereza Marečková

Krič potichu, braček (slovensky)

Překlad knihy Řvi potichu, brácho do slovenštiny.  Příběh patnáctileté Pamely, jejího dvojčete Jeremiáše, kterému byl v dětství diagnostikovaný nízkofunkční autismus, a Pamelina spolužáka Patrika, který má Aspergerův syndrom.

 

  • Rok vydání: 2017
  • Napsáno: 2015
  • Stran: 208
  • Žánr: pro dospívající
  • Překlad: Gabriela Futová
  • Ilustrátor: Tomáš Kučerovský
  • Doslov: Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D., Gabriela Futová
  • Nakladatel: Perfekt
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-8046-871-2
  • Poznámka 1: původní české vydání Řvi potichu, brácho
  • Poznámka 2: Za vznik knihy děkuji sdružení NAUTIS (dříve APLA) a Gymnáziu Jiřího Gutha-Jarkovského v Praze, které studenty s PAS dlouhodobě integruje.
  • Ocenění knihy (české vydání): Suk – Cena knihovníků 2016, Suk – Cena učitelů 2016, nominace na cenu Magnesia Litera za rok 2016, Výroční cena nakladatelství Albatros v kategorii Literární text pro starší děti za rok 2016, Zlatá stuha 2017
  • Ocenění knihy (slovenské vydání): BIBIANA – Kniha jesene 2017
  • vyšlo: česky (Řvi potichu, brácho, 2016), makedonsky (Tивко, Bpeckaj, братче, 2019), polsky (Krzycz po cichu, braciszku, 2018), slovensky (Krič potichu, braček, 2017)

Ťapka, kočka stěhovavá

Kniha o osmileté Peťule, která je kvůli rozvodu rodičů v jejich střídavé péči. Jediným záchranným bodem je pro dívku v náročné situaci zpočátku jen kočka Ťapka, která se stěhuje s ní. Kniha je součástí knižní řady Má to háček, kterou píší Ivona Březinová a Petra Štarková (Štarková, Petra).

  • Rok vydání: 2017
  • Napsáno: 2017
  • Stran: 96
  • Žánr: knihy s dětským hrdinou
  • Ilustrátor: Darina Krygielová
  • Doslov: Petra Štarková, psycholožka a autorka dalších knih řady Má to háček (Lukáš a profesor Neptun)
  • Nakladatel: Albatros a Pasparta
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-00-04861-1
  • Poznámka 1: Kniha je součástí řady Má to háček
  • Poznámka 2: Ke knize vznikly tematické pracovní listy, které jsou ke stažení na www.pasparta.cz  LISTY ZDE
  • Poznámka 3: Kniha získala Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství v anketě Dětský knihomol 2017, Suk – Čteme všichni

ANOTACE:

Rodiče Peťuly, jsou rozvedení, ale o svou dceru se chtějí dál starat oba. A tak je Peťula ve střídavé péči. Týden bydlí u mámy, týden u táty. Jenže rodiče bydlí daleko, a tak Peťule nezbývá, než týden co týden střídat i školu, spolužáky a kamarády. Ještě že má svou věrnou kočku Ťapku, které veškeré přesouvání absolvuje s ní. A to se přitom kočky raději drží jednoho domu.

 

UKÁZKA 1:

Táta přijel pozdě. Sice jen o půl hodiny, ale i tak… Mamka pobíhala po bytě a dělala, že uklízí. Jenže všechno bylo uklizené. Pouze přendávala věci z místa na místo a zase zpátky. A kontrolovala mobil. Když viděla, že ji pozoruju, sedla si v kuchyni na židli.

„Nedáš si kafe?“ zeptala se mě roztržitě.

„Kafe?“ vytřeštila jsem oči, protože děti přece nepijí kafe, a mamka mi ho taky ještě nikdy nenabídla.

„Co? Řekla jsem kafe?“ pohlédla na mě s rozpačitým úsměvem. „Čaj. Myslela jsem samozřejmě čaj.“

„Nechci čaj,“ zavrtěla jsem hlavou. „Táta by pak musel stavět u každý pumpy.“

„No tak by stavěl. Bóže,“ odsekla mamka.

Chvíli jsme jen tak mlčky seděly. Mamka už nekoukala na mobil. Jen ukazováčkem pravý ruky lehce ťukala do stolu. Bam, bambibam, bam, bambibam, bam.

„Možná si to rozmyslel a nepřijede. Co myslíš, Ťapko?“ řekla jsem do ticha.

„Ale jdi… co by si rozmýšlel. To on dal k soudu tenhle návrh,“ odpověděla za Ťapku mamka.

„K soudu?“ nechápala jsem.

Věděla jsem, že k soudu chodí lidé, kteří udělali něco špatného.

„Tys něco provedla?“ podívala jsem se na mamku. „Nebo táta? Nebo… já? Řekla jsem něco špatně, jak tu tenkrát byla ta paní a vyptávala se, u koho bych chtěla bydlet?“

„Kristepane, Peťulko,“ vrhla se ke mně mamka a objala mě. „Ty jsi nic neprovedla. Vůbec nic. Ty jsi ta nejhodnější holčička na světě.“

„Tak proč…“

V tu chvíli se u dveří ozval zvonek a mamka vystartovala otevřít.

„To je dost!“ vyštěkla na tátu.

„Já vím. Jedu pozdě.“

„Že mě to nepřekvapuje,“ ucedila mamka.

Táta chtěl něco odpovědět, ale všiml si, že stojím za ní.

„Peťulko! Pojď ke mně!“

Vrhla jsem se mu do náruče. Vždyť jsem ho neviděla skoro měsíc.

UKÁZKA 2:

Nahrnuli jsme se do třídy. Chtěla jsem si sednout vedle Bedřišky, jako jsme seděly loni. Jenže na mém místě se roztahovala Luisa. Zůstala jsem překvapeně stát.

„Tady jsem vždycky seděla já,“ vysoukala jsem ze sebe.

„No, teď už tu nesedíš,“ ucedila Luisa.

„Ale…“

Pohlédla jsem na Bedřišku. Ta sklopila oči a mlčky si vytahovala z batůžku učení.

„Bedřiško, řekni něco,“ vybídla jsem ji. „Sedíme vždycky spolu.“

„Co mám říkat?“ hlesla Bedřiška. „Paní učitelka řekla, že si mám vybrat.“

„A ty sis vybrala Luisu?“ vydechla jsem nevěřícně.

„Já bych chtěla sedět s tebou,“ podívala se na mě konečně Bedřiška. „Jenže pořád. Nechci být každý druhý týden v lavici sama.“

Cítila jsem, že se mi chce brečet. Radši jsem se honem otočila a šla jsem si sednout do volné lavice. Ani nevíš, Ťapko, jak moc mi v tu chvíli bylo smutno. Vlastně… ty jediná to víš. Ty jediná jsi totiž opravdová kamarádka.

„Vidím, že už tu máme Peťulku Holečkovou,“ řekla paní učitelka, sotva vešla do třídy. „Ráda tě vítám. Jak se ti líbí ve škole v Týně?“

„Líbí.“

„Maminka mi říkala, že budeš střídat školu po týdnu, ano?“

„Ano.“

„Tak… tak ať to všechno zvládáš bez problémů. Kdybys cokoliv potřebovala, přijď za mnou, ano?“

„Ano.“

Nechtělo se mi mluvit, Ťapko. Chtělo se mi brečet. Proč všichni chodí do jedné školy, jenom já musím chodit do dvou? Všichni taky přinesli nakreslený obrázek z prázdnin, jenom já jsem o tom nevěděla. A to ještě nebylo všechno!

„Otevřete si čítanky na straně patnáct,“ řekla paní učitelka. „Přečtěte si první odstavec příběhu a vypište z něj do sešitu všechna chlapecká jména.“

Otevřela jsem čítanku. Na straně patnáct byl obrázek. Na vedlejší stránce básnička. Žádný příběh. Rozhlédla jsem se po třídě. Většina dětí už četla. Někteří dokonce psali. Co teď? Zvedla jsem ruku.

„Copak, Peťulko?“

„Na straně patnáct je obrázek,“ zamumlala jsem.

„Jaký obrázek?“ otočil se k mé lavici Sebík. „Máš otevřenou špatnou stránku.“

Sebík vyskočil, aby mi pomohl správnou stránku nalistovat. Ve chvíli se zarazil.

„Jé, ona má úplně špatnou čítanku,“ vypískl udiveně.

„Sedni si, Sebastiáne,“ řekla paní učitelka a sama přistoupila k mé lavici. „Ukaž? No, ve škole v Týně se zřejmě učíte z jiných učebnic, než jaké mají žáci tady.“

Polekaně jsem na paní učitelku pohlédla. Nebude se zlobit? Naštěstí se nezlobila.

„O přestávce za mnou přijď do kabinetu, Peťulko. Všechny učebnice spolu projdeme. A pokud se nějaká bude lišit, dostaneš jinou.“

No bezva. Vůbec jsem nechápala, jak to teda bude.

GO! – Nevinná lavina

Měla to být krátká hřebenová túra z jedné krkonošské boudy na druhou. Šest dětí na běžkách však cestou překvapí sněhová vánice, v které ztratí orientaci. A to netuší, že je vyhlášeno lavinové nebezpečí. Co si počnou, aby se pokusili přežít mrazivou noc v zasněžené krajině?

POSTAVY:

MAPA MÍSTA, KDE SE PŘÍBĚH ODEHRÁVÁ:

ANOTACE:
Mariana, Jonáš, Tim, Hardy a dvojčata Alfa a Beta se sjíždějí do Krkonoš, aby strávili příjemný týden na lyžích. Hned první den se vydají na Výrovku, kde má být většina party ubytovaná. Krátká cesta se změní v nečekané drama prudkým zvratem slunečného počasí v husou sněhovou vánici. Stmívá se a chata je v nedohlednu – šestice je donucena překonat mrazivou noc venku. Přežije Gang odvážných, když na horách navíc hrozí laviny?

UKÁZKA:

Znovu namáhavě vykročili. Bojovali o každý metr, aby už z téhle šlamastiky byli konečně venku.

„Hrozně se to smeká,“ pobrekávala Beta.

Vtom Alfa, která šla před ní hned za Timem, upadla a Tima stáhla na zem s sebou. Hardy ucítil tah na opasku a vší silou se zapřel hůlkami do svahu, aby pád kamarádů za sebou udržel. Už se zdálo, že to zvládne, když jedna z hůlek praskla. Hardy zakolísal a v příští chvíli klouzal dolů za Timem a Alfou.

„Pozor! Padáme!“ křičel Hardy.

Padající skupinka vzápětí strhla i Betu. Zdálo se nevyhnutelné, že postupně spadnou všichni. Kluzké bundy na ledu naberou rychlost a všichni se zřítí po stráni dolů.

Jonášovi prolítly hlavou mikrozáblesky myšlenek. Zaseknout cepín! Nemám. Zapřít se nohama, aby se mačky zakously do ledu. Nemám mačky! Hůlky jsou na nic. Chytit se! Čehokoliv! Honem! Hned!

Mariana napjala všechny svaly a připravila se na prudké škubnutí. Stejně měla vteřinu pocit, že jí trhnutí vykloubilo ruku. Jonáš totiž v poslední chvíli skočil stranou a veškerou silou, kterou v sobě měl, se chytil kmínku nízké kleče. V hustém sněžení ji spíš tušil, než viděl, ale byla tam. Teď ji pevně svíral prsty a doufal, že se udrží. Vnímal, jak se mu dlouhá šála, která ho spojovala s Marianou, zařezává do pasu, a podvědomě cítil, jak se vlněná vlákna napínají k prasknutí. Ale náhle tah povolil.

Jonáš se bál, jestli se zbytek skupiny neutrhl. Některá šála, šátek, uzel nebo spona na opasku mohly povolit. Naštěstí to bylo jinak. Hardymu se konečně podařilo zabrzdit a tělem zastavit pád ostatních.

„Jsme všichni?“ křikl Jonáš rozechvěle, když si troufl rozevřít prsty a pustit se kmínku kleče.

„Jo.“

„A celí?“ ujišťovala se Mariana.

Postupně se ozývali ještě se třesoucími hlasy. Poslední Hardy.

„Cítím se jako po srážce s trojhlavým nosorožcem,“ hekl. „Ale na kousky zatím nejsem.“

Postupně se slezli do těsného hloučku.

„Co teď?“ vzpamatoval se jako první Tim. „Sklouzli jsme zpátky o pěkných pár metrů.“

„Ani si netroufám odhadnout o kolik,“ přiznal Hardy.

„Já už nahoru nelezu,“ rozbrečela se Beta.

Všichni včetně Hardyho čekali, že si teď vezme slovo Alfa a pořádně to dvojčeti vytmaví. K překvapení všech se Alfa přihlásila nezvykle tichým hlasem, sotva ji v burácení větru slyšeli.

„Já už taky nemůžu.“

„Holky!“ vyjekl Jonáš. „Nemůžeme to přece vzdát. Jsme Gang odvážných. Musíme se zvednout a jít. Půjdeme pomalu a opatrně. Tentokrát se nám to určitě podaří.“

„Jděte sami,“ hlesla Alfa. „Já dál nejdu.“

„Myslím, že je čas si přiznat, že potřebujeme pomoc,“ vzala si slovo Mariana. „Nevím, jak dlouho už tady takhle blbneme, ale mám dojem, že rodiče nás pomalu začnou postrádat. Vlastně se divím, že nám ještě nikdo nevolal.“

„Táta přece volal,“ ozval se Tim zadrhlým chrapotem. „Řekl jsem mu, že jsme před chatou. No, vždyť už jsme tam skoro byli, na dohled,“ dodal zoufale. „Kdybych neupustil mobil, tak…“

„Mí rodiče jsou na sjezdovce,“ podotkl Jonáš. „I když… v tomhle počasí… nevím.“

„S našima jsme domluvení, že si zavoláme večer,“ řekl Hardy. „Do tý doby nemají důvod se znepokojovat.“

„A mojí mámě je od rána špatně. Možná spí,“ uzavřela Mariana. „Takže se vlastně nemůžeme divit, že zatím nikdo nevolal,“ shrnul to Jonáš. „Naštěstí. Zbytečně by panikařili.“

„To je možný,“ namítla Mariana, „ale jestli se tu ještě nějakou dobu budeme marně snažit vyšplhat na značenou cestu, začneme panikařit my. A to bych vážně nerada. Takže volám. Souhlasíte?“

„Mariana má pravdu,“ zabručel Hardy. „Volej,“ kývl na ni. „Někdo nám musí přijít na pomoc.“

Mariana vylovila z kapsy mobil a zapnula ho. Nic.

„Co je?“ broukla nespokojeně a pokusila se úkon zopakovat. Zase nic. „To není možný! Došla baterka,“ vrtěla nechápavě hlavou. „Ještě ráno jsem měla šedesát procent.“

„Sledovala jsi na něm celej přenos Horský služby,“ připomněl Tim. „A pak jste se ještě cestou s holkama furt fotily.“

„No jo vlastně,“ popadla se Mariana za hlavu. „Teď si vzpomínám, že mi při posledním focení probliklo upozornění, že mám mobil zapojit do nabíječky. Myslela jsem, že to vydrží. Sakra!“

„Funkčnost baterie v chladu rychle klesá. Uvádí se, že… tak nic,“ zmlkl radši Tim, když zachytil Hardyho výhrůžný pohled.

Na teoretické přednášky o životnosti baterií tu nikdo neměl náladu.

„Volám já,“ oznámil Hardy a sáhl do kapsy.

Ruka mu ale zůstala uvnitř a obličej mu podivně ztuhl.

„Hardy?“

Hardy sáhl do druhé kapsy. Pak do obou náprsních kapes a znovu do kapes na bocích.

„Hardy!“

Pantomima se v rychlém sledu opakovala. Hardy se plácal do hrudi i do boků, ale smíchy to nebylo.

„Hardy, nechceš nám říct, že mobil nemáš, viď, že ne?“ zašeptala Mariana stísněným hlasem.

„Já… asi mi vypadl, jak jsem prozváněl ten Timův. Nebo jak jsme klouzali dolů. Sakra! Sakra, sakra, sakra!!!“

Přežil bys situaci, do jaké se dostal Gang odvážných? Pro jistotu si v závěru knihy prostuduj Zásady přežití při zabloudění v horách.

RECENZE 1:

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Nevinná lavina

10.5.2018

V edici Gang odvážných je tady další díl o dobrodružství, ve kterém jde o život, a tentokrát se příběh odehrává v Krkonoších. I české hory totiž dokážou pěkně nepříjemně překvapit a z malého výletu se vlivem změny počasí, nedostatečné výbavy a zkušeností může stát boj o holý život. Povedená šestice dětských kamarádů se sejde na horách, aby si pěkně užili březnovou lyžovačku. Zažili spolu už pěkně dobrodružné putování, když s nimi uplaval záchranný člun na moři, a oni měli na kahánku, a tak mají k sobě nějak vnitřně blíže, než jiné děti.

Mariana, Jonáš, Tim, Hardy a dvojčata Alfa a Beta si užívají na horách spoustu sněhu, lyžování a také zábavu, ke které patří ukázkové cvičení Horské služby, ve kterém nechybí vyhledávání zasypaných lidí v lavině nejen perfektně sehraným týmem Horské služby, jejich psy, ale i za použití moderní techniky – dronu. Ten dokáže nejen monitorovat terén, ale případně i dopravit léky, tekutiny a potraviny do špatně dostupných oblastí. Dětem se cvičení moc líbí. Hardy se nechá jako dobrovolník také zahrabat do sněhu, ale v nacvičené akci záchranářů je to brnkačka – dobře ví, že ho za chvilku najdou a vyhrabou. Záchranáři z Horské služby se snaží takovými akcemi apelovat na návštěvníky hor, aby byli opatrní, dostatečně se oblékli a měli přiměřenou výbavu, dali o sobě vědět, než se vydají na túru či lyžařskou výpravu a také aby sledovali počasí a byli připraveni i na náhlé změny. Když se dostanou do ohrožení, aby nezmatkovali a vzpomněli si na zásady, které jim pomohou přežít.

Kdo by byl řekl, že za pár hodin se děti dostanou do úzkých a zakusí nejen sněhovou vánici, bloudění, zimu, tmu, hlad, strach, ale i lavinu, při které jde však o život doslova ve vteřinách.  Nebudu prozrazovat, co všechno si děti prožijí a koho nakonec lavina smete, i když snad mohu prozradit, že vše dobře dopadne a nikdo nezemře.

Knížka Nevinná lavina je vlastně příběhem o souhře hloupých náhod, které se však mohou na horách stát komukoliv z vás. Určitě je dobré být připravený na horší počasí a dostatečně vybavený, dbát na prevenci a dát o sobě vědět. Na konci knihy najdete zásady přežití při bloudění v horách a při pádu laviny. Do paměti si vryjte číslo 1210, na kterém najdete pomoc z Horské služby.

Autorkou recenze pro Knižní klub je Lucie Bednářová
https://www.knizniklub.cz/knihy/302614-nevinna-lavina.html#additional-info–content–recension

RECENZE 2:

Lucie Cooper pro Kosmas
https://www.kosmas.cz/knihy/237485/nevinna-lavina/

Kniha vycházející v edici Gang odvážných je o tom, jak lehce se z nevinného výletu stane pořádné dobrodružství, ve kterém však může jít i o život. Šestice kamarádů si užívá na horách, a i když vyrazí z jedné horské chaty na druhou za příznivého počasí, zastihne je vánice, musejí přenocovat v mrazu a dokonce jednoho z nich smete lavina. Nakonec vše dobře dopadne, nebojte se, ale je to boj, napětí a bude vám až úzko.
Kniha je napínavá, dobrodružná, má v sobě poučení (součástí jsou pravidla pro přežití na sněhu za různých situací). Určeno čtenářům ve věku cca 8-15 let. I věkové rozpětí dětských kamarádů z knížky je podobné. Mým dvanáctiletým klukům se příběh moc líbil, protože je dostatečně akční.

 

Holky na vodítku – Jmenuji se Ester (3. vydání)

Ester je gamblerka. Touha mít vlastní peníze ji přivedla k hraní na automatech, které rychle přerostlo v hráčskou vášeň a později závislost. Jenže kde na  všechny ty prohry pořád brát? Ester se ocitá v pasťáku a pak v léčebně, kde si píše deník.

  • Rok vydání: 2017
  • Napsáno: 2000
  • Stran: 148
  • Žánr: romány pro dospívající čtenáře
  • Ilustrace: Nora Calvo Martín
  • Nakladatel: Albatros
  • Náklad
  • ISBN: 978-80-00-04845-1
  • Triptych Holky na vodítku obsahuje díly:
  • Jmenuji se Alice a jsem narkomanka (1. vydání), Jmenuji se Alice (3. vydání)
  • Jmenuji se Ester a jsem gamblerka (1. vydání), Jmenuji se Ester (3. vydání)
  • Jmenuji se Martina a jsem bulimička (1. vydání), Jmenuji se Martina (3. vydání)
  • Ocenění: Zlatá stuha 2002, Cena knihovníků Suk 2002, Cena učitelů 2002, Výroční cena nakladatelství Albatros za rok 2003, 9. místo v dětské anketě 20 nejčtenějších knih roku 2002
  • Poznámka: zkrácená rozhlasová verze 2002
  • 1. vydání (2002), 2. vydání (2007)
  • vyšlo v srbštině Zovem se Ester (2016)

ANOTACE:

Ester je dívka z početné rodiny, kde se sice všichni mají rádi, ale nikdo se o nikoho příliš nestará. Ester doma pociťuje nedostatek soukromí, a navíc se upne k myšlence mít svoje vlastní peníze. Čím dál víc využívá kamarádského pohostinství rodinného přítele, majitele baru a herny, a od první nesmělé výhry se rychle propadá do závislosti na hracích automatech. Hráčskou vášeň už nejde zastavit – gamblerská past se zavírá…

PŘEDSÁDKA:

 

Chlopiec i pies (polsky)

Příběh dvou školáků, kteří jsou nerozlučnými přáteli. Jeden z nich je třeťák Julin na vozíčku, druhý pes César, který chodí do psí školy, aby se mohl stát asistenčním psem.

  • Rok vydání: 2017
  • 1. české vydání: Albatros 2011 (identické s 2. vydáním)
  • Napsáno: 2009
  • Stran: 63
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou, příběhy se zvířecím hrdinou
  • Ilustrátor: Eva Švrčková
  • Do polštiny přeložila Maria Marjańska-Czrernik (přeložila i knihu Lentilka pro dědu Edu)
  • Nakladatel: Prószyński i S-ka
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-83-8123-051-3
  • Poznámka 1: Zároveň vyšlo jako soutisk i ve slovenštině pod názvem Chlapec a pes.
  • Poznámka 2: V roce 2014 vyšlo ve slovinštině pod názvem Fant in pes.

Pojďme hrát divadlo!

6 divadelních scénářů na motivy známých lidových pohádek. Součástí sady je pracovní a hrací sešit plný zábavných úkolů a aktivit pro děti. Kniha obsahuje i pohádkové písničky včetně notového zápisu.

  • Rok vydání: 2017
  • Napsáno: 2017
  • Stran: 96 (+ sešit 80)
  • Žánr: divadelní scénáře
  • Ilustrátor: Tereza Skoupilová
  • Nakladatel: Fragment
  • Náklad: /
  • ISBN 978-80-253-3391-4
  • Poznámka: Scénář pohádky Červená Karkulka už vyšel dříve v nakladatelství Hyperion. Ostatní texty jsou nové.

Kniha obsahuje scénáře těchto pohádek:

Červená Karkulka
Boudo, budko, kdo v tobě bydlí?
Perníková chaloupka
Brémští muzikanti
Budulínek
Karkulák (variace na pohádku o Karkulce)