Archiv pro štítek: pohádky

Černobílé pohádky (audiokniha)

Sborník pohádek 18 autorů. Nahrávka vznikla podle stejnojmenné knihy (Černobílé pohádky, Albatros 2019). Projekt iniciovala Společnost pro ranou péči, která pomáhá rodinám dětí se zrakovým a jiným postižením.

Zvukovou verzi načetli Pavla Vitázková a Jiří Dvořák.

Natočeno ve studiu 5Guests, s. r. o.

Vydal Albatros 2020.

Ivona Březinová se na projektu podílela pohádkou O zlomené holi.

Celková délka 2 hodiny 59 minut.

Táta to motá

 

Tatínek je s dětmi sám doma a vypráví jim pohádky. Jenže už trochu zapomněl, jak to v pohádkách přesně bylo, a vyprávění pěkně motá. Volné pokračování knih Teta to plete a Teta to zase plete.

  • Rok vydání: 2019
  • Napsáno: 2018
  • Stran: 87
  • Žánr: pro začínající čtenáře, pohádky
  • Ilustrátor: Eva Sýkorová – Pekárková
  • Nakladatel: Albatros, edice Druhé čtení
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-00-05640-1
  • Poznámka 1: Kniha volně navazuje na knihy popletených pohádek Teta to pleteTeta to zase plete
  • Poznámka 2: Součástí volné série je i kniha popletených pověstí Yveta to ví

ANOTACE:

Čtyři dvojice popletených pohádek tentokrát vypráví tatínek. Jeho povídání občas přeruší Vašík nebo Šárka, kteří tatínkovy omyly pobaveně komentují a společně se těší, co táta v další pohádce zase pomotá.

Za každou pohádkou následuje 7 otázek, na které by měl čtenář umět odpovědět, aby dokázal, že pohádky umí rozplést. Správné odpovědi jsou uvedeny na konci knihy.

Součástí pohádkových vyprávění jsou písničky napsané na známé lidové melodie.

OBSAH:

Pohádka první: Boudo, budko / Baba Jaga
Pohádka druhá: Budulínek / Princezna na hrášku
Pohádka třetí: O dvanácti měsíčkách / O zlaté rybce
Pohádka čtvrtá: Locika (Na vlásku) / Žabí princ

 

UKÁZKY:

 

 

 

 

Pohádky z husího brka rukou známých osobností

Sbírka 23 pohádek, které napsaly známé osobnosti z řad herců, zpěváků, moderátorů a spisovatelů pro Nadaci Divoké husy. Výtěžek jde na podporu dětí trpících cystickou fibrózou.

  • Rok vydání: 2013
  • Napsáno: 2013
  • Stran: 132
  • Žánr: pohádka, pro začínající čtenáře, příběhy se zvířecím hrdinou, příběhy s dětským hrdinou
  • autoři: kolektiv 25 autorů
  • Ilustrátor: Josef Jelínek
  • Nakladatel: Nadace Divoké husy
  • Náklad: 130
  • ISBN: neuveden
  • Poznámka: Charitativní projekt Nadace Divoké husy, jeho výtěžek pomůže sdružení Klub nemocných cystickou fibrózou

 

Pohádky z husího brka

 

ANOTACE:

Soubor 23 pohádek z pera známých osobností. Kniha vyšla na podporu dětí s cystickou fibrózou.

Pohádky z husího brka_patitul

OBSAH:

Ivona Březinová: Orel a sedm housátek
Jan Přeučil: Pán s klobouky
Alena Ježková: Stříbrný míč
Jiří Dědeček: Jak se Trpasl naučil říkat „r“
Kamila Moučková: O přátelství
Eva Hrušková: Pohádka na dobrou noc
Tereza Herz Pokorná: Bruno
Ondřej Kepka: Pravdivá pohádka o Honzíkovi a Mařence
Kamila Špráchalová: O broučku Smradláčkovi
Milena Steinmasslová: Tomík a hvězdička
Libuše Vojtková – Ivan Bleyer: Dráček Chytráček
Marcela Březinová: Vysněné sny
Nela Boudová: Mazlíčkový hroch a kocour Barnabáš
Karel Voříšek – Vláďa Řepka: Kočko-psí povídání o království pro zasmání
Hanka Kynychová: O princezně Vladaně
David Smoljak: Červený balónek
Michaela Dolinová: Jak Jeníček s Mařenkou ztloustli
Gabriela Vránová: Koniklecová víla
Petra Špindlerová: O koťátkách
Štěpánka Duchková: Byla jednou jedna myš
Jiří Zbořil: O divoké huse, důvěřivém kohoutkovi a spravedlivém vepříčkovi
Renata Drössler: O splněném snu
Tomáš Valík: O rodině zelených skřítků

DSC_3764

 

UKÁZKY z pohádky Ivony Březinové:

Pohádky z husího brka_zacatek_kap Pohádky z husího brka_sedm_housátek Pohádky z husího brka_konec_kap

 

ZAJÍMAVOST:

Všichni autoři museli své texty odevzdat psané rukou na papíře formátu A4. Listy s originály včetně ilustrací Josefa Jelínka pak byly vydraženy za 76 500 Kč.  Vázaná kniha s ukázkami rukopisu každého autora se prodává za 1000 Kč. Její výtěžek jde opět na konto Klubu nemocných cystickou fibrózou.

 

husy plakát

TISKOVÁ ZPRÁVA:

Pohádkové křtiny

Křest knihy Pohádky z husího brka se uskutečnil 23. října v hotelu Panorama na Pankráci. Do tohoto projektu se zapojili herci, zpěváci, umělci a spisovatelé, kteří vymysleli a vlastní rukou napsali pohádku. Originál této knihy byl včera vydražen za neuvěřitelných 76 500 Kč. Vítězným dražitelem se stal zástupce společnosti PROFI CREDIT pan Ondřej Šmakal. Výtěžek poputoval na konto občanského sdružení Klub nemocných cystickou fibrózou, který pomáhá s nákladnou léčbou rodinám se slanými dětmi.

Pohádkovým odpolednem vás provázeli Štěpánka Duchková a Jiří Zbořil. Knihy z limitované edice jste si mohli na místě zakoupit a nechat je podepsat od přítomných autorů. Knihu pokřtili: David Smoljak, Štěpánka Duchková, Milena Steinmasslová, Tomáš Valík, Tereza Herz Pokorná, Jiří Zbořil, Gabriela Vránová, Marcela Březinová, Renata Drössler, Libuška Vojtková, Kamila Špráchalová, Alena Ježková, Ivona Březinová, Ondřej Kepka a Nela Boudová.

Nadace Divoké husy působí v České republice od roku 1997 a za tuto dobu rozdělila více než 300 miliónů korun. Její činnost je zaměřená na nestátní neziskové organizace, které pečují o osoby v sociální a zdravotní nouzi. Způsob podpory je naprosto jedinečný v tom, že Nadace Divoké husy zdvojnásobuje výtěžky benefičních akcí. Motivuje tedy žadatele k tomu, aby uspořádali benefiční akci a její výtěžek pak Nadace zdvojnásobí.

Seznam spisovatelů pohádek: Hanka Kynychová, David Smoljak, Michaela Dolinová, Štěpánka Duchková, Milena Steinmasslová, Tomáš Valík, Tereza Herz Pokorná, Jiří Zbořil, Gabriela Vránová, Marcela Březinová, Renata Drössler, Petra Špindlerová, Libuška Vojtková, Karel Voříšek, Kamila Špráchalová, Alena Ježková, Ivona Březinová, Ondřej Kepka, Nela Boudová, Jiří Dědeček, Kamila Moučková, Jan Přeučil a Eva Hrušková.

Pro více informací kontaktujte Pavlínu Tomáškovou, tomaskova@divokehusy.cz tel. 608 114 345

VIDEO Z KŘTU:

http://www.metropol.cz/videa/udalostizprahy/pohadky-z-husiho-brka/

 

Kouzelný svět

Sbírka 10 příběhů o dětech, které napsalo osm spisovatelů. Pohádka Ivony Březinové: Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky. Neprodejná publikace je určena pro děti s vadami sluchu.

  • Rok vydání: 2005
  • Napsáno:
  • Stran: 96
  • Žánr: pohádky, příběhy o dětech
  • Ilustrátor: Iva Pospíšilová
  • Nakladatel: Nut’s Production o.p.s.
  • Náklad:
  • ISBN: 80-239-5529-2
  • Poznámka: neprodejný tisk pro děti s vadami sluchu

Kouzelny_svet_sbornik

 

ANOTACE:

10 příběhů o dětech. Sestaveno jako sbírka pro děti s vadami sluchu. Neprodejné.

Autoři, kteří se podíleli na vzniku sbírky:

Jindřich Balík
Ivona Březinová
Martina Drijverová
Filip Krejčí
Marie Kubátová
A. Pricot
Jindra Svitáková
Ivona Zvěřinová

Pohádka Ivony Březinové zařazená do sborníku.: Vílák Pomněňák a dvě Magdalenky

UKÁZKA:

V jednom starém loveckém zámečku žil baron Benedikt z Dubu se svou manželkou Leopoldou. Žili šťastně a spokojeně, protože se měli rádi. Baron sbíral shozená paroží srnců a jelenů a baronka se bavila vyšíváním dubového listí na ubrusy.

Jen jednu starost oba měli, svoje dvě dcery, které se obě jmenovaly Magdalenky. Ta tmavovlasá byla víc Magda a ta světlovlasá víc Lenka, takže se to nikomu nepletlo. Jenže se stále jen hádaly, žárlily na sebe a jak šel čas, a ony se blížily k věku, kdy dívky začínají myslet na vdávání, jejich vzájemná nevraživost ještě rostla.

„Člověk by myslel, že už by měly dostat rozum,“ povzdychla si baronka, když opět zaslechla blížící se dívčí hádku.

„Já to říkal dávno,“ zabručel baron, který na chvíli přestal leštit jedny z parohů, „měli jsme je na nějaký čas poslat k mým sestrám, každou jinam. To bych se na to podíval, aby se jim po sobě nakonec nezastesklo.“

Vílák_Pomněňák_malá

 

Ale to už dívky vběhly do jídelny.
„Magda mi vzala hřeben a vylomila mi na něm dva zuby!“
„To není pravda, vylomilas je sama. A ten hřeben byl můj!“
„Tak dost!“ zahromoval tatínek baron. „Kdo má ty vaše hádky pořád poslouchat? Hned přestaňte, nebo vás pošleme z domu!“

Magda a Lenka vběhly do zámeckého skleníku, ale hádat se nepřestaly. Jejich křik probudil i víláka Pomněňáka spícího za oknem skleníku pod velkou olší.

„Zas ty dvě ukřičené holky,“ zívl otráveně. „Nepřestanou se hádat a nepřestanou. Však já jim jednou ukážu, zač je toho vílí loket. To se pak nestačej divit, jak se kolem nich zamodrají pomněnečky, jako že se Pomněňák jmenuju!“

Vílák_Pomněňák_2_malá

 

 

Veselé pohádky

Sbírka pohádek od devíti autorů. Text Ivony Březinové zařazený do projektu: Šípková Růženka (z knihy Jak to bylo dál…) Neprodejná publikace pro děti s vadami sluchu.

  • Rok vydání: 2009
  • Napsáno:
  • Stran:72
  • Žánr: pohádky
  • Ilustrátor: Lázaro Estévez
  • Nakladatel: Nut’s Production o.p.s.
  • Náklad:
  • ISBN: 978-80-254-5955-3
  • Poznámka: neprodejný výtisk pro děti s vadami sluchu
  • Text pohádky Šípková Růženka je převzat z knihy Jak to bylo dál…

Vesele-pohadky-neslysici-Obalka

ANOTACE:

Autoři, kteří se podíleli na vzniku sborníku:

Eva Bernardinová, Ivona Březinová, Rudolf Čechura, Filip Krejčí, Zuzana Nováková, Renata Petříčková, A. Pricot, Jana Štroblová, Michal Vaněček

Text Ivony Březinové zařazený do projektu: Šípková Růženka (z knihy Jak to bylo dál..)

Z knihy Jak to bylo dál… byla převzata i pohádka Kráska a zvíře pro CD Pohádky pod polštář.

Vesele_pohadky_princeznaVesele_pohadky_carodej

 

Jak to bylo dál…

Soubor devíti klasických pohádek o princeznách neobsahuje původní pohádky, ale jejich pokračování. Co se stalo s Popelkou, když si vzala prince? A měla Sněhurka děti?

  • Rok vydání: 1999
  • Napsáno: 1998
  • Stran: 95
  • Žánr: pohádky
  • Ilustrátor: Zdeňka Boušková
  • Nakladatel: Autor a Viking
  • Náklad: /
  • ISBN: 80-902744-1-2
  • Poznámka: vyšlo také ve slovenštině pod názvem A čo bolo ďalej?
  • Pohádka Šípová Růženka byla otištěna i ve sborníku Veselé pohádky.
  • Pohádka Kráska a Zvíře vyšla na CD Pohádky pod polštář.

obalJakBylo

ANOTACE:

Už jako malou holku mě zajímalo, co se stalo s Popelkou, když si ji princ přivedl na zámek, jak vypadalo Růženčino království po probuzení ze stoletého spánku, a jestli si princezna Lada ještě někdy oblékla svůj myší kožíšek. A co Zlatovláska? Jestlipak se nedala ostříhat? A žila Kráska se svým princem, který dřív byl zvířetem, opravdu spokojeně? Našla Maruška z pohádky O dvanácti měsíčkách hodného ženicha? A měla Sněhurka děti?
Možná byste tohle všechno rádi věděli i vy. Tak pojďte a podívejte se znovu do světa známých pohádek. Dozvíte se, jak to s jejich hrdiny bylo dál, jak žili, o co bojovali a jak to s nimi nakonec dopadlo. A že to tak třeba všechno úplně nebylo? Inu, bylo, nebylo…

OBSAH:Jak_to_bylo_patitul

Popelka
Sněhurka
Šípková Růženka
Kráska a Zvíře
Zlatovláska
Princezna se zlatou hvězdou na čele
O dvanácti měsíčkách

JakToBylo_Popelka_3obr

Jak to bylo dál...

HISTORIE POHÁDKY O POPELCE:

Popelka je prastará pohádka, jejíž první verze pochází pravděpodobně ze staré Číny. Je doložena již v 9. století před naším letopočtem. Motiv byl mnohokrát zpracován a v Evropě se patrně rozšířil po knižním vydání příběhu Finette Cendron přední francouzské pohádkářky Marie-Catherine d´Aulnoy, která ho zabudovala do staršího vyprávění Don Gabriel (vyšlo ve sbírce Nouveaux contes des fées v roce 1735 v Amsterodamu). Pohádku však znal už i francouzský spisovatel Charles Perrault, který ji pod názvem Popelka aneb Skleněný střevíček zařadil do svých Pohádek matky Husy z roku 1675. V některých archaických verzích byl hlavním hrdinou příběhu chlapec. Například i ve sbírce slovenského sběratele Pavla Dobšinského Prostonárodne slovenské povesti najdeme tuto chlapeckou verzi pod titulem Popeláček. Bratři Grimmové ve svém zpracování, které se stalo vzorem pro mnohé další pohádkáře, však definitivně určili za hlavní postavu vyprávění dívku.
Do Čech se pohádka dostala prostřednictvím německého překladu a byla hojně vydávána. Například v roce 1844 vyšla v Landfrasově nakladatelství Velmi kratochvilná historie o Popelce aneb Jak spanilost a ctnost dojde odměny od Václava Radomila Krameria. Námět zpracovávali i dramatici, například Václav Thám (1793) nebo Jan Nepomuk Štěpánek (1830).
Pohádku O Popolušce najdeme mezi Slovenskými pohádkami a pověstmi Boženy Němcové z let 1857-1858 a pod stejným názvem i v Kytici z lidového básnictva Františka Bartoše (1906). Přejala je rovněž Eliška Krásnohorská a také Václav Tille-Říha ji zařadil do svých Pohádek Václava Říhy. Motiv rovněž zpracoval František Hrubín ve svém Špalíčku pohádek z roku 1957.
České verze vesměs upřednostňují motiv tří kouzelných oříšků, v německé verzi spadnou Popelce šaty k nohám z lískového keře rostoucího na matčině hrobě, v srbské pohádce se na matčině hrobě objeví truhlice plná krásných šatů. Pro Popelku z anglofonního prostředí je typická přítomnost víly, která mávnutím kouzelného proutku promění dívčiny rozedrané šaty v plesovou róbu, dýni v kočár a myši v pár koní.

Informace o původu dalších pohádek najdete v knize.

UKÁZKA:

JakToBylo_Snehurka

Žil na jednom krásném zámku malý chlapec. Vlasy měl od sluníčka skoro bílé a i v hnědých očích mu slunce zlatě zářilo. Snad proto mu začali říkat Heřmánek.
Rád se toulal po loukách, dováděl na poli s mladými zajíčky, ale nejradši ze všeho přicházel do malé chaloupky uprostřed lesa, kde kdysi jeho rnaminka Sněhurka našla úkryt před zlou macechou.
V chaloupce stále bydlelo sedm trpaslíků, a ti měli Heřmónka tak rádi, že když přišel, nechali vší práce a hned si s chlapcem začali hrát. Ale toky ho učili znát zvyky zvířat, sbírat léčivé byliny a mnoho dalších užitečných věcí.
Trpaslík Šmudla si u potoka právě pral umouněné triko, když mu sojka zašeptala do ouška, že Heřmánek zas přichází na návštěvu. Šmudla nechal triko trikem a pelášil k chaloupce, aby Heřmánkovi připravil uvítání.
„Vzbuď se, Dřímale,“ zacloumal kamarádem spícím na mechu před chaloupkou. „Heřmánek tu bude co by dup.“
„Už zas?“ ozval se z okna Rejpal, ale bylo vidět, ke ho ta zpráva ve skutečnosti potěšila. Všech sedm trpaslíků honem nakrájelo velký borůvkový koláč, Štísko sotva stačil připravil džbán malinovky a Heřmánek už vcházel na mýtinu.
„Ahoj,“ volal na trpaslíky zdaleka. „Nesu vám od maminky látku no nové košile.“ „Ta je hodná, ta Sněhurka,“ rozplýval se Kejchal. „Tolik látky nám poslala! To mi určitě zbyde i na kapesníky.“
„To ti nestačil ten zbrusu nový ubrus, co jsi, Kejchale, minulý týden rozstříhal?“ rýpnul si Rejpal. „Snad máš těch svých kapesníků už dost.“
„Nemám!“
„Máš!“
„Nechte toho,“ zasáhl rázně Prófa. „Že se nestydíte, takhle před hostem…“
„Stydíme,“ špitl Stydlín, který se tentokrát vůbec stydět nemusel.
Ale Heřmánek se pustil do malinovky a borůvkového koláče a za chvíli už se všichni honili po lese.

JakToBylo_LadaJakToBylo_Ruzenka

 

 

JakToBylo_Zlatovlaska

 

 

 

 

JakToBylo_Kraska

 

 

 

 

 

 

 

 

RECENZE 1:

Jak to bylo dál_RECENZE_Sieglová_A

Jak to bylo dál_RECENZE_Sieglová_B

RECENZE 2:

Jak to bylo dál_RECENZE_Ditmar

HRA:

V sekci Hry najdete k této knize PUZZLE.

Teta to plete

Teta Běta plete šály a svetry. Ale při pletení vypráví popletené pohádky. Třeba o Karkulce, která v lese jezdí na jelenovi se zlatými parohy. Doplněno otázkami a písničkami.

obalTetaPlete

  • Rok vydání: 2004, 2008, 2015
  • Napsáno: 2002
  • Stran: 64
  • Žánr: pro začínající čtenáře, pohádky
  • Ilustrátor: Eva Sýkorová – Pekárková
  • Nakladatel: Albatros, edice První čtení
  • Náklad: /
  • 1. vydání ISBN: 978-80-00-01365-7
    2. vydání ISBN: 978-80-00-02138-6
    3. vydání ISBN: 978-80-00-04094-3
  • Poznámka 1: Na knihu volně navazují tituly Teta to zase plete , Táta to motá a Yveta to ví
  • Poznámka 2: Kniha je zpracovaná v aplikaci Booko.
  • Ocenění: Cena knihovníků Suk 2004, nominace na Zlatou stuhu za rok 2004, 6. místo v dětské anketě 20 nejčtenějších knih roku 2004.

BOOKO – ukázka:

 

ANOTACE:
teta-veverka

Teta Běta ráda plete. Svetry, šály, čepice i rukavice. Ale nejraději ze všeho plete pohádky.
A to doslova. Plete totiž jednu do druhé, a když vypráví, plete páté přes deváté. Teta Běta je totiž popleta. Přesto mají Vašík a Šárka její popletené pohádky moc rádi.
Kniha obsahuje čtyři dvojice navzájem propletených, a tedy pořádně popletených pohádek. Vašík a Šárka se občas snaží tetu opravit, a mohou se o to pokusit i čtenáři, protože v závěru každé motanice je pro ně připraveno sedm otázek.

 

OBSAH:

Pohádka První : Karkulka – Smolíček Pacholíček
Pohádka Druhá: Popelka – Perníková chaloupka
Pohádka Třetí: Šípková Růženka – O neposlušných kůzlátkách
Pohádka Čtvrtá: Sněhurka – Hrnečku, vař!

 

UKÁZKA:
Byla jedna holčička, a ta ráda nosila červenou čepičku. Podle té čepičky se jí začalo říkat Červená karkulka.
Jednoho dne řekla maminka:
„Karkulko, babička má dnes narozeniny. Viď, že jí odneseš dárky a dort?“
Karkulka si všechno naskládala do košíčku a šla.
Cesta ji vedla hlubokým lesem. Ale Karkulka se nebála. Lesem šla sama už mockrát. Sbírala lesní jahody a zpívala si:

 

„Já, Karkulka malá,Teta to plete
mezi jahodama,
jahůdek je na tisíce
a já jenom sama.

Kdyby bylo ještě
těch jahůdek dvě stě,
já bych se v nich červenala
jako švarné děvče.“

 

A jak si tak Karkulka zpívala, objevil se před ní najednou vznešený jelen se zlatými parohy.

„A jejej,“ vyjekla Šárka. „Už to začíná. Teta to zase plete.“
A teta pletla, jen se jí jehlice v rukou míhaly.

Karkulka se jelena se zlatými parohy lekla, ale on na ni přátelsky zamrkal a zeptal se:
„Kampak máš namířeno, děvče?“
„K babičce do chaloupky,“ špitla Karkulka. „Má dnes narozeniny, a tak jí nesu dárky a dort.“
Jelen pokýval hlavou. V tu chvíli problesklo větvemi stromů slunce a jelenovy zlaté parohy se ještě víc rozzářily.
„Proč máš tak zlaté parohy?“ podivila se Karkulka.
„To abych tě lépe viděl,“ odpověděl jelen. „Podívej, jak mi parohy na slunci svítí. Ale řekni mi, proč ty máš tak červenou čepičku?“
„Protože se mi líbí,“ odsekla Karkulka a honem popadla košík, že už musí jít. Vzpomněla si, že bavit se v lese s cizími jeleny má vlastně zakázáno.

teta to plete písničky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čtenářské recenze

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Teta to plete a Teta to zase plete

25.6.2018
Teta Běta neudělá bez barevných klubíček ani ránu. Má je všude a kdykoliv má chvilku čas, plete. Šály, svetry, čepice i rukavice. Děti Šárka a Vašík mají tetu moc rádi, protože je moc hodná a také jim vypráví pohádky. Jenže to není jen tak. Teta plete i pohádky. Pokud tomu nevěříte, přesvědčte se.

V každé z knížek najdete čtyři pohádky, ale ve skutečnosti jich je vlastně osm. Ve dvou knížkách si tedy postupně připomenete rovných šestnáct klasických českých pohádek! A to už za to stojí. A navíc to nejsou obyčejné pohádky, ale popletené pohádky. Děti musí přijít na to, které dvě pohádky to teta spletla dohromady, odpovědět na sedm otázek a zazpívat písničku s jinými slovy na motivy známých lidových písní (např. Adámku náš, Běží liška k Táboru…)

Knížka je určená k prvnímu čtení a zaručuji, že děti hóóóoodně pobaví, protože pohádky jsou popletené opravdu důkladně (O Červené karkulce, O Popelce, Hrnečku, vař! O Smolíčkovi, O perníkové chaloupce, O neposlušných kůzlátkách, O Šípkové Růžence, O sedmi trpaslících, Čert a Káča, O veliké řepě, Zlatovláska, O kohoutkovi a slepičce, Otesánek, O koblížkovi, Potrestaná pýcha, Dlouhý, široký a bystrozraký).Motanice donutí děti přemýšlet, opravovat chyby, reagovat na děj, komunikovat s dospělými, pod jejichž dohledem si knihu mohou samy přečíst. V závěru knihy si můžete odkontrolovat, kteréže dvě pohádky se to spletly dohromady a jaké jsou správné odpovědi na otázky. Pod dohledem dospělého se z knížky stává zábavná hra pro děti se spoustou otázek, ve které si připomenou známé pohádky.

Ozkoušeno na neteři Beatce, která nyní končí první třídu. Spletené pohádky byly pro ni vítanou změnou a moc se jí líbily. Nadšeně vyprávěla a vyprávěla, udělaly jsme si z toho prima hru – každý týden hodinku hlídám, a tak jsme měly o zábavu pokaždé postaráno 🙂

Autorka Ivona Březinová je oblíbená spisovatelka knížek pro děti a mládež. Knížky v edici První čtení dokážou děti spolehlivě přivést ke čtení. Více naleznete na www.brezinova.cz.
Popletené pohádky půvabně ilustrovala Eva Sýkorová-Pekárková.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

https://www.knizniklub.cz/knihy/199079-teta-to-plete-prvni-cteni.html#additional-info–content–recension

Zajíc Booko řádí…

Booko - Kde příběhy ožívají

BOOKOVINY
https://mailchi.mp/4ce6b6b76ed6/bookoviny-824631?e=c802edcff6

Teta to zase plete

Volné pokračování knihy Teta to plete. Kniha obsahuje další čtyři dvojice popletených pohádek, které teta Běta zmotala dohromady. Opět doplněno otázkami a písničkami.

obalTetaZasePlete

  • Rok vydání: 2007, 2011
  • Napsáno: 2006
  • Stran: 68
  • Žánr: pro začínající čtenáře, pohádky
  • Ilustrátor: Eva Sýkorová – Pekárková
  • Nakladatel: Albatros, edice První čtení
  • Náklad: 4850
  • 1. vydání ISBN: 978-80-00-01937-6
    2. vydání ISBN: 978-80-00-02830-9
    3. vydání ISBN: 978-80-00-05142-0
  • Poznámka 1: volné pokračování knihy Teta to plete
  • Poznámka 2. na knihu volně navazují tituly Táta to motá a Yveta to ví
  • Poznámka 2: Kniha byla zpracovaná v aplikaci Booko.
  • Pracovní listy ke knize si můžete stáhnout na stránkách Albatrosu ZDE:
  • E-KNIHA 

 

Booko – UKÁZKA:

 

ANOTACE:
Teta II - cert

Kniha opět přináší čtyři dvojice popletených pohádek vyprávěných tak, jak je teta Běta, která tak ráda plete svetry, šály a čepice, splete dohromady. Děti by měly pohádky dobře znát, takže nebudou mít problém spolu s hlavními hrdiny, Vašíkem a Šárkou, pohádky rozmotat. A kdo si přece jen nebude vědět rady, pro toho je na konci knihy opět připraven soubor správných odpovědí.

OBSAH:

Pohádka první: Koblížek na vandru – Potrestaná pýcha (filmová Pyšná princezna)
Pohádka druhá: O kohoutkovi a slepičce – Zlatovláska
Pohádka třetí: Čert a Káča – O veliké řepě
Pohádka čtvrtá: Otesánek – Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Teta II - Otesanek

S pohádkovými hrdiny si opět můžete zazpívat na nápěvy lidových písniček:
Koblížku náš (Adámku náš)
Koulí se, koulí se (Boleslav, Boleslav)
Kdo sní tuhle žížalu (Běží liška k Táboru nebo Když jsem husy pásala)
Princezna Zlatovláska (Andulko šafářova)
Utíkej, Káčo (Utíkej, Káčo)
Tančil čert (Skákal pes)
Já mám řepu (Maličká su)
Já to sněd všechno hned (Ovčáci, čtveráci)
Krásná princezno (Pásla ovečky)

UKÁZKA:

Tančil čert,
tančil čert
v náručí své Káči.
Jiná by
utekla,
Káče však čert stačí.

Babičce už samou zlostí vycházely z nosu plameny jako rozběsněnému draku. Poznala, že Káča je opravdu silný protivník, a proto zavolala na pomoc vnučku.
„A přiveď i všechnu tu svou havěť!“ houkla ještě.
Vnučka přišla i se svými zvířecími miláčky. Kočka si stoupla za pejska, pejsek za vnučku, vnučka za vnuka, vnuk za dědečka a dědeček za babičku. Babička už chtěla dát povel k hromadnému pokřiku, když vtom se zpod otýpky dříví vynořila myška. Rozpustile pískla a stoupla si za kočičku na konec řady.
Jak Káča uviděla myš, začala vyvádět jako pominutá. Pištěla hrůzou a nařídila čertovi, ať ji z toho hrozného pekla plného myší okamžitě odnese.
Babička nelenila a honem otevřela jeden z komínů, aby mohl čert s Káčou pěkně rychle z pekla vyletět.
„Tak co s tebou, Káčo?“ drbal se čert mezi rohama, když je peklo vyvrhlo přímo doprostřed pole.
„Co by?“ usmála se Káča, které už zase otrnulo. „Zatančíme si.“
Čert jen dlouze zavyl a svalil se do brázdy mezi hroudy.
Vtom kolem kráčí Lucifer. Přes rameno si nese motyku, nedívá se napravo nalevo a míří rovnou k velikánské řepě.
„A jéje,“ chytila se Šárka za pusu. „Už je to tu zas. Teta to už zase pěkně motá.“
Teta Běta opravdu upárala kousíček ze svého obrovitánského svetru. Asi se rozhodla, že do něj vplete jiný barevný proužek, a vypáraný kus teď motá zpátky do klubíčka.
Vašík netrpělivě pozoruje, jak se jí klubíčko v hbitých prstech jen jen míhá, a nemůže se dočkat dalšího vypravování.
Lucifer došel k řepě, obešel ji kolem dokola a povídá:
„Tys mi teda vyrostla, holka.“
Řepa na to nic, a tak ji Lucifer motykou trochu podkopal, aby v zemi tolik nedržela. Pak řepu popadl a snaží se ji vytáhnout. Táhne, táhne, ale vytáhnout nemůže. Pokusil se ji tedy přemluvit písničkou:
Já mám řepu,Teta II - Kaca
táhnu v dřepu.
Povol řepo, povol,
nedrž se tu.
Povol řepo, povol,
nedrž se tu.

 

(zpívá se na melodii písničky Maličká su…)

Ale řepa zas nic. Luciferovi nezbývalo, než si zavolat na pomoc svého pekelného ministra.
Ten přiletěl rovnou z pekla, stoupl si za Lucifera, Lucifer za řepu a táhnou. Táhnou, táhnou, ale vytáhnout nemohou. A tak řepě znovu zazpívali.
Teta II -koblizekVíte, jak to bylo v nepopletených pohádkách?

1. Které dvě pohádky spletla teta Běta
dohromady?
2. S kým si chtěla Káča zatančit?
3. Kdo nařídil čertovi, aby Káču z pekla odnesl?
4. Kdo zasadil řepu?
5. Kdo se snažil řepu vytáhnout jako první?
6. Koho si zavolal na pomoc?
7. Kdo se nakonec zasloužil o to, že se řepu podařilo vytáhnout?

 

Čtenářská recenze: Ivona Březinová – Teta to plete a Teta to zase plete

Teta Běta neudělá bez barevných klubíček ani ránu. Má je všude a kdykoliv má chvilku čas, plete. Šály, svetry, čepice i rukavice. Děti Šárka a Vašík mají tetu moc rádi, protože je moc hodná a také jim vypráví pohádky. Jenže to není jen tak. Teta plete i pohádky. Pokud tomu nevěříte, přesvědčte se.

V každé z knížek najdete čtyři pohádky, ale ve skutečnosti jich je vlastně osm. Ve dvou knížkách si tedy postupně připomenete rovných šestnáct klasických českých pohádek! A to už za to stojí. A navíc to nejsou obyčejné pohádky, ale popletené pohádky. Děti musí přijít na to, které dvě pohádky to teta spletla dohromady, odpovědět na sedm otázek a zazpívat písničku s jinými slovy na motivy známých lidových písní (např. Adámku náš, Běží liška k Táboru…)

Knížka je určená k prvnímu čtení a zaručuji, že děti hóóóoodně pobaví, protože pohádky jsou popletené opravdu důkladně (O Červené karkulce, O Popelce, Hrnečku, vař! O Smolíčkovi, O perníkové chaloupce, O neposlušných kůzlátkách, O Šípkové Růžence, O sedmi trpaslících, Čert a Káča, O veliké řepě, Zlatovláska, O kohoutkovi a slepičce, Otesánek, O koblížkovi, Potrestaná pýcha, Dlouhý, široký a bystrozraký).Motanice donutí děti přemýšlet, opravovat chyby, reagovat na děj, komunikovat s dospělými, pod jejichž dohledem si knihu mohou samy přečíst. V závěru knihy si můžete odkontrolovat, kteréže dvě pohádky se to spletly dohromady a jaké jsou správné odpovědi na otázky. Pod dohledem dospělého se z knížky stává zábavná hra pro děti se spoustou otázek, ve které si připomenou známé pohádky.

Ozkoušeno na neteři Beatce, která nyní končí první třídu. Spletené pohádky byly pro ni vítanou změnou a moc se jí líbily. Nadšeně vyprávěla a vyprávěla, udělaly jsme si z toho prima hru – každý týden hodinku hlídám, a tak jsme měly o zábavu pokaždé postaráno 🙂

Autorka Ivona Březinová je oblíbená spisovatelka knížek pro děti a mládež. Knížky v edici První čtení dokážou děti spolehlivě přivést ke čtení. Více naleznete na www.brezinova.cz.Popletené pohádky půvabně ilustrovala Eva Sýkorová-Pekárková.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

https://www.knizniklub.cz/knihy/112862-teta-to-zase-plete.html#additional-info–content–recension

 

 

Kozí pohádky

Devět klasických pohádek převedla Koza známá z filmů Kozí příběh a Kozí příběh se sýrem do nefalšovaného kozího světa. (Pohádky Zlatorožka, Koza Běla a sedm králíků, Spící chlívek atd.)

KoziPohadky_obalka

 

ANOTACE:

Devatero kozích pohádek, které jako by z oka vypadly nejznámějším pohádkám, jak si je vyprávějí lidé. Ale v kozích pohádkách vystupuje místo Zlatovlásky Zlatorožka, místo Sněhurky koza Běla a místo perníkové chaloupky tu najdete chaloupku kapustovou. Potkáte tu krále Kozlina III., kozičku Plevelku a její nevlastní sestry Kozodoru a Kozozoru, pyšnou Kozalindu, které odmítla kopýtko krále Mečislava, a dozvíte se o tom, jak se kvůli dceři Kozimíra Bradatého poprali Koziboj s Rohanem.  A spolu s Růžovou Bodlinkou usne podle sudby kozy Hrozy celý chlívek a s ním i celé království.

KoziPohadky_Zlatorozka

OBSAH:

1) Koza Běla a sedm králíků
2) Zlatorožka
3) Tři mrkvičky pro kozičku
4) Pyšná koza
5) Kapustová chaloupka
6) O Smolince a koze se stříbrnými rohy
7) Červená Mašlička
8) Koza se zlatou skvrnkou na čele
9) Spící chlívek

V

UKÁZKA:

Červená Mašlička

Byla jedna kozička a ta nosila kolem krku pořád jen červenou stužku, žádnou jinou. Proto jí všichni říkali Červená Mašlička.
Bydlela s maminkou kozou a tatínkem kozlem na konci vsi u lesa.
Jednoho dne maminka řekla:
„Mašličko, babička bude mít narozeniny. Upečeme spolu bábovku a ty ji babičce odneseš, ano?“
Červená Mašlička nadšeně souhlasila. Za babičkou chodila moc ráda, i když musela jít přes tmavý les. A tak s maminkou upekly mrkvovou bábovku, tatínek ji zabalil do zelných listů, aby neokorala, převázal pórkovým provázkem a vložil do košíku.
„Nikde se zbytečně nezastavuj,“ nabádala Mašličku maminka koza.
„A nebav se s cizími zvířaty,“ připomněl tatínek.
Mašlička si ještě převázala stužku u krku, aby jí to pěkně slušelo, popadla košík s bábovkou a šla.

Kozí_pohádky_Červená_MašličkaV lese to vonělo podléškami, fialkami a zaječími bobky a Mašlička se rozhodla, že babičce cestou natrhá pěknou kytici.
Pobíhala lesem sem a tam, tu se shýbla, pak zase o kus dál, až měla natrhaný celý pugét.
„To se babičce bude líbit!“ mekala nadšeně s kyticí v zubech.
„Kdo že tu bude slídit?“ ozval se za ní náhle mručivý hlas.
Červené Mašličce vypadly květiny z tlamičky, tak se polekala. Myslela, že je v lese sama, a najednou za ní někdo stojí. Vlk!
„Já… já musím za babičkou.“
„S jakou krabičkou?“ naklonil se vlk k Mašličce blíž a mlsně čichl k bábovce. „Tohle je přece košík, žádná krabička.“
„Já už musím jít,“ mekla Mašlička.
„Máš pravdu, nech to tady být, já už se o tu odpornou mrkvovou bábovku postarám.“
„Ale já vám ten košík nemůžu dát,“ odporovala Mašlička vystrašeně. „Jdu za babičkou, bydlí hned za lesem.“
„Tak to spolu odnesem,“ zavrčel vlk.
Jenže Mašličce se vůbec nechtělo pobíhat v lese s cizím zvířetem, které ještě ke všemu bylo vlk. Nechala rozházené kytky ležet na zemi a s košíkem upalovala co nejdál od vlka.