Devět klasických pohádek převedla Koza známá z filmů Kozí příběh a Kozí příběh se sýrem do nefalšovaného kozího světa. (Pohádky Zlatorožka, Koza Běla a sedm králíků, Spící chlívek atd.)
ANOTACE:
Devatero kozích pohádek, které jako by z oka vypadly nejznámějším pohádkám, jak si je vyprávějí lidé. Ale v kozích pohádkách vystupuje místo Zlatovlásky Zlatorožka, místo Sněhurky koza Běla a místo perníkové chaloupky tu najdete chaloupku kapustovou. Potkáte tu krále Kozlina III., kozičku Plevelku a její nevlastní sestry Kozodoru a Kozozoru, pyšnou Kozalindu, které odmítla kopýtko krále Mečislava, a dozvíte se o tom, jak se kvůli dceři Kozimíra Bradatého poprali Koziboj s Rohanem. A spolu s Růžovou Bodlinkou usne podle sudby kozy Hrozy celý chlívek a s ním i celé království.
OBSAH:
1) Koza Běla a sedm králíků
2) Zlatorožka
3) Tři mrkvičky pro kozičku
4) Pyšná koza
5) Kapustová chaloupka
6) O Smolince a koze se stříbrnými rohy
7) Červená Mašlička
8) Koza se zlatou skvrnkou na čele
9) Spící chlívek
UKÁZKA:
Červená Mašlička
Byla jedna kozička a ta nosila kolem krku pořád jen červenou stužku, žádnou jinou. Proto jí všichni říkali Červená Mašlička.
Bydlela s maminkou kozou a tatínkem kozlem na konci vsi u lesa.
Jednoho dne maminka řekla:
„Mašličko, babička bude mít narozeniny. Upečeme spolu bábovku a ty ji babičce odneseš, ano?“
Červená Mašlička nadšeně souhlasila. Za babičkou chodila moc ráda, i když musela jít přes tmavý les. A tak s maminkou upekly mrkvovou bábovku, tatínek ji zabalil do zelných listů, aby neokorala, převázal pórkovým provázkem a vložil do košíku.
„Nikde se zbytečně nezastavuj,“ nabádala Mašličku maminka koza.
„A nebav se s cizími zvířaty,“ připomněl tatínek.
Mašlička si ještě převázala stužku u krku, aby jí to pěkně slušelo, popadla košík s bábovkou a šla.
V lese to vonělo podléškami, fialkami a zaječími bobky a Mašlička se rozhodla, že babičce cestou natrhá pěknou kytici.
Pobíhala lesem sem a tam, tu se shýbla, pak zase o kus dál, až měla natrhaný celý pugét.
„To se babičce bude líbit!“ mekala nadšeně s kyticí v zubech.
„Kdo že tu bude slídit?“ ozval se za ní náhle mručivý hlas.
Červené Mašličce vypadly květiny z tlamičky, tak se polekala. Myslela, že je v lese sama, a najednou za ní někdo stojí. Vlk!
„Já… já musím za babičkou.“
„S jakou krabičkou?“ naklonil se vlk k Mašličce blíž a mlsně čichl k bábovce. „Tohle je přece košík, žádná krabička.“
„Já už musím jít,“ mekla Mašlička.
„Máš pravdu, nech to tady být, já už se o tu odpornou mrkvovou bábovku postarám.“
„Ale já vám ten košík nemůžu dát,“ odporovala Mašlička vystrašeně. „Jdu za babičkou, bydlí hned za lesem.“
„Tak to spolu odnesem,“ zavrčel vlk.
Jenže Mašličce se vůbec nechtělo pobíhat v lese s cizím zvířetem, které ještě ke všemu bylo vlk. Nechala rozházené kytky ležet na zemi a s košíkem upalovala co nejdál od vlka.
