Robin a Dorka, které čtenáři znají z knihy Q je O s ocáskem, najdou v dutině dubu tajemnou knihu. Nejen že je pěkně stará, je i kouzelná a dokáže natropit pořádnou neplechu.
Poznámka 1: Ke knize je možné stáhnout si pracovní listy (totožné ke knize Q je O s ocáskem)
Poznámka 2: Kniha volně navazuje na knihu Q je O s ocáskem z edice První čtení
Anotace:
Dědeček prozradí Robinovi tajemství: slyšel o vzácné prastaré knize, ale neví, kde ji najít. Robin se hned rozhodne s kamarádkou Dorkou knihu získat. Jednu knížku s krásným perem objeví v dutině dubu. Otevřou ji, napíšou do ní podle návodu svá jména – a nestačí se divit. Robinovo jméno se mění a s ním i pohádka v knize. Jedno písmenko v ní řádí. Děti musí zachránit pohádku i sebe!
Dobrodružné pátrání skupinky prvňáčků po ztraceném písmenu abecedy. Písmena jsou hlavně v knihách. A kde je nejvíc knih? V knihovně!
Rok vydání: 2022
Napsáno: 2020
Stran: 80
Žánr: pro začínající čtenáře
Ilustrátor: Sylva Francová
Nakladatel: Albatros
Edice: První čtení
Náklad: /
ISBN 978-80-00-06721-6
Poznámka 1: Kniha se prodává s pracovním sešitem
Poznámka 2: Na knihu volně navazuje kniha z edice Druhé čtení
Anotace:
V 1. A se ztratilo jedno písmeno abecedy. To je nadělení, vždyť se brzy chystá písmenková slavnost! Odhodlaná šestice prvňáčků se rozhodne písmenko vypátrat, i když si vlastně nikdo nepamatuje, jak vypadá. A kde se nejlíp takové písmeno hledá? Přece v knihách a v knihovně. Ale snadné to nebude!
UKÁZKA 1:
UKÁZKA 2:
.
UKÁZKA 3:
„Možná kvé uteklo samo,“ dumala Apolenka.
„Uteklo? Copak písmena mají nohy?“ chechtal se Mates.
I ostatní se pobaveně usmívali. Ale Apolenka trvala na svém.
„Velké A má nohy,“ prohlásila. „H taky,“ dodala důležitě. „A spousta dalších.“
Galina chtěla povědět, že jejich babičce uteklo mléko z hrnce. Při vaření. Mates ji předešel.
„Dívala jsem se do písanky. Žádné neznámé písmeno v ní není,“ hlásila Cilka.
UKÁZKA 4:
Otřech prasátkách
„O třech prasátkách?“ zajásal Jonatán, když si ho kniha vybrala pro další pohádku. „Tu mám rád.“
„Tak do toho,“ vyzval kamaráda Mates.
Jonatán začal číst: „Tři prasátka žila s maminkou. Jednoho dne maminka řekla: ,Už jste velká prasátka. Jděte a postavte si svoje domečky.´ A tak prasátka šla. Jedno si postavilo dům ze slámy, druhé z větví, třetí z cihel. Jenže venku si brousil zuby vlk. Foukl do prvního domku. Hned se ozvalo polekané kvičení. ,Pomoc! Kvík, kvík!´“
Kniha tentokrát Jonatána div nebouchla přes prsty.
Je to tu zase!
„Je to tu zase!“ vyjekla Dorka.
„Nejdřív kvok, pak kvák, a teď dokonce kvík,“ shrnula Cilka.
Robin usilovně přemýšlel. Kniha se jim snaží něco naznačit. Možná je za tím samotná Ofélie.
„Vypadá to, že jsme na stopě,“ prohodil nakonec.
„Kvííííí!“ ozvalo se radostně.
„Já tu žádnou stopu nevidím,“ namítl Mates.
„Ani já. Jen slyším šílené kvílení,“ přidala se Bibi.
Kvílivá Ofélie se prohnala mezi policemi. Nebyla vidět. Ale lustry rozhoupala parádně.
