Natálčin andulák (1. vydání)

Natálka se cítí sama. Závidí mamince, že si pořád s někým telefonuje, ale jí nikdo mobil nekoupí. Jednoho večera jí však na okno přiletí ptáček, který umí zpívat jako mobilní telefon…

obalAndulak

  • Rok vydání: 2012
  • Napsáno: 2007
  • Stran: 30
  • Žánr: příběhy se zvířecím hrdinou, příběhy s dětským hrdinou, pro začínající čtenáře
  • Ilustrátor: Lucie Dvořáková
  • Nakladatel: Meander,  edice Modrý slon, 47. svazek edice
  • Náklad: /
  • ISBN: 978-80-86283-80-7
  • Poznámka:  Kniha dostala Cenu Noci s Andersenem 2012.
  • 2. vydání 2018

 

ANOTACE:

Příběh malé holčičky, která touží mít svůj mobilní telefon, s nímž by si povídala, když na ni dospělí nemají čas. Jenže místo mobilu Natálku čeká daleko větší překvapení. Jednoho dne jí totiž na okno přiletí malý žlutý ptáček. A nebýt jej, kdo ví, jak by to s Natálkou nakonec dopadlo.

Natálka

UKÁZKA

Natálka seděla v pokoji na koberci, chovala plyšovou ovečku a dívala se, jak si maminka čítanka1povídá s mobilním telefonem.
„Ano? Opravdu? Ale to je úúúžasné! Řeknu ti…“
„Mami…“ ozvala se Natálka nesměle.
„Neruš, Naty, nevidíš, že telefonuju?“
Vlastně bylo docela legrační, maminku při telefonování pozorovat.
Jak zaujatě poslouchala.
Přikyvovala hlavou.
Vrtěla hlavou.
Občas se na něco dychtivě zeptala.
Každou chvíli se hlasitě rozesmála.
Ale hlavně si vůbec nevšimla, že Natálka mezitím přestěhovala celou čokoládu z barevného obalu do svého břicha.
Konečně maminku povídání přešlo a telefon položila.
Když si všimla Natálčiny čokoládové pusy a prázdného papíru, zamračila se. Už už chtěla něco říct, ale Natálka byla tentokrát rychlejší.
„Mami, já bych taky chtěla mobil.“
„Nejlíp z čokolády, viď?“ zamračila se maminka ještě víc.
„Ne z čokolády,“ ujišťovala Natálka horlivě maminku. „Opravdickej. Taky bych chtěla slyšet ty úúúžasný věci, co vypráví. Takhle bych se při tom smála. A takhle při tom pokyvovala hlavou. A…“
„Ale Natálko, vždyť jsi ještě malá. Mobil nepotřebuješ.“
To je zvláštní, jak si dospělí vždycky myslí, že vědí, co Natálka potřebuje.
Jednou řekla, že potřebuje psa.
Dostala psa z plyše. Tiše seděl, jak moula, ani nezaštěkal.
Řekla, že potřebuje živé zvíře.
Dostala rybičky v akváriu.
Otvíraly na Natálku tlamičky, jako by jí chtěly dát pusu. Jenže přes sklo? Vždyť nešly ani pohladit. Natálce jich kvůli tomu bylo líto. Každý má rád, když ho někdo hladí.
A každý má rád, když si s ním někdo povídá.
Kdo má mobil, není nikdy sám.
„Mobil dostaneš, až budeš větší,“ prohlásila maminka a zahnala Natálku do koupelny a pak do postele.
„Řekneš mi pohádku?“
„Dneska ne, Natálko, mám práci.“
„A táta?“
„Ten z práce ještě ani nepřišel. Spi.“
Natálka zavřela oči a umiňovala si, že dokud se táta nevrátí z práce, neusne.
Ve vedlejším pokoji zazvonil mobil.
Maminka řekla haló a rozesmála se.
Natálka si představovala, jak máma pokyvuje hlavou a jak vrtí hlavou a usnula.
Pak mobil zazvonil znovu. Ale nebyla to maminčina vyzváněcí melodie. Ani tátova.
Natálka se v posteli zavrtěla a zamumlala:
„Volá mobil. Asi něco chce. Zvedni ho.“
Jenže mobil nikdo nezvedal.
Chvíli se sice zdálo, že vyzvánění utichlo, ale za maličkou chviličku se ozvalo znovu.
Natálka se rozespale posadila na posteli. Dveře do vedlejšího pokoje byly zavřené a za nimi se líně válelo ticho. Jen v Natálčině pokoji znělo zvonění.
„Počkej, malej, já tě zvednu. Budeme si povídat. Ale už nekřič,“ zamumlala.

Andulak_IL_2

Zvuk mobilního telefonu přicházel od pootevřeného okna. Poblíž něj se schovával mobil, který tence vyzváněl vánoční melodii o rolničkách.
To Natálku nepřekvapilo. Na ulici a v tramvaji už slyšela spousty mobilů, které zpívaly o rolničkách uprostřed léta. Natálku překvapila jiná věc. Jak se mobil dostal na její okno? Tiše vstala a opatrně nakoukla za záclonu.
„Páni!“
Na parapetu okna neležel mobilní telefon.
Na parapetu okna seděl maličký žlutý ptáček se zeleným bříškem a zpíval melodii o rolničkách úplně stejně, jak to dělají mobilní telefony, když si chtějí povídat.

POZVÁNKA NA KŘEST:

pozvanka andulak

ZAJÍMAVOST:

Co mě ke knize inspirovalo? Zprávy z médií.

Před pár lety budilo obyvatele britského Somersetu časně ráno za úsvitu vyzvánění mobilního telefonu. Rozespale šátrali po přístroji a obvykle si až po chvíli uvědomili, že mobil zvoní z křoví pod oknem. Ti, kteří se nechali vytáhnout z teplé postele, zažili překvapení. V křoví seděl velký černý kos a z hrdla se mu linuly zvuky mobilu. Když zrovna „nevyzváněl“, burcoval obyvatele okolních domů zvukem automobilového alarmu a dokonce i sirénou záchranky.
30. 12. 2009 | Jaroslav Petr
http://vtm.e15.cz/clanek/prilis-hlucna-priroda

Lyrochvost nádherný, pták podobný bažantu a žijící pouze v Austrálii má velmi dobrou schopnost věrně napodobovat různé odposlouchané zvuky, a to nejen ptačí nebo savčí, ale i ty umělé jako je například alarm u auta.

Lyrochvost nádherný patří k nejlepším ptačím imitátorům. Napodobí cokoliv, od ostatních ptáků a zvířat, až po alarm auta, zvuk fotoaparátu či motorovou pilu!

http://linkuj.cz/?id=show&viewnr=4&typ=0&par=172490
Z našich ptáků je perfektní imitátor rákosník zpěvný, slavík modráček nebo sedmihlásek hajní. Třeba slavík dokáže napodobit cvrčka.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ptaci-zpivaji-podle-mobilu-d0b-/domaci.aspx?c=A010614_175818_brno_zpravy_dmk

Zvuky mobilů pak nejčastěji imitují kavky, sojky a špačci. Jedním z důvodů je podle Schneidera i neustále vzrůstající přítomnost ptáků poblíž lidských obydlí.

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/61162-ptaci-zacali-napodobovat-zvuky-mobilu.html

Byla pozorována kavka, která dokonale imitovala vrzající dveře.

Natálčin Andulák - výstřižky

RECENZE 1:

Březinová, Ivona: Natálčin andulák
Autor článku: Bohumila Adamová – 6.5.2012, iLiteratura

„Kadí. To mobily nedělaj.“
Ivona Březinová: Natálčin andulák. Meander, 2012, 44 s.
Natálčin andulák je krátký příběh na téma mobilní telefon a děti. Vznikl na objednávku jako jedna z pěti interaktivních knih pro školy. Začínající čtenáře místy i pobaví, přestože efektivní řešení problematiky „opuštěný dětský jedinec v moderním přetechnizovaném světě“ nenabízí.
Hlavní postavou knihy je pětiletá Natálka. Narodila se do světa, ve kterém má každý kolem ní mobilní telefon. Nejhorším příkladem jí jde maminka, která telefonuje neustále. Mluví a gestikuluje vlastně jen do toho telefonu a svou dcerku ignoruje. Bezprizorní Natálka by se chtěla s někým kamarádit a podle chování své matky si myslí, že nejlepším kamarádem na popovídání je právě ten malý zvonící přístroj u ucha. Je nepravděpodobné, aby pětileté dítě ještě nechápalo, že se z telefonu ozývají hlasy živých lidí, nikoliv hlas telefonu samotného. Ale budiž, pokud maminka výchovu své dcerky od narození nahrazovala esemeskováním, může se takový případ skutečně stát. Kdo má mobil, není nikdy sám!
Budoucí zápletka našeho příběhu je volně inspirovaná sice úsměvnou, ale v podstatě katastrofickou (či rovnou apokalyptickou?) realitou; citujme z přebalu knihy: „Ptáci ve městech zapomínají své vlastní písně a napodobují zvuky, které slyší nejčastěji – mobilní telefony, automobilová poplašná zařízení a troubení“(Zpráva ČTK).
Jeden takový vyzváněcí ptačí případ zazvoní Natálce večer na otevřeném okně. Samozřejmě že okno maminka zapomněla na noc zavřít a podle ilustrace je v poměrně vysokém patře, ale osamělé pětileté dítě přece nepoleze ven z okna, nebo ano? Roztržitá maminka měla zase jednou štěstí, dívka nevypadla, zato objevila nového kamaráda – žlutozelenou andulku. Je to vlastně andulák neboli ptáček mobiláček – tak mu začnou doma říkat a čtenář se zkrátka musí smířit s tím, že v nejnověji napsaných pohádkách jsou dnes hlavními postavami i mobily a jejich napodobeniny. A postavy maminek jsou tak moderní a zaneprázdněné, že opeřené zvířátko a hrací strojek na baterky od sebe ani nerozeznají – svitne jim, až když se to pokadí na koberec.
Natálka o svého kamaráda bojuje, chce si ho doma nechat, konečně si totiž může s někým povídat. Anebo může telefonovat? Na tomto místě přestává být jasné, o co vlastně hlavní postavě příběhu jde. Skutečně chce mít živého kamaráda, anebo spíše to syntetické vyzvánění? Možná by se vyplatilo trochu více doslovnosti a polopatického vysvětlování, vypravěč příběhu by se také mohl názorněji přiklonit k jedné z variant, aby měli i menší čtenáři jasno.
V každém případě to od tohoto momentu jde s rodičovskými vztahy ještě více z kopce. Andulák se kromě své vlastní rolničkové melodie naučí i vyzvánění maminčina mobilu a pak i mobilu tatínkova. Aby si Natálka svého tatínka připomněla, poslouchá před spaním papouška, který napodobuje jeho telefon. Nakonec se to holce v hlavě zamotá, v noci dostane vysoké horečky, blouzní v děsivém snu o mobilních telefonech a jedním z nich se má každou chvíli dokonce stát. Rodiče zaslechnou vyzvánět mobil, ale pak zjistí, že je to andulák volající tímto způsobem o pomoc. Příběh končí Natálčiným odvozem do nemocnice a pasováním anduláka na hrdinu. Zachránil jí život. Od té doby už je rodina oficiálně čtyřčlenná, jenom čtenáři stále není jasno, kam toho vyzváněcího žlutozeleného ptáčka zařadit. O jednoho mobila víc…?
V závěru knihy mají děti odpovědět na jednoduché otázky týkající se příběhu. Většina z nich je primitivní a správně by je zvládlo zodpovědět i dítě tříleté, tedy pokud ho doma matka ty tři roky nezanedbávala věčným žvaněním do mobilu.
Nejdůležitější otázku, která shrnuje celý smysl knihy, ovšem jednoznačně zodpovědět nelze. A to máme na výběr z možností a, b, c. Co Natálce nejvíc chybělo? Možnost popovídat si? Plyšový pes? Mobilní telefon? Odpověď souvisí s autorským záměrem, který vzhledem ke genezi knihy (objednávka do škol) částečně selhal. Jedná se tedy o antimobilovou knihu, nebo ne? A co když to nakonec měla být kniha telefony propagující?
Jablko nepadá daleko od stromu a Natálka se chová a gestikuluje do ptačího mobilu stejně jako její maminka. Pokud se ilustrovaným příběhem záměrně snažíme cosi dnešním dětem sdělit, mělo by být jasné, co to je. Jasné pro nebo proti. Odborní pracovníci ve škole by jistě znali odpovědi na další otázky malých čtenářů, rodiče doma s tím ale mohou mít problémy. Přestože se jedná o dobře napsaný příběh, který nepostrádá lehkost a vtip, jeho celkové vyznění pokulhává a možná je lepší se doma do této obtížné, přetechnizované tematiky nepouštět. Mobilů si přece děti za pár let užijí až až.
© Bohumila Adamová

RECENZE 2:

http://www.mestoprodeti.cz/knihy/recenze-knih-predskolaci/2721-natalcin-andulak-.html

CENA NOCI S ANDERSENEM:

Natalcin_andulak_Suk

 

http://www.youtube.com/watch?v=XUjDn9d6TUE&feature=youtu.be