Archiv pro štítek: Zdeňka Krejčová

Panenka z ebenového dřeva (1. vydání)

Desetiletá Regina z Prahy odlétá se svými rodiči na rok do rovníkové Afriky. Poznává exotickou přírodu, učí se francouzsky, chodí do místní školy a získává nové přátele.

  • Rok vydání: 1997
  • Napsáno: 1997
  • Stran: 128
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou, cestopisná literatura
  • Ilustrátor: /
  • Nakladatel: Petra
  • Náklad: 5000
  • ISBN: 80-85984-31-8
  • Poznámka: 2. vydání vyšlo v  nakladatelství Egmont v roce 2004.

obalPanenkaEben

ANOTACE:

Desetiletá Regina odjíždí do rovníkové Afriky. Ale ne na prázdniny, jak byste si snad mysleli. Jede tam s rodiči na celý rok, protože tatínek je odborník na tropické nemoci a získal v Africe práci. Ale co Regina? Bude v Africe chodit do školy? Jak se tam dorozumí? A najde si v cizím a neznámém prostředí kamarády? Jaká dobrodružství tam zažije?

UKÁZKA (vyšla i včasopise ABC)

ABC_Panenka_z_eben_dreva_1

ABC_Panenka_z_eben_dreva_2

POVÍDKA V ČASOPISE ABC:

panenkabláťulák

Jak se staví bláťulák. In: ABC 1/1998, s. 3435.

Povídku Jak se staví bláťulák ilustroval Petr Ptáček.

Image13

 

 

 

 

 

ZAJÍMAVOST:

Knihu jsem částečně napsala podle vyprávění své kamarádky Reginy, která, když nám bylo devět a deset let, opravdu s rodiči odjela do Konga. Ne ovšem na rok jako románová Regina, ale rovnou na tři roky. Do Čech se vracela jen na prázdniny, aby složila zkoušky v české škole. V Kongu chodila do školy francouzské.

RECENZE:

Panenka_z_ebenového_dřeva_RECENZE_Sieglová

Panenka_z_ebenového_dřeva_RECENZE_Ditmar

 

 

 

 

Panenka z ebenového dřeva (2.vydání)

Desetiletá Regina z Prahy odlétá se svými rodiči na rok do rovníkové Afriky. Poznává exotickou přírodu, učí se francouzsky, chodí do místní školy a získává nové přátele.

  • Rok vydání: 2004
  • Napsáno: 1997
  • Stran: 128
  • Žánr: příběhy s dětským hrdinou, cestopisná literatura
  • Ilustrátor: Zdeňka Krejčová
  • Nakladatel: Egmont
  • Náklad: /
  • ISBN: 80-253-0067-1
  • Poznámka: 1. vydání vyšlo v nakladatelství Petra v roce 1997.
  • Recenzi naleznete u 1. vydání.

obalPanenkaEbenV2

Panenka-žirafaANOTACE:

Hrdinkou knihy je desetiletá Regina z Prahy, která se na rok ocitne s rodiči uprostřed rovníkové Afriky. Musí se vyrovnávat nejen s neznámým prostředím, ale také s na první pohled nepřekonatelnou jazykovou bariérou. Regina ale vše s přehledem zvládá a nalézá ve svém přechodném domově i dobré přátele.

 

UKÁZKA:

Panenka-schodyRegina seděla na schodech na chodbě mezi dvěma byty a znuděně koukala do jakéhosi obrázkového časopisu.
„To bude teda rok,“ říkala si v duchu. „Táta věčně v práci, s mámou si asi brzo polezu na nervy a široko daleko žádný dítě. Jen paní s načesanýma hlavama a páni v oblecích s uškrcenou kravatou. Teda jak to v tom horku můžou vydržet, to nechápu. A děti s sebou možná ani žádný nemaj. Možná jsem fakt měla zůstat s babičkou a dědou v Praze a chodit normálně do školy. A to mi Jířa záviděla, že budu mít rok prázdnin. Jo, houby, rok nudy to bude.“
Z neveselých úvah ji vytrhl po schodech skákající míč. Zvedla hlavu, aby se podívala, odkud se vzal, a zahlédla jen dvojici opálených noh prchajících do horního patra a tiché pochichtávání.
Regina zvedla míč a nerozhodně ho držela v ruce.
Zhora se ozvalo rozpustilé:
„!Hola, muchacha! Ella tiene cabellos rubios. ¡Qué bonita es la muchacha!“
„Hm,“ řekla Regina. „Mučáča. Akorát že vůbec nevím, co mi to říkáš.“
Kroky zacupitaly směrem k ní. Holka skoro stejně velká jako Regina a kluk tak o hlavu menší.
„De donde eres? Cómo te llamas?“
Regina bezradně mlčela.
Kluk přišel až k ní:
„Yo Ernesto.“ A píchl se ukazováčkem do břicha.
„Ernesto,“ opakovala Regina.
„Sí,“ rozzářil se kluk. „Me llamo Ernesto. Y tú?“ a píchl Reginu ukazováčkem do jejího břicha.
Pochopila, že se jí ptá, jak se jmenuje, a tiše odpověděla.
„Sí, Regína,“ opakoval po ní. Pak ukázal na holku vedle sebe a řekl:
„Manuela.“
„Sí, Manuela,“ opakovala zas Regina.
Holka se na ni usmála.
Společně vyběhli ven před dům a jak malí si házeli míčem za neustálého pokřikování:
„Regína, Manuela, Ernesto. Regína, Manuela, Ernesto.“
Víc říct si neuměli a to jim bylo právě strašně k smíchu. Řehtali se jak blázni, a bylo jim fajn.
Pak se nahoře pootevřelo okno a nějaký hlas volal:
„¡Manuela, Ernesto! La comida está preparada.“

Panenka-želvaErnesto si začal strkat ruce do pusy a šíleně při tom mlaskat. Taky Manuela se smíchem předváděla, jak jí.
Regina pochopila, že je volali k obědu.
„Adiós,“ rozloučili se.
„Adiós,“ řekla i Regina trochu rozpačitě.
Osaměla s míčem před domem, ale už jí nebylo tak smutno. Zdá se, že kamarády tu přece jen mít bude.

Panenka-palma

Panenka-kraslice

 

 

Panenka-maskaPanenka-bubenPanenka-na koni

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Panenka-slonPanenka-řidič