Trosečníci – Dobrodružství v zamčeném bytě

Babča Evča se má čtrnáct dní starat o sedm vnoučat, protože jejich rodiče odcestovali. Jenže musí náhle do nemocnice, děti zůstanou samy a navíc uvíznou bez pomoci v prázdném bytě.

obalTrosecnicibyt

Trosečníci_Dům_oknoANOTACE:

Někdy se to tak sejde. Máma s tátou mají o prázdninách koncertní turné a teta se strýcem vyhráli zájezd k moři jen pro dvě osoby. A tak sedm sestřenic a bratranců zůstává doma  s babičkou Evčou. Jenže neuplynou ani dva dny a babičku se žlučníkovým záchvatem veze sanitka do nemocnice. Co teď? Dokáží se děti o sebe postarat, když ještě ke všemu mají na starost dva byty?

UKÁZKA:

Trosečníci_Dům_dveře„Cos jí to dal?“ nemohl Daník už svoji zvědavost vydržet.
„Tohle,“ řekl Tadeáš pyšně a vyndal z kapsy malou černou vysílačku, kterou společně s Matějem dostali loni k Vánocům.
„Babče jsem dal tu druhou část. Až to rozbalí a zmáčkne tenhle knoflík, budem si s ní moct chvilku povídat, dobrý ne?“
„Dobrý,“ vykulil Daník nadšeně oči a i ostatní museli uznat, že tohle je tedy opravdu nápad.
V tom vysílačka zachraptěla a ozvalo se:
„Tak tady to mám zmáčknout říkali? A do čeho se tady mluví? Aha. Tak já to teda zkusím. Haló, haló, slyšíte mě, děcka? Haló. No, haló! To je ale křáp, vždyť to nefunguje!“
„No tě pic do čepic,“ povzdychl s Tadeáš. „ My tě slyšíme, babčo,“ zamumlal pak málem uraženě. „Jenže teď musíš zmáčknout ten druhej knoflík, abys zase slyšela ty nás,“ dodal s dalším netrpělivým povzdechem.
„To jsem zvědavej, jestli na to babča přijde,“ poznamenal David s napětím a ukazováčkem strčil do brýlí, aby mu lépe seděly na nose.
„Nebylo by bývalo lepší přinést babče tátův mobil?“ Ozvala se Agáta pohrdlivě.
„To asi bylo. Jenže táta si ho vzal s sebou, ty chytrá.“
V tom vysílačka znovu zapraskala a pak se babča ozvala důležitým hlasem.
„Haló, haló, tady babča Evča. Jak mě slyšíte? Přepínám.“
„Hele, už to umí,“ zajásal Matěj a Tadeáš se rychle dotkl modrého tlačítka.
„Slyšíme tě moc dobře, babčo. Jak se ti to líbí? Přepínám.“
„Prima nápad, děcka. Ale kdyby mi tady pan doktor neřekl, co mám dělat, asi byste se mi nedovolali. Je doma všecko v pořádku? Přepínám.“
„Všechno v pořádku, babi. Jo a dík za ty peníze. Přepínám.“
„Není zač. Hlavně neutrácejte za volovinky, jasný? Co babuška Maruška? Přepínám.“
„Babuška Maruška se ještě neozvala, ale to nevadí, protože my se o sebe postaráme. Přepínám.“
„Taky přepínám. Eee, vlastně co to říkám. Ještě nepřepínám. Chci vám jenom připomenout, abyste zase zítra přišli, jsem pak o moc klidnější, když vidím, že jste celí. Tak to jsem chtěla říct a teď teprve přepínám.“
„Dobře, babčo, přijdem. Zatím ahoj. Konec.“
„Konec,“ řekla i babička a položila vysílačku vedle sebe na noční stolek. „Tak vida je, Kaplánky,“ zamumlala pak spokojeně. „Však oni si tam doma snad nějak poradí.“

Trosečníci_Dům_pyžamaTrosečníci_Dům_zloděj